Slovenské zdravotnictví – reforma k horšímu
Slovenská reforma mě zaujala. Hovořil jsem s předsedou odborového Svazu zdravotnictví a sociálních služeb Andrejem Kučinským, který na rozdíl od svého českého protějšku nápady Světové banky a slovenských reformátorů neobdivuje. Taky s prezidentem Slovenské lékařské komory Milanem Dragulou, který je stejně jako jeho český kolega Dr. Rath k reformě kritický. Informace mi poskytl i generální sekretář komory Dr. Eduard Kováč, bývalý ředitel slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny, a několik významných lékařů, jejichž jména neuvedu, aby je existenčně neohrozil. Jediný, kdo na Slovensku reformu chválil, byl šéfredaktor Zdravotnických novin Dr. Zárecký. Světová banka má ve zřizovací smlouvě jasný cíl: „boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení, podpora ekonomického rozvoje chudých zemí, podpora zlepšování životních a pracovních podmínek občanů členských států“. Je otázka, zda si deklarovaný cíl uchová i v čele s „klíčovým architektem války v Iráku“ a „vlajkonošem amerických neokonzervativců“ Paulem Wolfowitzem. Je typické, že poradci tvůrců reformy jsou jedinci mladí věkem, chudí zkušenostmi a prostí pocitů odpovědnosti za potřeby pacientů, zájmy zdravotníků i peníze pojištěnců. O to blíže mají k velkým měšcům. Také zkušenosti například z Kostariky nebo Singapuru jsou u nás poněkud málo uplatnitelné. Sliby byly lživé Ministr Zajac je obratný demagog. Při prosazování reformy sliboval všechno všem. Ujišťoval, že „posílí práva pacientů“. Ale vymahatelné záruky se ze zákonů vytratily. Například „zmírnění utrpení v souladu se současným stavem lékařských a biomedicínckých věd“ bylo zredukováno na „zmírnění utrpení“. Tím je ovšem i eutanázie. Stát dosud garantoval „poskytnutí zdravotní péče v nejbližším zdravotnickém zařízení, které je schopné poskytnout potřebnou zdravotní péči“. Podle nového zákona garantuje blíže nedefinovanou „minimální síť“. Slovensko dostalo od Světové banky půjčku na „propagaci reformy“. Nejnižší částka, o niž jsem slyšel, byla 82 mil. Sk. Postačující na dočasné utlumení informací v médiích. Průzkum agentury Polis v polovině loňského srpna i tak zjistil podporu reformy u 24,6 % občanů, na konci září klesla podpora na 6 %. Balík zákonů, který „reformu“ legislativně definoval, byl dvakrát novelizován ještě v roce 2004, tedy před tím, než byl účinný. Zákony byly znovu novelizovány v lednu, a už je čeká další novelizace. S prováděcími předpisy je to ještě horší. Například seznam diagnóz, za které se má platit, vzbudil odpor. Byl tedy zrušen a vypracován seznam diagnóz, za které se, naopak, platit nemá. I ten byl zrušen ještě před koncem loňského roku. Proti nesmyslné reformě Přesto byl vládními pravicovými stranami balík zákonů schválen. Napomohli tomu nezařazení poslanci, většinou původem v HZDS. O jejich motivaci netřeba dlouho přemýšlet. Prezident Gašparovič shledal zákony protiústavními a odmítl je podepsat. Poslanci však jeho veto přehlasovali. Zákonům se však podařilo vytvořit jednotný „protireformní“ blok. Spojilo se tak 14 organizací velmi různé, až obvykle protikladné názorové orientace. Společný zájem svedl dohromady: Slovenskou lékařskou komoru, lékárnickou komoru, komory středních zdravotnických pracovníků, porodních asistentek, zubních techniků a zubních lékařů, odborový Svaz zdravotnictví a sociálních služeb, Lékařskou unii specialistů, Unii vysokoškolsky vzdělaných zdravotníků, Lékařské odborové sdružení, Asociace domácí ošetřovatelské péče, Asociace výrobců generických léků a konečně Asociace distributorů léků a zdravotnických prostředků. Ještě větší bída Slováci celkem logicky porovnávají svoji situaci především s Českou republikou. V loňském roce byly výdaje podle slovenské statistiky v ČR 192 mld. Kč, na Slovensku 84 