Rentiérský kapitalismus – nejvýstižnější popis dneška

Počet zobrazení: 4721
Ilona Švihlíková píše v internetovom  časopise !Argument o tom, ako funguje rentiersky kapitalizmus a prečo je v dnešných podmienkach najvýstižnejším popisom súčasnosti.

V článku o Davosu jsem uvedla, že k nejzajímavějším vystoupením na Světovém ekonomickém fóru letos patřila diskuse tzv. rentiérskému kapitalismu. Je překvapivé, že téma bylo vůbec zařazeno, i když – pravda – bylo v programu umístěno tak, aby paralelně běžel očekávaný hlavní projev indického premiéra Naréndry Modiho.

svihlikova_tejkl.jpgCelý záznam z panelu je možno shlédnout zde, za pozornost stojí především britský ekonom Guy Standing. Pokusím se ukázat, že jeho závěry týkající se dominujícího znaku renty v „kapitalismu“ máme zachyceny se spoluautorem Miroslavem Tejklem také v naší nové knize Kapitalismus, socialismus a budoucnost, které familiárně přezdíváme (z dobrých důvodů, protože postava kocoura je v knize stěžejní) „náš Mikeš.“

Standing rozšíření renty spojil s neoliberálním kapitalismem. Konkrétně uvedl otázky duševních práv a monopolní cenové politiky, tj. takové politiky, kde se netřeba obávat konkurence při stanovení cen.

Zdůraznil, že současný systém je charakterizován tím, že výnosy ze soukromých vlastnických práv převyšují výnosy z výroby. Což znamená, že čím dál větší část příjmů je tvořena rentou, platí to i u příjmů z práce. (Což uvádí také Mezinárodní organizace práce, viz odměňování manažerů, které má typicky charakter renty.)

Kapitalismus je „prodáván“ jako systém, v němž je úsilí spojeno s odměnou – to je v krystalické podobě onen americký sen, resp. mýtus selfmademana, „když budeš hodně pracovat, uspěješ“. Jenže systém založený na rentě se s tímto vylučuje. Systém založený na rentě je systém založený na faktorech neelastické nabídky (tj. nabídka, která je z nějakého důvodu omezená, typickým příkladem, který se učí studenti ve škole, je půda. Proto se také hovoří o půdní rentě. Dokud byla právě půda klíčovým faktorem, pak definujícím znakem takového systému byla renta – jednalo se o feudalismus).

V „Mikešovi“ jsme napsali:

„Současná pozdněkapitalistická mutace systému má už velmi oslabenou zpětnou vzájemnostní vazbu zhodnocovacího procesu a mechanismu… Zatímco neprivilegovaná společenská většina (včetně většiny podnikatelů) je podrobena „tržnímu biči“ víc než dřív a zejména u té méně zámožné části společenské většiny, zcela závislé na práci, sílí pocit, že „dobře už bylo“, u „vyvolených“ sílí role zhodnocování a realizace mocenských pozic a tím i role jejího výsledku, moderní renty, která jako forma přebytku začíná v systému dominovat místo standardního zisku.

Příjemci moderní renty přitom nemusí svou aktivitou a svými výdaji výrazněji přispívat k „roztáčení“ symbiotického mechanismus, ke společenskému rozhodování veřejných rozpočtů – a to i kdyby ta jejich vlastní moderní renta byla sebevíc utkána z výdajů právě těchto veřejných rozpočtů."

V současném systému jde stále o půdu a její vlastnictví, neboť té je omezené množství. Jde ale také o vlastnictví určité exkluzivní struktury (případně o to, zařídit si to tak, aby ta struktura byla exkluzivní, tj. měla neelastickou nabídku). Týká se to pak právě standardizovaných systémů à la Microsoft, zaznělo také na davoské debatě.

