Po první sérii 10 článků „Globální pandemie, lokální přístupy [2]“, které autoři pražského Centra globálních studií vydali v Literárních novinách, připravilo 10 jejich spolupracovníků dalších 10 článků, v nichž se zaměřují na různé sociální a politické aspekty současné civilizační krize. Jsou to jednak autoři z Česka, Slovenska a Itálie, jednak autoři z Kolumbie, Nigérie a Etiopie, kteří překračují evropská hlediska.

Svůj článek poskytl například proslulý italský filosof Giorgio Agamben, který se zaměřil na aktuální uctívání medicíny jako náboženství místo smysluplnému vztahu k lékařství. Kolumbijský filosof a matematik Carlos Andrés Duque ve své kritice západocentrismu ukazuje souvislosti mezi civilizační krizí a vyčerpáním tradiční filozofie. Jeho text podobně jako série prvních 10 článků v tématu „Globální pandemie, lokální přístupy“ zdůvodňuje, proč je nutné překonat sebestřednou evropskou a severoamerickou analýzu a neopomíjet odlišné kritické perspektivy z dalších makroregionů světa v Latinské Americe, Africe a Asii. Politický filosof Eric Omazu z Nigérie ve svém článku upozorňuje na korupční praktiky západních farmaceutických firem a na podceňování tradiční africké medicíny. Další články pak mapují podobné politické a společenské patologie. Některé články napsány jen pro tuto sérii článků, další autoři své články nabídli zde do série a přitom je vydali také ve svých zemích. Překladatelům, jejichž jména jsou uvedena pod články, patří dík za překlady z italštiny, španělštiny a angličtiny.

Carlos Andrés Duque Acosta, Pandemie, civilizační krize a vyčerpání tradiční filozofie [3]

Eric Omazu, Přístup Nigérie k lokálně vyráběným lékům na COVID-19 [4]

Petr Agha, Farmakon [5]

Emil Višňovský, Koľko stojí ľudský život? [6]

Giorgio Agamben, Medicína jako náboženství [7]

Ladislav Hohoš, 2020, Bod obratu?! [8]

Antonín Kosík, „To už tady místo nás můžou být cvičené opice“ [9]

Martin Brabec, Jak společnost rozděluje nedostatkové statky v době pandemie [10]

Alessandro Ferrara, Metafora války [11]

Jan Svoboda, Janusovská tvář Etiopie v historickém údobí „Covid-19“ [12]