Ani Poláci nechtějí americkou základnu

Také v sousedním Polsku roste odpor veřejnosti proti umístění americké radarové základny.
Počet zobrazení: 870
8-m.jpg

Také v sousedním Polsku roste odpor veřejnosti proti umístění americké radarové základny. Podle posledních průzkumů, které provedly agentury OBOP a CBOS, nesouhlas s umístěním na polském území vyjadřuje 56 % dospělé populace a podporu vyslovilo jen 28 % občanů. Analytici poukazují na skutečnost, že s růstem informovanosti o problematice základny, klesá souhlas a míra její veřejné akceptace. „Je to velmi nepříjemné“, reaguje na výsledky sociologických šetření předseda zahraniční komise Sejmu Pawel Zalewski (PiS). „Bude velmi těžké dělat v tak závažné otázce politiku, která je v rozporu s většinovým míněním společnosti“. Podle jeho názoru, který zveřejnila Gazeta Wyborcza, jsou změny postojů Poláků součástí hlubšího procesu. Po iráckých zkušenostech se polská veřejnost staví velmi skepticky a nedůvěřivě k podpoře politiky USA. Společný postup levice K souvislostem umístění raketové základny USA na polském území se v nedávné minulosti s kritickými výhradami či zcela odmítavě vyjádřili ministr obrany Radoslaw Sikorski a ředitel Institutu pro mezinárodní otázky Roman Kuzniar. Ani jeden z nich už aktuálně není ve své funkci. Kritický a kvalifikovaně věcný tón diskuse však dále nabývá na síle jak v médiích, tak v univerzitním a intelektuálním prostředí. Roste aktivita levicových stran a hnutí, přibývá protestních demonstrací i podpisů pod peticí požadující ve věci umístění základny vypsání referenda. Z iniciativy Nové levice, KS Polska, Mladých socialistů, Pracující demokracie, CK- LA a Polské socialistické strany (PPS), vzniklo sdružení “Stop základně“. 9. května – na Den vítězství – odstartovala ve stovce polských měst mohutnou kampaň proti americké základně a za vypsání referenda Polská strana práce (PPP), podporovaná stranou Zelených a Hnutím hospodářské obnovy. Roztříštěná levice si stále silněji uvědomuje potřebu společného, koordinovaného postupu. Musí se však směrem k veřejnosti vyrovnávat s „Kainovým znamením“ neomluvitelné servility donedávna dominantní „moderní, evropské, levicové“ SLD a prezidenta Kwasniewského vůči politice USA, ať už se jednalo o Afghánistán, Irák apod. S porozuměním přijaly všechny subjekty polské levice vyjádření známého levicového teoretika Jaroslawa Niemiece: „Přišel čas společného protestu. To, co nás spojuje je důležitější než to, co nás dělí. Proti dojemně shodné proamerické politice komerčních stran od SLD přes Občanskou platformu po Právo a spravedlnost, je čas vyhlásit mobilizaci antiimperialistické, antikapitalistické a protiválečné levice“. V rozporu s ústavou Společný postup levice oslovuje stále širší vrstvy společnosti. Její věcné argumenty postupně mění veřejné mínění. V nedávných dnech připoutala velkou pozornost právní analýza toho, nakolik by případné umístění americké raketové základny bylo či nebylo v souladu s polskou Ústavou. Vypracoval ji dr. Przemyslaw Kieronczyk z Katedry ústavního práva Gdaňské univerzity a dochází v ní k závěru, že instalace cizí vojenské základny, by byla v rozporu s řadou ustanovení obsažených v Ústavě. Neslučitelnost s platným polským právním řádem je zjevná zvláště ve dvou oblastech: Došlo by k vynětí některých částí polského území z jurisdikce polských orgánů; fungovaly by totiž na principu exteritoriality; a američtí vojáci by nepodléhali jurisdikci polských soudů. Pokud by se dopustili přestupků či trestných činů, nemohli by být trestáni