O Kosovu v aktuálních souvislostech

Když na jaře 1999 začaly po 78 dní sypat letouny NATO zkázu na jugoslávská města, svět zkoprněl v úžasu, co všechno je možné. Jen málo lidí se dokázalo srovnat se zvrácenou myšlenkou, že jde o „humanitární bombardování“.
Počet zobrazení: 957

Když na jaře 1999 začaly po 78 dní sypat letouny NATO zkázu na jugoslávská města, svět zkoprněl v úžasu, co všechno je možné. Jen málo lidí se dokázalo srovnat se zvrácenou myšlenkou, že jde o „humanitární bombardování“. Ještě nějaký čas Washington, Brusel i OSN popírali, že jejich politika v obsazené srbské provincii Kosovo má vést k vytvoření samostatného státu. Ale vývoj se sunul tušeným směrem a tlak na Srbsko, aby tuto skutečnost přijalo jako fait accompli - hotovou věc, sílil. Bylo třeba v zemi nastolit vládu, která skloní hlavu a toto příkoří akceptuje. Sedmnáctého února 2008 Kosovo vyhlásilo nezávislost. Přes obrovské úsilí USA a jeho nejbližších spojenců ho do dnešního dne uznalo jen málo přes 40 zemí. Mezi nimi Česká republika. Prezident Václav Klaus přijal na Pražském hradě srbského velvyslance V. Vereše a rozhovor s ním komentoval lakonickým: „Styděl jsem se!“ Pocit hanby zachvátil většinu jeho spoluobčanů. Mnichovskou křivdu a bezpráví z našeho národního povědomí nikdo nevymaže. Po necelém půlroce však Česká republika otevřela v Prištině své velvyslanectví. Ve Washingtonu v minulých dnech přijal lídry separatistického Kosova – prezidenta Fatmira Sejdiu a premiéra Hashima Thaciho – prezident George Bush. Při čtení tiskové zprávy vydané Bílým domem v předvečer návštěvy měl člověk pocit, že se zahleděl do stránek nějakého absurdního dramatu Václava Havla. „Prezident USA netrpělivě očekává setkání s prezidentem Sejdiu a premiérem Thacim, při jejich první návštěvě v roli představitelů nezávislého Kosova. Tyto rozhovory mu umožní vyjádřit podporu úsilí vedení Kosova při budování demokratického, vzkvétajícího a multietnického státu“. A jak stojí psáno, tak se i dělo. „Jsem rozhodným stoupencem nezávislého Kosova a jsem pro jeho územní celistvost a proti jakémukoliv dělení Kosova“, řekl vůdcům odtržené srbské provincie. „Slibuji, že Spojené státy americké budou pokračovat ve své práci, aby přesvědčily ty země, které zatím neuznaly nezávislé Kosovo, že by tak měly učinit co nejdříve“. Od kosovských vůdců se mu dostalo ujištění, že „kosovský lid bude navždy vděčný USA“. V průběhu návštěvy bylo oznámeno, že dosavadní představitel USA v Kosovu Tino Kajdanow byl jmenován velvyslancem. Vše běží podle amerických not, navzdory mezinárodnímu právu, rezoluci RB OSN č. 1244 i převládajícímu světovému veřejnému mínění. V relaci s tímto vývojem je i čerstvé oznámení, že v Srbsku byl zatčen a brzy bude postaven před haagský tribunál vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič. Mluvčí NATO v Bruselu to označil za dlouho očekávanou dobrou zprávu. Známý americký diplomat Richard Holbroocke reagoval slovy: „Je to skvělá zpráva. Karadžič byl nejhledanějším zločincem, byl Osamou bin Ládinem Evropy“. Vrchní žalobce Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Serge Brammertz řekl: „ Je to velký den pro mezinárodní soudnictví. Ukazuje, že nikdo neuteče před spravedlností a dříve nebo později bude dopaden a souzen. Je to velký den také pro oběti, které čekaly více než deset let na jeho zatčení“. Nezbývá než dodat, aby se měřilo všem stejným metrem, padni komu padni a aby se také dočkaly oběti bombardování z Bělehradu, Iráku, Afghánistánu… V podobném duchu se vyjádřil i ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin: „Před soudem by se měli zodpovídat i ti představitelé Západu, kteří jsou odpovědni za bombardování Jugoslávie v roce 1999. Autor je publicista

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984