Standing uvedl řadu případů, které vedly k posílení renty v systému. Například dohoda TRIPS (dohoda Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights, tedy dohoda o obchodních vazbách práv duševního vlastnictví), která přispěla k enormnímu nárůstu patentů, které jsou spojeny s monopolní silou. Což znamená možnost využívat tuto monopolní sílu při stanovení ceny. Velmi dobře je působení této „ochrany“ vidět v případě farmaceutického průmyslu. Dalším prvkem zajištění renty jsou obchodní a investiční dohody, především pak doložka ISDS, kterou Standing vnímá jako vrcholně nedemokratickou (jedná se o doložku, která umožňuje nadnárodním firmám žalovat vlády, pokud se změní podmínky pro jejich podnikatelskou činnost. Jednalo se o nejkontroverznější část v projednávané dohodě TTIP).

Standing navíc uvedl další případy, kdy nadnárodní korporace kupovala konkurenci, kterou následně zavřela – nešlo jim totiž o zisky z výroby (míra zisku podle všeho klesá!), ale právě o ty patenty.

V knize Kapitalismus, socialismus a budoucnost jsme napsali:

„Vrcholem dobývání renty jsou ovšem arbitrážní doložky investor – stát (ISDS), které umožňují zahraničním (obvykle nadnárodním) firmám žalovat stát, pokud změnou svou hospodářskou politiku tak, že tím může ohrožovat jejich budoucí zisky….

Pokud jde o dobývání renty, nelze vynechat ani finanční sektor… Dalším mohutným zdrojem dobývání renty je ochrana práv k duševnímu vlastnictví. .. Firmy tlačí především na rozšíření práv a jejich zařazení do dohod o volném obchodu."

Britský ekonom Standing zde připomněl, že vědci naopak chtějí, aby se jejich články/ideje šířily co možná nejvíce. Pak se totiž můžeme ptát, jaká je vazba patentů k technologickému pokroku?

Kromě toho si tyto vlivné skupiny jsou přes politiky schopné zajistit hospodářské politiky na míru tak, aby jim umožňovaly čerpání renty a hlavně, aby nadále udržovaly jejich privilegia. Jak škrty pro velké firmy, tak především všudypřítomné dotace slouží jako obrovský zdroje dobývání renty. Nejde jen o obohacení, jde o udržení privilegované pozice, zničení konkurentů a potvrzení parazitického cyklu mezi dobývačem renty a politickou sférou.

Standing se domnívá, že nerovnost je na vzestupu právě z velké části kvůli rentě. V provozu jsou politiky konkurenceschopnosti, fungující na základě metody „ožebrač svého souseda“, jen daně korporací se v posledních letech snížily na polovinu. Zato mzdy, zdůraznil Standing, stagnují ve vyspělých zemích už třicet let.

Standing zmínil na závěr zhruba tři hlavní opatření (jeho kolega v debatě, mainstreamový ekonom se omezil jen na vyšší zdanění půdy, která „nikam neuteče.“). První dle Standinga je vyhlášení války dotacím (podepisuji s vykřičníkem). Další je péče o commons (zhruba řečeno veřejné statky) a nový systém distribuce příjmů.

Na závěr „našeho Mikeše“ jsme napsali:

„Vážený čtenář, který s námi došel cestu až sem, už ví, že lobbing, přetahování, rvačka o dotace, o granty – to vše je důsledkem situace dobývání renty těmi, kdo mají moc a vliv, a ne těmi, kdo nejvíce pomáhají a přispívají.

Ví také, že takováto situace je charakteristická pro dnešní kapitalismus, který nabyl své parazitické podoby – nikoliv jakousi „náhodou“, ale zákonitým vývojem. Privilegia a výhody dnes znamenají možnosti podílet se i z titulu moci a vlivu na společenském zhodnocování způsobem, který není legitimní. … Vše ale zapadá do historické logiky vývoje systému. Kapitál je ze své podstaty brutální mechanismus, ale byla období, kdy kapitalismus měl systémovou legitimitu…"

 

Ak chcete reagovať na článok,
píšte na slovo@noveslovo.sk

 

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984