Reklama
Reklama

Bundestag si připomenul 80. výročí německé invaze do SSSR

Počet zobrazení: 2009

Německý Bundestag si na svém středečním zasedání (9. 6. 2021) připomenul 80. výročí napadení Sovětského svazu Wehrmachtem 22. června 1941.

Všechny parlamentní frakce Spolkového sněmu a německá vláda si v dohodnuté rozpravě připomněly napadení Sovětského svazu nacistickým Německem před 80 - lety 22. června 1941 - a vzpomněly na oběti války. Sociálně demokratický ministr zahraničí Heiko Maas a zástupci všech parlamentních frakcí odsoudili invazi jako začátek „vyhlazovací války“, která si v Sovětském svazu vyžádala životy více než 27 milionů lidí. Debata však také odhalila rozdíly v hodnocení současné politiky Německa vůči Rusku.

Invaze do Sovětského svazu znamenala začátek „nejvražednější kapitoly“ vyhlazovací války ve východní Evropě, která začala invazí do Polska o dva roky dříve, v září 1939, řekl ministr zahraničí Maas. Deklarovaným cílem války bylo „zotročení a vyhlazení celých států a národů“. „Plni smutku a studu skláníme hlavu před více než 30 miliony lidí, kteří přišli o život jen ve střední a východní Evropě v letech 1939-1945,“ řekl Maas. Člověk byl ohromen rasovou mánií a naprostou morální nevázaností, která našla svůj strašlivý výraz ve východním tažení. Byl to zázrak, že tyto země požádaly Němce o usmíření. Toto usmíření „nesmí nikdy skončit“.

Vědomý přístup k minulosti Německa zahrnuje respektování historicky odlišného chápání pojmů, jako je suverenita a státnost, u sousedů ve střední a východní Evropě. Součástí tohoto uvědomělého přístupu je však také obhajoba mezinárodního práva a lidských práv. Proto se Evropská unie rozhodla reagovat na „zjevné porušování“ mezinárodního práva ze strany vlád Běloruska a Ruska, zdůraznil Maas s odkazem na ruskou anexi Krymu. Bez historie není politiky, řekl. Německo proto musí využít svou sílu pro mír a svobodu na celém evropském kontinentu, řekl.

Předseda parlamentní frakce pravicové Alternativy pro Německo Dr. Alexander Gauland odsoudil „vyhlazovací válku na východě“. To bylo v zásadním rozporu s pruskými vojenskými tradicemi. Tím byl Wehrmacht navždy „pošpiněn“. Jedinou nadějí bylo, že plukovník Claus Schenk Graf von Stauffenberg využil zločiny na Východě jako příležitost k atentátu na Hitlera. Gauland také odmítl kritiku západních historiků ohledně paktu Hitler-Stalin. Stalin učinil reálpolitické a správné rozhodnutí v zájmu vlastního přežití, které mělo mít však pro Polsko katastrofální důsledky. Gauland s odkazem na hluboký dluh Německa vůči Sovětskému svazu vyzval ke „shovívavosti a toleranci“ vůči Rusku, „i když nemůžeme schvalovat vše, co se týká jeho chování“. Morální arogance „není na místě“, dodal Gauland.

Za křesťanské strany CDU/CSU Dr. Johann David Wadephul, rovněž zdůraznil historickou odpovědnost Německa za zločiny spáchané jeho jménem. „Skloníme hlavu v pokoře a prosíme o odpuštění.“ Současně uvedl, že německé zločiny by neměly vést k tomu, aby se německá vláda nepodílela na sankcích proti Rusku. Anexe Krymu a politika Moskvy vůči Ukrajině jsou podle něj nepřijatelné. To bylo špatné poučení z německé minulosti. Hranice by se neměly znovu posouvat vojenskými prostředky.

Podobně argumentoval i poslanec za liberální FDP Alexander Graf Lambsdorff. Suverenita Ukrajiny musí být chráněna. To byla lekce z minulosti. Připomněl německou blokádu Leningradu v letech 1941-1944, které padlo za oběť více než milion lidí. Spolkový sněm si každoročně 27. ledna připomíná osvobození koncentračního tábora Osvětim v roce 1945, uvedl a dodal, že blokáda Leningradu skončila o rok dříve ve stejný datum a proto stejnou měrou by měla být připomínána.

Předseda postkomunistické strany Levice Dr. Dietmar Bartsch označil invazi do Sovětského svazu za jeden z největších zločinů v dějinách, „který vznikl na německé půdě“. Řekl, že se „stydí“ za to, že spolková vláda ani Spolkový sněm nenaplánovaly „oficiální vzpomínkovou akci“ k 80. výročí invaze. To je „zapomínání na historii“. Řekl, že je rád, že spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier jedná jinak. Bartsch připomenul jeho nastávající návštěvu 14. června na pietním místě bývalého zajateckého tábora Sandbostel, kde položí věnec na uctění desítek tisíc sovětských vojáků, kteří zde byli umístěni v katastrofálních podmínkách.

Claudia Rothová za Spojenectví 90/Zelení uvedla, že oběti ruského tažení a „rasové mánie“ nacionálních socialistů v Sovětském svazu dlouho nehrály v paměťové politice Spolkové republiky žádnou roli. Kvůli rozdělení Evropy se „dostaly pod kola studené války“. Sama se o tom v hodinách dějepisu téměř nic nedozvěděla a proto je třeba odstranit „slepá místa“ v paměti. Komplexní přehodnocení historie by posílilo demokracii a zabránilo rasistickým ideologiím.

Zvukový záznam z celého zasedání Bundestagu k 80.výročí přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem zveřejnil na své internetové stránce.

(Text vyšiel na Vaševěc.cz 10. júna 2021)

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.
CAPTCHA
This question is for testing whether or not you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama