Os Paríž - Berlín - Moskva je opäť tu

Na pozadí medzinárodných udalostí zapĺňajúcich médiá, sa dejú iné, ktorým sa venuje len minimálna pozornost. Pritom ide o zreteľné tendencie, ktoré majú dôležité miesto vo vzťahoch medzi štátmi a fungovaní světa. Takotou udalosťou - so širokými súvislosťami a dôsledkami - je uvedenie do prevádzky plynovodu Severný prúd, ktorým sa ruská ropa dostane bez tranzitu k západným odberateľom.
Počet zobrazení: 1244
wallerstein.jpg

Nepřestávám žasnout, jak světoví politici a média vydávají většinu své energie na debaty o domnělých geopolitických změnách, které se nestanou skutečností, přičemž ignorují významné děje, které už jsou v pohybu.

Mezitím byl 8. listopadu zahájen v Lubminu na baltickém pobřeží Německa za minima seriózního zpravodajství v médiích a na internetu provoz plynovodu Severní proud, a to za přítomnosti ruského prezidenta Medveděva, předsedů vlád Německa, Francie a Nizozemí, ředitele Gazpromu, což je exportér ruského plynu, a komisaře Evropské unie pro energetiku. Tato událost znamená zvrat v geopolitické hře, na rozdíl od všech oněch široce diskutovaných ne-událostí, k nimž ve skutečnosti nedojde.

Co je Severní proud? Řečeno velmi jednoduše, je to plynovod položený na dně Baltického moře, který vede z ruského Vyborgu nedaleko St. Peterburgu do německého Lubminu nedaleko polských hranic bez toho, že by vedl přes nějakou jinou zemi. Z Německa může pokračovat do Francie, Nizozemí, Dánska, Velké Británie a dalších zemí, které horlivě kupují ruský plyn.

Severní proud je společný projekt soukromých podniků s požehnáním příslušných vlád. Ruský Gazprom vlastní 51%, dvě německé společnosti 31% a po 9% procentech připadá na jednu francouzskou a jednu nizozemskou společnost. Všechny investiční podíly (a odpovídající potenciální zisky) jsou privátní.

Klíčovým prvkem tohoto uspořádání je, že plynovod neprochází Polskem ani jiným pobaltským státem nebo Běloruskem či Ukrajinou. Všechny uvedené země tím přicházejí nejen o možnost vybírat tranzitní poplatky, ale nemohou ani využívat svoji mezilehlou polohu k zadržování dodávek plynu do západní Evropy, když vyjednávají o dohodách s Ruskem.

Německá mediální agentura Deutsche Welle dala své zprávě titulek „Severní proud: komerční projekt s politickou vizí“. Le Monde napsal do záhlaví „Gazprom se etabloval jako globální energetický aktér“. Podle Josepha Bauera, experta na energetiku z výzkumného oddělení Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem „je to politický i komerční projekt, jehož smysl je jak v ekonomické, tak v politické rovině“.

Rusové mezitím sdělili Číňanům, že jim nebudou prodávat plyn o 30% levněji než jsou evropské ceny, a že nevidí důvod, proč my mělo Rusko subvencovat čínskou ekonomiku. Dali také jasně najevo Turkmenistánu, který má obrovské zásoby zemního plynu, že nebudou mít pochopení pro eventualitu, že by exportoval svůj plyn jinak než přes Rusko. Právě v těch dnech, kdy byl spuštěn Severní proud, oznámil nový prezident Kyrgyzstánu, že má v úmyslu zrušit základnu vojenského letectva USA v Manasu poté, co v roce 2014 vyprší smlouva o jejím pronájmu. Tato základna má klíčový význam pro zásobovací linky USA do Afghánistánu. Je zřejmé, že Rusko dál posiluje svůj vliv na někdejší středoasijské republiky Sovětského svazu.

Jak středovýchodní Evropa, tak Spojené státy zjišťují, že plán na zamezení vzniku osy Paříž – Berlín – Moskva není schůdný. Před touto realitou se sklánějí ústřední mechanismy Evropské unie stejně jako mnoha zemí středovýchodní Evropy. Nejobtížnější je to pro Ukrajinu, v níž tento vývoj způsobuje rozkol. A Spojené státy? Co s tím vlastně mohou dělat?

© Immanuel Wallerstein, komentář č. 317, 15.11.2011. Z angličtiny přeložil Rudolf Převrátil.

Na fotografii: Autor Immanuel Wallerstein - montáž redakcia

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Komentáre

Obrázok používateľa Anonymný
#1
(neuvedené)
18. november 2011, 11:34
Čo s tým majú robiť politici nedotknutých krajín, to neviem.
Ale čo s tým môže urobiť Slovensko a slovenský občan, ktorý chce v budúcnosti prosperovať, to odporúčam:
Učiť sa znova ruštinu, nezabúdať nemčinu či francúzštinu.
Prečo?

Plynovod je energovodom zabezpečujúcim ekonomický rozvoj po danej osi. To znamená, že firmy z týchto jazykových oblastí budú v Európe ( a asi potom i v Ruskej federácii) dominovať, lebo budú prosperovať z ekonomického energetického zdroja, nech sa budú odohrávať akékoľvek iné krízy.
A to potom znamená, že aj ostatný priemysel, predovšetkým aj dopravná infraštruktúra, budú dobre podporované týmito priemyselnými energetickými subjektami trhu a môžu sa rozvíjať, to znamená, že pracovné miesta sa budú rozvíjať hlavne v týchto jazykových kombináciách, obávam sa, že vedieť iba jeden jazyk stačiť nebude.

No a pre Slovensko by to malo byť jednoznačné varovanie, že ak sa nechytí projektu predĺženia širokorozchodnej železničnej trate až po Malacky, tak si dopravná infraštruktúra nájde iné krajiny a iné cestičky, stratíme strategicky významnú investíciu a možnosť ťažiť ešte storočie z toho, že sa rozhodneme do toho ísť TERAZ. Ak už náhodou nie je neskoro...

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984