mld. Sk. Podíl zdravotnictví na HDP je v ČR 7,2 %, ve SR 5,8 %. Průměrná mzda ve v ČR 17 800 Kč, na Slovensku 15 800 Sk, nezaměstnanost v Čechách 9 %, na Slovensku 17 %, kojenecká úmrtnost v ČR 4 promile, ve SR 7,2 promile. Slovensko je v mnoha ohledech nejchudším členem EU. „Reforma“ zdravotnictví urychlila odchod slovenských zdravotníků za hranice. Slovenská lékařská komora eviduje počty lékařů odcházejících do zemí EU mimo ČR, protože v těchto zemích potřebují od komory dokument o způsobilosti. Do zemí EU mimo ČR odešlo vloni 367 lékařů (zhruba každý den jeden, za první čtvrtletí 2005 už 93). Nejvíce slovenských lékařů je však v ČR – odhaduje se, že více než tisíc (a více než 5 000 zdravotních sester). Za jediný rok odešlo přibližně tolik lékařů, kolik jich na Slovensku ročně ukončí studium lékařství. Zisky pro soukromý kapitál Skutečným cílem je ovládnutí veřejných fondů soukromým kapitálem. Podle nových zákonů jsou slovenské zdravotní pojišťovny přeměněny na akciové společnosti. Na akciové společnosti se mění i nemocnice po jejich předání krajům. Tři z pěti zdravotních pojišťoven ovládla finanční skupina Penta. VšZP je přeměňována na akciovou společnost stejně jako pojišťovna pro vojáky, policisty a železničáře. Předpokládá se, že do nich budou majetkově vstupovat soukromé společnosti na základě kapitalizace dluhů. Zákon umožňující ovládnutí veřejného zdravotního pojištění obchodními společnostmi je světový unikát. Smyslem obchodní společnosti je vytvářet zisk. Na tom by nebylo nic špatného v jiných případech, jenže občané na Slovensku platí v rámci zdravotního pojištění už i na to, aby si někdo z těchto peněz usypával do svého měšce na jiné účely. Bídné slovenské fondy, které mají pokrývat potřeby zdravotní péče, budou dále ochuzeny. Zbohatne vlastník pojišťoven. Zákonem byla zrušena hranice 4 % pro režijní náklady pojišťoven, mohou spotřebovat na co chtějí, kolik chtějí. Tatáž finanční skupina ovládající zdravotní pojišťovny ovládá i velmi mnohé nemocnice a řetězce lékáren. Platí za péči sama sobě. Zákon ji umožňuje dohodnout se s různými smluvními subjekty na různých úhradách s rozdílem až 15 %. To je rozdíl spolehlivě likvidační a posilující monopolizaci. I z nemocnic nyní lze usypávat prostředky občany povinně placené na „zdravotní péči“. Na čem se dá šetřit? Především na mzdových výdajích, které činí skoro polovinu všech výdajů nemocnic. Propustí se zaměstnanci a ostatním se sníží platy. Obchodní společnosti nejsou vázány tabulkovými mzdami. O nějaké rovnoprávnosti smluvních stran při vysoké nezaměstnanosti a konkurenci ještě bídnějších přistěhovalců nemůže být ani řeči. Obchodní společnosti dále budou šetřit na zdravotní péči. Ta se prostě zhorší. Jen počkej Zajaci Že se snížilo zadlužení? Ale ovšem, je třeba radikálně snížit výdaje, aby vzrostl zisk a mohl odplynout mimo zdravotnictví. Teď už zbývá donutit občany, aby více platili a mohly rychleji růst zisky. Oddlužení se zajišťuje také firmou „Veriteľ“. Věřitelé však dostanou jen část svých pohledávek. Byl zaveden Úřad pro dohled nad pojišťovnami – ten je obsazen a kontrolován politicky. VšZP se fakticky stala součástí ministerstva. To je slibované „odpolitizování“ zdravotnictví. Reforma zdravotnictví je na Slovensku krajně nepopulární. Při dosažených výsledcích (za pouhé 3 měsíce!) to jinak ani být nemůže. Důsledkem mimo jiné je, že politická strana televizního magnáta Ruska, za níž je ve vládě ministr Zajac, se propadá ve voličských preferencích a dosáhla na úroveň hranice volitelnosti. Zajacovi nakonec poděkují jen majetkoví podílníci na zdravotních pojišťovnách a velkých zdravotnických zařízeních. Tam, kde jde o prachy, nemívá vděčnost tak velkou tržní hodnotu. Autor je bývalý minister zdravotníctva ČR (Upravené a skrátené, originál na www.blisty.cz)
