Zabraňme destruktivnímu nečasu

Při očekávané, poměrně malé účasti (něco přes dvacet čtyři a půl procenta) jsou víkendové výsledky jasným vzkazem. Značný segment elektorátu pochopil – je to patrné i z komunálního hlasování – důsledky květnového skrutinia a zasadil se o jisté podzimní vyvážení stavu věcí veřejných. Studenou sprchu vládní trojkoalici. 

Autor tohoto textu náležel do menšiny českých politologů, kteří před 2. kolem klání veřejně vyjádřili názor, že 12 nových křesel pro ČSSD není nijak vyloučeno. Lidový dům získal přesně tucet nových zákonodárců, což mu ruku v ruce se suverénním ziskem z minulého klání o „radu starších“ vyneslo prostou většinu. Předpokládat se logicky dá také spolupráce dvou komunistických zástupců. Nadto není vůbec nepravděpodobná koordinace kroků sociální demokracie se dvěma úspěšnými pretendenty Severočechů.cz. Kráčí sice o populistické uskupení, jež má ve stanovách cosi o „politickém hnutí odmítajícím dělení politického spektra na strany a politiku – pravicové, levicové či středové“, ale přinejmenším u jednoho ze zástupců je dobře známo mnohaleté (mimo jiné právě senátní) zastupování KSČM.

Nota bene už dávno šly zeměmi českými hlasy, že k některým protikoaličním vystoupením jsou po zákulisních dohodách ochotny též osoby z řad lidovců. Sama KDU-ČSL nedopadla nejhůře a s jistou obezřetností klidně mluvme o jejím zmrtvýchvstání. K čemuž v moravské metropoli přispěl někdejší oblíbený hejtman, civilně vystupující Stanislav Juránek.


Za neúspěchem pravice Morava a Slezsko

Výrazněji se na neúspěchu pravice, jež nyní ztratí předsedu Senátu, čili druhou nejvyšší ústavní pozici v zemi, podílela Morava a Slezsko. Mnohé kupříkladu překvapila prohra drsné bezpartijní Ostravačky Liany Janáčkové, z níž se stalo „Děvčátko se zápalkami“. Oné dámě, vlastními slovy rasistce, obhajobu postu nezachránila ani otevřená pomoc „Hodného hocha“ vedoucího Občanskou demokratickou stranu.      

Hodonín zase suverénně opanoval Zdeněk Škromach či v obvodě Brno-venkov ještě výrazněji profesor lékařství Jan Žaloudík, kterému připadla absolutně největší suma hlasů. Zdolal tím svého oborového kolegu, bývalého ministra zdravotnictví Julínka, u něhož již první kolo dlouho vypadalo na fiasko. Během duelu doktorů humánní medicíny zazněly slušné podpásovky. Veden zřejmě předtuchou drtivé porážky, spoléhal člen Topolánkova kabinetu, poslední měsíce neustále marně obcházející místa, kde rozdávali funkce, na „volební guláš“. Smísil v něm šot s komikem Bolkem Polívkou s tragikomickým veřejným udáváním svého soka pro údajnou nomenklaturní minulost. Ke zmíněné, řekněme, lacinosti mluvy, co nahrazuje argumenty, připojil v sobotu telemost, jímž národu mocně ukázal svou frustraci. Vytvořil vlastně padací most k éře své největší slávy, kdy výše než racionalita stála – zaštítěna tehdejším předsedou strany a vlády – sprostota.

Leč nechme již ve skutečnosti dávno odepsané postavičky spát. Podstatným zůstává zemětřesení ve Valdštejnském paláci. Byť řadu občanů asi daleko silněji zaujalo, že příští dva roky bude od voleb nejspíš pokoj.

V krácené verzi zveřejnil brněnský deník Rovnost

Foto: Bohuslav Sobotka
Zdroj foto: http://www.bohuslavsobotka.cz