Globální stmívání – dochází nám čas
12. září 2001. Den po tragedii. Zatímco Amerika truchlila, počasí po celých Spojených státech bylo neobvykle nádherné. 1300 km západně od New Yorku, v městě Madison ve Wisconsinu, byl klimatolog jménem David Travis na cestě do práce. „Uvědomil jsem si, jak jsem jel autem do práce, jak nádherně čistě modrá je obloha. Zprvu jsem se tím nijak nezabýval, až pak jsem si uvědomil, že obloha je neobvykle čistá a modrá.“ Za posledních několik desetiletí došlo v důsledku znečištění afmosféry o pokles slunečního světla, dopadajícího na Zemi, o deset až dvacet procent. To vedlo k výraznému ochlazování planety, zatímco proti běžným trendem se oteplování v důsledku tzv. „skleníkového efektu“ snižovalo, takže vědci zřejmě podcenili skutečný efekt globálního oteplování. Nyní usuzují, že by do sta let na zeměkouli mohla stoupnout teplota až o deset stupňů. To by mělo pro civilizaci katastrofální následky. To je argumentace autoritativního vědeckopopulárního pořadu televize BBC (Horizont). Po dobu patnácti let před 11. zářím 2001 prováděl Travis průzkum na zdánlivě okrajové téma: zda sražené páry z tryskových motorů, vytvářející na obloze za letadlem „čáry“, výrazněji ovlivňují podnebí. Po útoku z 11. září byly všechny lety amerických letadel zrušeny. Žádná letadla nelétala a Travis konečně měl možnost zjistit, jak to je: „Byla to výjimečná příležitost provést výzkum,která se už asi nikdy nebude opakovat.“ Travis se domníval, že to, že žádná letadla nelétají, vyvolá malou, avšak zaznamenatelnou podnebnou změnu. Avšak to, co zaznamenal, bylo okamžité a dramatické. Zjistil, že během oněch pouhých tří dnů, co nelétala americká letadla, se rozsah teplotních změn ve Spojených státech změnil o celý jeden stupeň Celsia. Z klimatologického hlediska je to obrovská změna. Podnebí se změnilo o jeden stupeň Celsia za pouhé tři dny. Nikdo dosud nikdy nezaznamenal tak velkou podnebnou změnu za tak krátkou dobu. Byla to úplně nová změna. Vědci ji nazývají „globální stmívání“. Před dvěma lety o jevu „globálního stmívání“ většina vědců vůbec nevěděla. Nyní jsou vědci přesvědčeni, že to může znamenat, že všechny předpovědi o budoucnosti podnebí na naší planetě mohou být chybné. Vědci věděli, že se Sluncem samotným se nic neděje. Viník musel být na planetě Zemi. A jak hledali příčiny, učinili další znepokojující objev. Globální stmívání zabíjí. Zřejmě způsobilo největší podnebnou katastrofu nedávné doby. Nese vinu za obrovský hladomor v Africe. Maledivy. Národ tisíce ostrůvků uprostřed Indického oceánu, nedávno postižený asijskou tsunami. Právě tady Veerabhadran Ramanthan, čelný světový odborník na klimatologii, začínal objevovat tajemství toho, co způsobuje globální stmívání. Ramanthan věděl, že velký pokles slunečního záření musí mít něco společného se změnami v zemské atmosféře. Zjevným podezřelým bylo znečištění ovzduší. Spalování paliva nevytváří jen „skleníkové“ plyny, které způsobují globální oteplování, ale také viditelné znečištění ovzduší, miniaturní částečky sazí a dalších znečištěnin, které se pohybují vzduchem. Z toho vzniká opar, který zahaluje naše města. Maledivy bylo příhodným místem ke zjištění, zda toto znečištění ovzduší způsobuje globální stmívání. Projekt trval celou řadu let a stál 25 milionů dolarů. Přinesl však výsledky. Ukázalo se, že znečištěný proud vzduchu, tři kilometry silný, oslaboval sluneční záření, dosahující k hladině moře, o více než 10 procent. Znamenalo to, že znečištění ovzduší miniaturními částicemi má daleko větší vliv na oslabování slunečního záření, že si vědci uvědomovali. Do té doby se vědci domnívali, že lidská činnost může nanejvýš vést k oslabení slunečního záření maximálně tak o půl až jedno procento. Ukázalo se, že je to desetkrát více. Studiem satelitních fotografií Ramanathan zjistil, že se totéž děje po celém světě. Nad Indií, nad Čínou, až do Tichého oceánu, nad západní Evropou, až do Afriky, nad Británií. Ale teprve když vědci začali zkoumat důsledky globálního stmívání, zjistili nejvíce znepokojující skutečnost. Tato více „zrcadlová“ oblaka byla schopna pozměnit vzorce deště po celém světě, a to s tragickými následky. Hladomor v Etiopii v roce 1984 šokoval svět. Částečně ho způsobilo desetileté sucho po celé subsaharské Africe, v regionu známém jako Sahel. Po celou řadu let nedošlo k letním monzunovým dešťům. Ukázalo se, že to způsobilo globální stmívání. „Je