F. L. Věk

Fejeton
Počet zobrazení: 3198

Rozjímání nad jedním zachráněným původním jazykem a texty od Aloise Jiráska, Otto Zelenky a Jednoty bratrské, které v něm byly napsány.

Mám moc rád seriál F. L. Věk. Když provádím po naší knihovně – která byla založena ve Věkově době a která je tak podobná benediktinské knihovně, v níž se F. L. Věk odehrává – vyprávím její dějiny skrze F. L. Věka. Inspirovalo mě, když jsem po ní poprvé prováděl – farníky z Dobrušky. A už jsem to tak nechal. Vyprávím o autoru spisovné češtiny Josefu Dobrovském, který tam má taky malou úložku a byl u nás vysvěcen na kněze, našem královéhradeckém rodáku pateru Vrbovi, kterého v seriálu hraje Martin Růžek, císaři Josefu II., kterého v něm hraje Otakar Brousek, a Leopoldu II., kterého hraje Jiří Adamíra.

flvek.ct_.jpg
Foto: F. L. Věk / Česká televize

Před týdnem jsem přišel do kostela plný zlobení a prosby o schopnost odpuštění těm, kteří nejsou tací, jací by podle mě měli být nadřízení, kterým jsou propůjčovány úřady, z nichž vládnou duším lidí. A zase přišlo léčení, nejen díky hojivé zpovědi, ale i díky čtení z Bible o tom, že nemáme soudit druhé, ani si myslet, že stojíme nad nimi – i když oni dělají totéž s námi, protože „kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen“. A hlavně: namísto zpěvníků byly tentokrát u vchodu (našeho katolického kostela!) tyhle listy s okopírovanou starou bratrskou písní, kterou zná každé české dítě (alespoň mého věku…), protože je znělkou a ústřední písní seriálu F. L. Věk. Protože jsem na rozdíl od jiných písní (které většinou neznám) nemusel hledat nápěv, ponořil jsem se do textu a užasl jsem nad jeho moudrostí: „Jen to samo všechno zmůže / jen to od pekla (pro ateisty: vnitřního pekla) pomůže / Když kdo, jsa pokorný, tichý / a své vyznávaje hříchy (pro ateisty: přemýšlí i nad svými vlastními chybami)… nechť se ani pro dary tvé (pro mě: i ty morální) / jež propůjčuješ z lásky své / pyšně nikdy nevypínám / a svým bližním nepohrdám…“ Celou dobu jsem při tom myslel na jednoho kamaráda, že ta píseň je vlastně o něm, protože je přesně takový – a já takový být nedokážu…

Díky tomuto mocnému dojmu jsem si pak na stránkách České televize našel už tolikrát viděný seriál F. L. Věk, celý týden si ho po kouskách pouštěl, a – jak jsem zvyklý u děl, které jsou plné nejen formy, ale i obsahu – dělal si z něj výpisky.

Takhle argumentuje cenzor Šmíd (kterého v seriálu hraje Petr Haničinec) v rozhovoru s dramatikem Thámem v jeho šatně ve Vlastenském divadle, kam mu přišel říct, že na něj přišla z publika už celá řada udání.

„Pamatujte si: Jen taková svoboda má trvání, která je dobrá i pro císaře a kterou nám císař podle uvážení poskytuje, ale nikdy ne ona francouzská svoboda a rovnost, kterou falešní učitelé krmí prosťáčky a chudáky. Ale to MĚ nemůže dojmout. Nikdo nebyl větší chudák než já. Od devíti let jsem se musel sám živit jako choralista. No, a teď jsem doktor obojího práva a nepotřeboval jsem k tomu žádnou rovnost a svobodu. Rebelie jsou výhodné jen pro hlupáky bez talentu.“

Ta řeč má význam nejen v zrcadle počínající hospodářské krize, kdy prvně vyšel román F. L. Věk, a počínající normalizace, kdy byl natočen seriál – ale i dnes. Přesně takhle se o sociálních právech a dnes už i o právu na svobodu slova (který byla jedním z hlavních maxim požadovaných před 30. lety Sametovou revolucí…) vyjadřují moji pravicoví známí, kteří přijali diskurz dnešního režimu.

O scénu později se zas odehrál už dvě stě let platný dialog mezi Šmídem a jeho spolužákem Věkem:

Šmíd: „Víno se česky objednává docela pěkně. Ale co si slibuješ jako vzdělaný člověk od české řeči, od českého divadla, od české poezie? Česká kultura nikdy nemůže být vepředu. Copak to nevidíš? Tam kde Němci už dávno používají velkou násobilku, vy se pořád učíte sečítat jedna a jedna, a ani to vám moc nejde.“

Věk: „Mluvíš o nás jako o cizích…“

Šmíd: „Ano. Jako vzdělaný člověk se považuju za Němce, za světoobčana. My Němci máme Schiillera, máme Lessinga, máme Goetha. A vy? Kdo je váš klasik? Doktor Thám, který se kvůli českému divadlu vzdal místa na místodržitelství? To je věru český Lessing! Pár knížek na pijavém papíře… Františku, vem rozum do hrsti, copak to má smysl? Vždyť jste i sedlákům pro smích! Že mluví česky? Možná dneska, ale zítra budou všichni němčit, protože německy se líp prodává na trhu…“

O tom, že v době tohoto rozhovoru psali Lessing a Herder o budoucí historické úloze Slovanů, a Goethe, který ovládal základy češtiny, překládal báseň Kytice do němčiny, nevěděl nejen tehdejší globalista Šmíd, ale nevědí o tom ani věční „čeští sedláci“ – kteří dnes své děti posílají už i do jeslí, kde se mluví anglicky

Když jsem po dokukání seriálu uvažoval nad našimi dějinami (což ovšem dělám skoro pořád i bez něj) uvědomil jsem si, že jeho jediný skutečně převratný dějinný úspěch, který nebyl dosud zvrácen žádnou „kontrarevolucí“, byla právě záchrana jeho původního jazyka za národního obrození. Když si uvědomíme, že mnohé velmi silné, často i imperiální národy (Egypťané, Asyřané, Mayové, Mandžuové, Irové, Skotové…) to nezvládly a svůj původní jazyk v tlaku dějin neuhájily, pak teprve nám dojde, jak věčný čin byly obětování se oné hrstky Thámů a Věků, kteří tehdy byli Šmídům pro legraci… Čin, který – jak správně připomíná můj přítel, básník Rostislav Opršal, dodnes není skončený.

Před týdnem jsem v našem katolickém kostele dostal útěchu skrze moudrost našich bratrských předků a jimi přeloženou Kralickou Bibli. Dnes jsem si vzpomněl na slova bratrského biskupa Jana Amose Komenského, která si František Věk (přestože stejně jako já katolík) zamiloval nejvíc z celé knihovny, kde trávil studia s paterem Matyášem (tím, co mu v dětství „náhodou“ zachránil život, jehož hraje Vladimír Šmeral): „Dnešní den nedávničko teď nastával nám a jako budoucího něco začínali jsme jej, a hle, již zmizel! Kam se poděl dne tohoto čas ten, kterýž se ukázal, byl a minul, a na věky se nevrátí více? Dejž, milý Pane Bože, ať umíme počítati kratičké dny naše na světě, a moudře sobě počínáme vidouce, an tu místa k přebývání není…“

(Text vyšiel v brnianskych Kulturních novinách 45/2019)

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984