Reklama
Reklama

Liberalismus jako totalitní zombie

NAD PROMĚNOU SVOBODOMYSLNÉHO KRÉDA V PRAVÝ PROTIKLAD
Počet zobrazení: 2988

386749_400539396695442_406680992_n.jpgMainstream“ je hlavně o liberální frázi. Perlí „svobodami“ a „tolerancí“ všeho druhu. „Jak si však vysvětlit onen obludný, agresivní a sebevražedný“ kotrmelec, jímž tento mentální slepenec právě prochází? táže se nahlas Dmitrij Jurjev, politológ a novinár.


Dnešní „liberalismus se navenek projevuje stále paradoxněji“. Nárokuje si status „obecně závazného systému hodnot, a to dokonce nejen státního, nýbrž nadnárodního“. Realita jeho „praktik je však s hodnotami, které hlásá, ve stále příkřejším rozporu“. A „demonstruje tak všechny rysy chování, příznačné pro zombie“. Jurjev mu proto zavádí i nový název - „zombie-liberalismus“.

Za jeho prvý nosný atribut označuje to, že zcela „oficiálně, veřejně a aniž to jakkoli maskuje, své vojensko-politické praktiky odlidšťuje a neguje i elementární morální zábrany“ (o „civilizovaných právních normách ani nemluvě“). Křiklavou ilustrací byly „veřejné (na videokamery) popravy Saddáma Husajna i dalších vrcholných iráckých představitelů (v letech 2005 – 2012) či barbarský lynč (rovněž na kamery) Muamara Kaddáfího (2012)“.

V zásadě totéž si sice „elity svobodného světa“ dopřávaly už v případě Mosadeka, Lumumby nebo Allenda. Tehdy však nepózovaly coby světlonoš „lidských práv“. Zato v „případě Saddáma i Kaddáfího západní silové struktury – z čiré libovůle a aniž by oficiálně vyhlásily válku – bestiálně likvidovaly vrcholné představitele nezávislých zemí“. A teprve „závěrečnou fázi lynče ´outsourcovali´ lokálním ozbrojencům“ („aniž se ovšem sami od přímé odpovědnosti distancovali“).  

Druhou ze specifik „zombie-liberalismu“ je „totální odcizení mocenského a správního systému od populace“. Jeho „generální proměna v okupační režim“.  „Oktroj výše uvedených ´hodnot´ navzdory normám a tradicím dané populace“ – „ať už jde o okupovaný Irák, agrární Francii, měšťácké Německo či konzervativní Severní Ameriku“.

„Okupační logika pošlapává elementární práva a zájmy dané populace (typu práva občanek Kolina nad Rýnem na ochranu před sexuálním násilím ´pokojných běženců´, právo obyvatel Lotyšska na to, aby se jim v osobních dokladech uváděla ruská jména bez urážlivých ´koncovek´, měnících původní smysl, právo obyvatel Novoruska na zachování ruské identity i života – vlastního i svých dětí“. O to víc se těší „ochraně sil ´tolerantního totalitarismu´ radikální nacionalisté, islámští fundamentalisté i jiná zombie, kdežto za ´fašisty´, separatisty a xenofoby jsou označováni normální lidé, pokoušející se ochránit sama sebe a své blízké“.

Třetí zvláštností „zombie-liberalismu“ je „totální ztráta pudu sebezáchovy“ – „vlastního i z hlediska systému a uspořádání světa kolem nás“. „Nový nadnárodní sklon Západu k sebevraždě.“ Čítankovým příkladem je „policejní ochrana muslimských násilníků, kteří vtrhli do Německa, před ´zfašizovanou´ místní populací, pokoušející se ochránit vlastní ženy a děti“.

Vrcholným „triumfem uměle vnucovaných ´pravidel´ je to, co lze označit za ´monetizaci systémových hodnot´“ – takže i „jeden z účastníků západní aliance – Japonsko – nemá nárok na své peníze, ´uložené´ v rezervách státní pokladny USA, ani po tragédii Fukušimy, a zombie-liberálové z ruského ´finančního bloku´ ukládají miliardy dolarů ´stabilizačního fondu´ vlastní země do týchž rezerv i v podmínkách ekonomické války, již Západ vede proti Rusku už roky“.

Kruh bizarních znaků „zombie-liberalismu“ se uzavírá „legalizovanou misantropií“. „Schopností abstrahovat od toho, že protivníkem je člověk“ se sice „Západ vyznačoval už od Cortésových časů“. A tím spíš od éry „holokaustu a bombardování Hirošimy, Nagasaki a Drážďan“. Teprve v „posledních letech však necítí ani nejmenší pohnutku k jakémukoli ospravedlnění či reflexi“. Až dnes „Západ své morální problémy řeší cestou jejich eliminace“.

Začalo to „obludným fenoménem ´humanitárního bombardování´ Jugoslávie“. Teď už se „zombie-liberalismus“ obejde i bez „rasových ´argumentů´ o sociálně-třídních insinuací“. Propast mezi „ultraliberálním ´systémem civilizovaných hodnot´ a libovolně misantropickou praxí“ se „řeší“ cestou „monopolu dezinformace a dezinterpretace“, v jehož bavlnce si „zombie-liberálové dopřávají absolutní zvůli“. A to až po „černé listiny“, kam arbitrárně zapisují každého, kdo podle nich – a jejich „kolaborantů“ – „nepatří do okruhu plnohodnotných lidí“.

„Zombie-liberalismus“ je „systémem zcela odlidštěných ´hodnot´“. Jejich „proměny v soubor obecně závazných algoritmů chování, jejichž nedodržení – a právě to nás vrací do časů primitivního barbarství – je tabu“. Soustavou „algoritmického, nereflektovaného, amorálního fanatismu“. „Fanatismu imitace, povinné na všech úrovních a pro všechny bez jediné výjimky.“

Přičemž „na vyšších úrovních jde o politický cynismus, zbavený morálních kódů: namísto krutých a nesmlouvavých pragmatiků počínaje Churchillem a Rooseveltem až po Thatcherovou, Nixona, Reagana a Kissingera i Brzezinského nastupuji nové bytosti kategorie B, důvěrně známé z amerických filmů o apokalyptických zombie – Hillary Clintonová, Angela Merkelová, Barack Obama, Francois Hollande. Lidé co do osobnostních dimenzí se svými předchůdci nesrovnatelní. Avšak – a to je to hlavní – co do své algoritmizované misantropie nesrovnatelní nejen s nimi, ale i s nejděsivějšími Tamerlány a Hitlery starých časů.“

A „stejně algoritmizovanými fanatiky jsou mimochodem i jejich dnešní ´oponenti´“ - „zombie-islamisté z Islámského státu“. Jedni i druzí splývají ve směsce „tupé, agresivní a sebevražedné praxe“.   

Vyšlo na StřípkyZeSvěta 24. 2. 216
Zdroj: Зомби-либерализм как низшая и последняя стадия тоталитаризма
Fotozdroj: Facebok

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Najčítanejšie

Reklama
Reklama
Reklama