pravděpodobné, že sucha v Africe v sedmdesátých a v osmdesátých letech byla vyvolána znečišťováním ovzduší, šířícím se z Evropy a ze Severní Ameriky,“ konstatuje Rotstayn. Je-li to pravda, znečištění, které pochází z našich výfukových plynů a elektráren přispělo k úmrtí jednoho milionu lidí v Africe a postihlo dalších padesát milionů. Není vyloučeno, že je to teprve první ukázka toho, jak globální stmívání může narušit světový systém počasí. Kdyby došlo k zmizení monzunových dešťů v Asii, postihlo by to existenci 3,6 miliardy lidí. Podle Ramanathana neexistuje žádná volba – je třeba výrazně omezit, ne-li úplně zastavit znečišťování vzduchu. Avšak celá věc má děsivý háček. Přestože nás globální stmívání ohrožuje, zároveň nás chránilo před ještě větší hrozbou. Odstraníme-li globální stmívání, budeme čelit větší hrozbě. Byl to David Travis, který poprvé uviděl známky toho, jak by svět mohl vypadat bez globálního stmívání. Došlo k tomu v oněch chaotických dnech po tragedii z 11. září 2001. Zjistil, že za tři dny po 11. září, kdy nelétala letadla, stoupl rozsah teploty o více než 1 stupeň Celsia. Byla to největší teplotní změna za posledních třicet let. Jestliže se teplota zvýší tak rychle za tak krátkou dobu, odstraníme-li jen jeden zdroj znečištění ovzduší, z toho by vyplývalo, že celkový dopad globálního stmívání na teplotu světa by mohl být obrovský. Kdyby přestala tehdy létat letadla po celém světě, možná by došlo k obrovskému zvýšení globálního oteplování. A to je skutečně varovným nebezpečím. Odstraníme-li problém globálního stmívání, teplota na světě zřejmě podstatně stoupne. A to není jen teorie. Je pravděpodobné, že se to děje už teď. V západní Evropě začala opatření proti znečištění ovzduší už mít efekt. Viditelným způsobem pokleslo znečištění ovzduší a dokonce došlo za posledních několik let k mírnému poklesu globálního stmívání. Avšak zároveň po několika desetiletích, kdy se teplota udržovala na stejné úrovni, začala teplota v Evropa podstatně růst. Vyvrcholilo to v krutém létě roku 2003. Lesní požáry vážně poškodily Portugalsko. V Alpách začaly tát ledovce. Ve Francii umírali lidé po tisících. Je to trest za od-straňování globálního stmívání bez odstranění příčin globálního oteplování? Toto je jádro problému. Zatímco skleníkový efekt zahřívá planetu Zemi, zdá se, že globální stmívání ji ochlazovalo. Takže oteplování, způsobované kysličníkem uhličitým, bylo před námi skryto v důsledku ochlazování znečištěním ovzduší. Ale tato situace se nyní začíná měnit. Dojde k tomu, že ochlazovací znečištění klesá a oteplující znečištění stoupá. To znamená, že dojde k zrychlenému oteplování. A to není všechno. Klimatologové jako Peter Cox začínají být znepokojeni, že globální stmívání je vedlo k tomu, že podcenili skutečnou sílu globálního oteplování. Obávají se, že Země je možná daleko zranitelnější skleníkovými plyny, než se dosud domnívali. Cox: „Jestliže nic nezačneme dělat tak do roku 2030, vznikne zřejmě oteplení o více než 2 stupně a to znamená, že by se začal rozpouštět grónský ledovec. Jakmile to začne, už se to nedá zastavit. Bude tát dlouho, ale mořská hladina nakonec stoupne o 7 až 8 metrů. Mnoho světových měst by bylo ohroženo. S každým dalším desetiletím by vzrostlo riziko katastrofálních záplav. A jestliže lidstvo zůstane v nečinnosti, tím to neskončí. Protože po Grónsku začnou uvadat horkem světové tropické pralesy, zejména v amazonské oblasti. Je pravděpodobné, že by v horku shořely. Očekává se, že se tato oblast promění v savanu a pokud dojde k opravdovému vysušení této oblasti, až v poušť. A jinde by to bylo daleko horší. Dnešní horké země by se staly neobyvatelnými. Není to předpověď. Je to varování. K tomuto skutečně dojde, pokud odstraníme znečištění ovzduší, aniž bychom zasáhli proti skleníkovým plynům. Kdybychom však dále znečišťovali ovzduší, začalo by to postihovat lidské zdraví a ovlivnilo by to vzorce počasí na této planetě. Jen znečišťováním ovzduší se skleníkový efekt nedá zastavit. Je nutno naléhavě zasáhnout proti globálnímu oteplování i proti globálnímu stmívání, proti spalování uhlí, ropy a plynu. Bude nutno učinit velmi obtížná rozhodnutí ohledně toho, jak žijeme a jak vyrábíme elektřinu. Hovoří se o tom už dvacet let. Zatím se prakticky nepodniklo skoro nic. Objev globálního stmívání naznačuje, že nám rychle dochází čas. Z materiálov britských listov stranu pripravil E. Ch.
