Kniháreň 2019 – máj

Michal Kšiňan: Milan Rastislav Štefánik| Serhii Plokhy: Černobyl (Historie jaderné katastrofy) | Ondřej Klimeš a kolektív: Kulturní diplomacie Číny a její regionální variace | Jozef Leikert: Uloupené mládí (Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen) | Karel Kaplan: Politický proces s Miladou Horákovou a spol. (Komentované dokumenty) | Yuval Noah Harari: Homo Deus. Stručná história zajtrajška | Milovan Djilas: Nová třída. Kritika soudobého komunismu

Michal Kšiňan: Milan Rastislav Štefánik
 

Výpravná publikácia Milan Rastislav Štefánik venovaná jednej z najvýznamnejších postáv slovenských dejín vyšla v edícii Múzeum v knihe, vďaka ktorej môže čitateľ vziať do rúk 25 vložených dokumentov a bližšie poznať život tejto osobnosti. Kniha predstavuje jednotlivé etapy Štefánikovho života, jeho priateľov, lásky, profesionálny život i osloboditeľskú činnosť až po spôsoby, akými sa narábalo s jeho odkazom. Kniha bola ocenená Cenou SHS pri SAV v kategórii populárno-vedecká práca.
C-Press, 2012, 64 strán
 

Serhii Plokhy: Černobyl (Historie jaderné katastrofy)
 

Tento hrubý nástin vystihuje, co se v dubnu 1986 odehrálo v Černobylské jaderné elektrárně. Autor vás seznámí s genezí sovětského jaderného výzkumu, konstrukcí dvou hlavních typů reaktorů užívaných v SSSR, s jejich přednostmi i chybami. Nastiňuje i výstavbu jaderné elektrárny u Černobylu, spojenou s problémy i proslulou sovětskou fušeřinou. Hlavní část knihy je zaměřena na události, které vedly k explozi reaktoru č. 4. Kniha ilustruje zmatek technického personálu elektrárny, který nebyl schopen zjistit, co se vlastně stalo, i velmi nepružnou reakci ze strany místních i celostátních orgánů. Popsáno je úsilí hasičů o zvládnutí požáru na vybuchlém bloku 4 i jejich v mnoha případech tragické osudy. Autor v knize odhaluje nedostatky sovětského způsobu zvládání této události, snahu sovětských úřadů všech úrovní o zatajení černobylské exploze, a to nejen před zahraničím, ale především před vlastními občany. Kniha dokládá, že tato snaha o utajování je nakonec korunována nezamýšleným a pro SSSR v podstatě fatálními vývojem v radioaktivitou postižených republikách.
JOTA, 2019, 400 strán
 

Ondřej Klimeš a kolektív: Kulturní diplomacie Číny a její regionální variace
 

Tato kniha představuje kulturní diplomacii Čínské lidové republiky v letech 2012–2017 jako jeden z prostředků, který jí má zajistit postavení světové ekonomické a politické velmoci. Podobně jako byla v rané a císařské Číně kulturní a civilizační autorita využívána k utváření vztahů s okolním světem, i současná Čína se snaží kulturu využít k nabytí měkké moci a k prosazení státních zájmů. Kulturní diplomacie je důležitou strategií vytváření mezinárodního obrazu mimo jiné i proto, že vládnoucí Komunistická strana Číny od osmdesátých let 20. století postupně upozaďuje ortodoxní komunistickou ideologii a prezentuje Čínu jako nositelku tradičních kulturních hodnot tisícileté čínské civilizace. Tyto projevy jsou zvláště patrné v posledních letech, kdy Čína vystupuje ve stále výraznější roli v mezinárodních vztazích.
Academia, 2019, 260 strán
 

Jozef Leikert: Uloupené mládí (Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen)
 

Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen. Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno 1200 českých vysokoškolských studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Na základě metody orální historie – výpovědí pamětníků vyhledaných doma i v zahraničí – se autorovi podařilo do detailů zrekonstruovat několikaletý život bývalých studentů v koncentračním táboře. Autor podrobně popsal praktiky Němců zaměřené na likvidaci inteligence českého národa. Zaměřil se na pocity studentů, jejich obětavé chování a statečné jednání v nelidských podmínkách.
Academia, 2019, 264 strán
 