podle polského právního řádu. Podle studie dr. Kieronczyka, kterou vypracoval na základě analýzy fungování amerických základen v jiných zemích, by umístění takové základny mohlo být v rozporu i s některými dalšími ustanoveními polské Ústavy. Například s článkem 26, odstavec 1: „Ozbrojené síly Polské republiky slouží ochraně nezávislosti státu a nedělitelnosti jeho území, jakož i zajištění bezpečnosti a nenarušitelnosti jeho hranic“. V souvislosti s narušením zásad suverenity jsou ozbrojené síly povinny zasáhnout. Neučinit tak, by bylo považováno za neslučitelné s Ústavou. Článek 74 hovoří o tom, že stát je povinen provádět proekologickou politiku. Americký raketový systém však vyvolá značné nebezpečí ekologických rizik. V článku 83 se píše, že „každý má povinnost dodržovat a respektovat práva Polské republiky“. Odpálení raket bez souhlasu vlády PR, by bylo porušením tohoto článku. Článek 90 ustanovuje jako nemožné postoupit jinému státu část pravomocí náležejících Polské republice. Článek 126, odst. 2 pak uvádí, že „Prezident PR bdí nad dodržováním Ústavy, stojí na stráži suverenity a bezpečnosti státu, jakož i nenarušitelnosti a nedělitelnosti jeho území“. Souhlas prezidenta s porušením zásady celistvosti státu by bylo porušením Ústavy. V závěru své studie dr. Kieronczyk uvádí: „V souvislosti s možnou neústavností americké základny je diskutována i otázka uspořádání referenda. Zastávám názor, že nelze konat referendum v záležitosti, která není v souladu s Ústavou“ a tudíž nemůže nastat. Zaplatí to Polsko Ještě jedna událost rozbouřila polské veřejné mínění. Byly to první zprávy o průběhu jednání mezi polskou a americkou stranou o podmínkách umístění raketové základny. Podle deníku Rzeczpospolita vznesli Američané hned na úvod požadavek, aby se Polsko podílelo na nákladech budování i provozu základny. Polská strana by měla financovat přípravu pozemku o rozloze asi 300 hektarů a polská armáda zabezpečovat ostrahu základny. Zazněl rovněž požadavek, aby americká strana, včetně personálu základny, byla osvobozena od placení místních daní a poplatků. Navíc škody a náhrady vzniklé např. při dopravních nehodách způsobených americkým personálem mimo prostor základny by, podle představ amerických vyjednavačů, měly být hrazeny z polského rozpočtu. Polská média citovala výrok amerického bezpečnostního experta, bývalého vysokého úředníka Pentagonu Petera Brookse, že by bylo správné, aby se Polsko podílelo i na krytí pozdějších provozních nákladů základny. Podobně je prý tomu v Jižní Koreji, kde spoluúčast činí 50 % anebo Japonsku, kde dosahuje 75 %. List Rzeszpospolita otiskl výrok jednoho z polských účastníků jednání: „Pokud Američané nezmění podmínky, raketová základna v Polsku nebude“. Vlády vs. veřejnost V jedné i druhé zemi uprostřed Evropy stojí proti sobě na straně jedné více či méně servilní vlády a na straně druhé většinové veřejné mínění, které si tvoří a upevňuje svůj názor navzdory masivnímu působení oficiálních sdělovacích prostředků. Rusko se cítí stále více ohroženo a zbytek Evropy je stále více znepokojen americkou arogancí a egoismem. Před měsícem list New York Times v redakčním článku napsal: „Problém spočívá v tom, že ‚Stará Evropa‘ s nejvyšší nechutí pozoruje úsilí ‚Nové Evropy‘ učinit vše, co vidí Americe na očích“. Vlády by však v první řadě měly mít na mysli zájem a dobro svých občanů a svých zemí. Napadlo to někdy pány Topolánka, Vondru, Schwarzenberga, Havla či zpěvačku Parkanovou? Autor je publicista

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984