Jsem hrdý, že jsem s Ivanem Hoffmanem skoro deset let působil v jednom periodiku, i na to, že mi napsal, že mě považuje za svého přítele. Podobné myšlenky jako on má možná v hlavě víc lidí: ale nikdo je neumí tak napsat, a především, on je ten jediný, kdo se je nebojí i v psychóze svatořečení stávajícího režimu v době jeho 30. výročí říkat nahlas a bez obalu: „... po novembri 1989 sa komunisti s chuťou zapojili do budovania kapitalizmu a majú leviu zásluhu na privatizácii, akumulácii kapitálu a nastolení súčasnej liberálnej demokracie...

Mám moc rád seriál F. L. Věk. Když provádím po naší knihovně – která byla založena ve Věkově době a která je tak podobná benediktinské knihovně, v níž se F. L. Věk odehrává – vyprávím její dějiny skrze F. L. Věka. Inspirovalo mě, když jsem po ní poprvé prováděl – farníky z Dobrušky. A už jsem to tak nechal.

Slovensko od včerajšieho rána opäť šalie. Do éteru sa dostala nahrávka z kauzy Gorila. A ja by som vás napriek ťažko prehlušiteľnému hukotu mainstreamu rád upozornil na niekoľko postrehov, ktoré včerajšiu hystériu sprevádzajú.

Som rád, že sa p. Chmelárovi za pomerne krátky čas podarilo vyzbierať potrebný počet podpisov na zaregistrovanie strany – hnutia Socialisti.Sk. Aj preto som si so záujmom vypočul včerajší rozhovor s ním na TA3. Ako ľavičiar naozaj s mnohými jeho myšlienkami musím len súhlasiť. Plne súhlasím s tým, že na Slovensku chýba od zániku SDĽ klasická ľavicová strana. Nech mi priatelia v SMERe-SD prepáčia, ale pre mňa je táto strana skôr akousi ľavicovou smotánkou. Chýba mi tam srdiečko, zanietenie, presvedčenie. Ľavicoví funkcionári v regiónoch úplne spohodlneli.