Karel Kaplan: Politický proces s Miladou Horákovou a spol. (Komentované dokumenty)
 

Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy, na nichž se podílely komunistická strana, bezpečnost, justice i tehdejší hromadné sdělovací prostředky, jejichž úkolem bylo vylíčit obžalované jako zločince nejhoršího zrna.
Příčiny, okolnosti a průběh vykonstruovaného procesu jsou představeny na základě archivních materiálů, přičemž některé z nich dosud nebyly publikovány. Pozornost je věnována především na dokumenty ilustrující mechanismus „výroby“ procesu v justici a na to, jak mimořádný význam a péči mu přisuzovalo komunistické vedení a klíčové složky bezpečnostního aparátu. Cenným materiálem jsou též výpovědi spoluvězeňkyně Dr. Horákové, Věry Hložkové, kterou k ní do cely nasadila Státní bezpečnost. Zmíněné dokumenty umožňují alespoň částečně nahlédnout do myšlenkového světa Milady Horákové a vykreslují snahu nového režimu zbavit se oponentů nikoliv jen jako justiční a politický zločin, nýbrž také jako osobní tragédii těch, kteří uvízli v soukolí vykonstruovaného procesu.
Epocha, 2019, 304 strán
 

Yuval Noah Harari: Homo Deus. Stručná história zajtrajška
 

Po bestselleru Sapiens – Úchvatný i úděsný příběh lidstva obrací Yuval Noah Harari zájem k budoucnosti. Analyzuje, jaké důsledky mohou nastat, když se tradiční kolektivní mýty lidstva utkají s novými „božskými“ technologiemi, jako jsou např. umělá inteligence nebo genetické inženýrství. Harari představuje vizi nepříliš vzdáleného světa, v němž zřejmě budeme čelit novým typům výzev. V knize Homo deus – Stručné dějiny zítřka zkoumá naši budoucnost svým typickým způsobem, v němž kombinuje především historii, filozofii a přírodní vědy, ale i poznatky dalších oborů. Jak to dopadne s demokracií, když firmy jako Google a Facebook budou znát naše záliby a preference (včetně politických) lépe než my sami? Co se stane se sociálním státem, jestliže počítače budou úspěšné na trhu práce a vznikne tak počtem většinová třída „zbytečných lidí“? Jak naloží s genetickým inženýrstvím např. islám? Budou v Silicon Valley vyvíjet jenom nová technická zařízení, nebo i nová náboženství? Když se z Homo sapiens stane Homo deus, jaké nové cíle si vytyčíme? Jaké projekty bychom se měli snažit uskutečnit a jak ochráníme tuto křehkou planetu a lidstvo samotné před našimi vlastními ničivými silami? Kniha Homo Deus nám poskytuje vhled do snů a nočních můr, které budou utvářet 21. století – od překonání smrti po vytvoření umělého života. Nabízí svoji odpověď na základní otázku po dalším vývojovém stupni lidstva: Kam odtud jdeme? Kam půjde Homo Deus?
Akuell, 2019, 400 strán
 

Milovan Djilas: Nová třída. Kritika soudobého komunismu
 

Kniha Nová třída (1957), kterou deník The New York Times zařadil mezi deset nejvlivnějších knih minulého století, spoludefinuje žánru takzvaného „loučení se s bohem, který selhal“. Podává podrobný a přesný rozbor komunismu, jeho základních vlastností a podstaty komunistické moci, které vidí ve čtyřech základních bodech: 1) Ve všech státech, ve kterých komunisté vládli, došlo znárodněním výrobních prostředků a potlačením svobody a demokracie ke stvoření nové třídy. 2) Kolektivní vlastnictví je lež, maskující vlastnictví komunistické nomenklatury – nové třídy. 3) Ve všech komunistických diktaturách se ekonomika vyznačuje plýtváním obludných rozměrů. 4) Nová třída, komunističtí oligarchové, zredukovala celý socialismus a komunismus na pouhou apologii moci a snahu o její udržení za jakoukoli cenu a jakýmikoli prostředky.
Academia, 2019, 224