Reklama
Reklama

Karla Havlíčka Borovského nemáme!

Počet zobrazení: 1142

Byl jsem u toho po roce 1990, když Náměstí SNP v Bratislavě burácelo z plných hrdel: „Dosť bolo Havla!“ Někdo z davu mu poškodil prezidentské auto a hlava státu v doprovodu ochranky k němu rychle běžela pod lešením, po levé straně náměstí, aby okamžitě vzala do zaječích.

Nebyl jsem u toho, když dav před několika dny křičel na Hradčanském náměstí v Praze:

 „Ať žije Slovensko!“

Vím, že Slovensko žije! Mám Slovensko a Slováky – Slovenky rád od nepaměti, ale skandování o tom, aby Slovensko žilo, jsem slyšel nyní poprvé ve svém životě.

Budiž, nechť žije!

Nebyl jsem u toho, když nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na pražské Kampě dala davu najevo zcela nestátnicky a už vůbec ne prezidentsky svůj obdiv a podporu  zaplněnému Václavskému náměstí a klidným demonstracím v České republice.

Vyslechl jsem si však s mírným překvapením, když v předvečer demonstrace na Letenské pláni promluvil velvyslanec Spojených států amerických a sdílel sympatie k demonstrujícím Čechům, což je prý v USA i okolí Bílého domu skoro na každodenním pořádku.

Je to přece jeden ze znaků demokracie.

Byl jsem však jenom chvíli u toho, když v neděli 23. června 2019 dav na Letné opakovaně burácel:

„Demisi, demisi, demisi!“

„Babiše do lochu! Fuj! Fuj!“

A z transparentů a hrdel znělo ve slitém  souzvuku:

„Babiš do basy! Zeman do hrobu! Rudá Marie do p....e!“

Jeden z křiklounů měl na koni za hlavou rozčepýřeného kluka, který se rozhlížel nad více než dvě stě tisíci hlavami k tribuně pod okny Ministerstva vnitra České republiky.

Hanba, hanba, sláva, sláva! Hanba, hanba!

Na obrazovce jsem pak následně sledoval pokračování více než tříhodinového publicistického bloku vysílání ČT 24, zahájeném mimo jiné i armádním generálem Petrem Pavlem.

Sledoval jsem publicistiku i z dalšího přenosu TV Seznam z Letenské pláně.

Zaujaly mně i ojedinělé vstupy řečníků, některé byly vyvážené danému prostředí, jiné méně. Některé hodně hrubé. Neklidné.

Dotklo se mně hanobení prezidenta České republiky, zjevné a hrubé nařčení o tom, že táhne zemi k Rusku a k Číně.

Doprovázené výkřiky: Hanba, fuj, fuj... Babiš demisi, Zeman demisi.

Řečníci těchto vystoupení byli představeni jako odborníci na hypertronické útoky našich nepřátel vůči naší suverenitě v rámci Evropské unie a NATO.

Slovo dostal historik, ekolog, sedlák, herec. V odhodlání byli silnými. Měli za sebou více než dvě stě tisíc hlav.

S nikým jiným už v dalším programu nesrovnatelný a přímočarý, klidně po telefonu na obrazovce vystoupil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Sdělil české veřejnosti, kdo je, jaké místo zaujímá v české politice. Řekl, že tuto  neděli se ve volném čase věnuje v Kroměříži svým dětem, se kterými se tak málo kvůli práci stýká. Otevřeně se podělil s názorem, že s demonstranty na Letenské pláni nesouhlasí. Dal najevo, že nejde o nic jiného, než o svržení legální vlády a o zvrácení výsledků nedávných demokratických voleb. Opíral se o ústavu.

Moderátor s jeho odpovědí nebyl spokojen, vytkl předsedovi, že by jako politik měl přece jenom sedět u obrazovky, když se obrazně zase lámou dějiny. 

Končil večer a sledoval jsem další zpravodajské, publicistické pořady, jenom málokdo – i když našli se – mluvil shodně s jedním z ústavních činitelů.

Náladu jsem si spravil skvělým komediálním americkým westernem.

Jsem nyní zvědav, co na to všechno kolem jedné červnové neděle moji kolegové? I politici?

Snad si vezme pero do ruky konečně i nově zrozený Karel Havlíček Borovský.  

I pro něj máme inkoustu přece dost!

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama