Reklama
Reklama

Svoboda od konzumu?

Dnes o tom, jak se Miloš Vystrčil stal nositelem výrazně levicových myšlenek
Počet zobrazení: 1266

Koncem března proběhla ve Slovinsku konference předsedů parlamentů členských zemí Evropské unie. S pozoruhodným projevem na ní vystoupil předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Vyslovil myšlenku, že až dosud „jsme krok za krokem prodávali svoji nezávislost a oslabovali pevnost svých hodnot výměnou za růst nebo pouhé zachování našeho pohodlí nebo za okamžitou hospodářskou prosperitu“. Nyní si máme tuto hrubou chybu přiznat a začít ji napravovat. „Je nezbytné, abychom se jasně postavili proti dalšímu prodeji naší nezávislosti,“ pokračoval předseda Senátu. Vyjádřil přesvědčení, že je třeba zbavit se závislosti na totalitárních režimech, a to i za cenu ztráty pohodlí.

Každý, kdo se třeba jen chvíli věnoval kritické teorii společnosti, musí při těchto slovech zajásat. Nebudeme se zabývat tím, zda myšlenky předsedy Senátu navazují více na slavnou knihu Jednorozměrný člověk Herberta Marcuseho, anebo vykazují příbuznost spíše s francouzskými radikály šedesátých let 20. století. Důležité je, jak přesně, hluboce a přesvědčivě s nimi do posledního detailu rezonují myšlenky Miloše Vystrčila proslovené v aktuální souvislosti.

Jak známo, k základům radikálně levicové kritické teorie společnosti patří teze, podle níž je konzumní chování součástí technik, s jejichž pomocí systémy moci rafinovaně manipulují s naší svobodou. Naplňováním takzvaných „nepravých potřeb“ nás uvádějí do závislosti na represivních aparátech, ať již jsou kdekoliv. Od této konzumní závislosti je nutno lidi za každou cenu osvobodit, a to třeba i proti jejich vlastní vůli. Tak zní ostatně jedna z hlavních myšlenek radikálního kritika kapitalismu Herberta Marcuseho v jeho stati Represivní tolerance z roku 1965 (byla také publikována v knize „Příslib štěstí“ z roku 2017).

Miloš Vystrčil ve svém projevu označil dosavadní rostoucí konzum a standardní spotřebu za omyl, který musíme rozhodně napravit, chceme-li dosáhnout svobody. Zde vlastně jen jinými slovy potvrzuje myšlenku nové levice, podle níž je spokojenost s konzumem pouze projevem falešného vědomí, jež lidem brání uvědomit si rozsah svého skutečného zbídačení ve smyslu ztráty svobody a autenticity. Inspirace marxistickou dialektikou je v obou případech evidentní. Způsob, jakým tepe Miloš Vystrčil to, co je levicí již tradičně označováno jako „měšťácký konzumerismus“, je snad ještě radikálnější. Vidí v něm spojence totalitárních, ba přímo despotických tendencí, a to neméně přímočaře, jako to činili AdornoHorkheimerem ve svého času tak vlivné Dialektice osvícenství.

Odpoutání skutečné svobody od buržoazního konzumu, jež nás udržuje v otroctví a de facto posiluje naši závislost na despotických silách, patří k hlavním motivům neomarxistického myšlení známého především v podání Frankfurtské školy. Je osvěžující slyšet toto poselství přímo z úst předního politika a až dosud ne zcela doceněného teoretika Občanské demokratické strany.

(Text vyšiel na webovom časopise !Argument 4. 4. 2022)
Foto: Emil Polák

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama