Česko v globálních kleštích

Příprava výstavby americké vojenské základny dramaticky mění politické rozvrstvení české poučnosti.
Počet zobrazení: 1444
3007_08 _-m.jpg

Příprava výstavby americké vojenské základny dramaticky mění politické rozvrstvení české poučnosti. Česká politika se vždy vyznačovala opatrností: zásadní postoje se většinou objevily, až když se změnila situace. Jinak je tomu ale v otázce přípravy výstavby radaru v Brdech, který by měl být součástí Národní protiraketové obrany USA (NMD). Vláda dává najevo odhodlání americkému přání vyhovět. Na druhé straně poslední výzkumy hlásí, že více než 60 % obyvatel je proti americké vojenské základně v Česku. Levice se radikalizuje a nabírá sebevědomí – komunisté i sociální demokraté požadují o americké základně referendum. Jiří Paroubek hovoří o tom, že když ČSSD vládu převezme, bude případné dohody s USA o radaru revidovat. Stana zelených prožívá radarové trauma. Něco se změnilo. Celosvětový systém Především bylo díky americké iniciativě Česko vtaženo do globální hry. Ne jako aktivní hráč, ale jako ohnisko, o něž se vede zápas netušených rozměrů. Vše začalo v roce 2001, kdy prezident Georg Bush oznámil, že Spojené státy odstupují od smlouvy o omezení protiraketové obrany. To byl okamžik zlomu: Washington dal najevo, že dále nebude provádět politiku kontroly zbrojení ve spolupráci s jinými státy. Přesvědčeny o své výjimečnosti vsadily Spojené státy na politiku unilateralismu – jednat samostatně, třeba i bez spojenců, bez ohledu mezinárodní organizace i právo. Intervence v Iráku je srozumitelnějším příkladem tohoto nového postupu, NMD je ovšem projevem stejné politické filozofie. Současná vládní propaganda v Česku se především soustřeďuje na otázku technických charakteristik možného radaru v Brdech. To je však, mírně řečeno, zjednodušení: systém je vždy víc než součet jeho částí. NMD je budována od Aljašky po Norsko. Pochopit význam brdského radaru nelze bez ohledu na celou strategii obkličování euroasijského kontinentu. U kolébky této strategie USA je geopolitická klaustrofobie některých amerických politiků a generálů. Ti pociťují tíseň pod tlakem rostoucí moci Ruska i Číny. Chtějí využít aktuální vojenskou převahu USA a NATO k obklíčení těchto pro ně nepochopitelných a nekontrolovatelných států. To vede nejen k výstavbě amerických základen v Polsku, Česku, na černomořském pobřeží a v řadě dalších oblastí. Mluví se o roztažení NATO do Pacifiku. Preventivní útok místo odstrašování Oficiálně má být středoevropská část NMD vystavěna jako obrana proti mezikontinentálním raketám z Íránu. Jenže ty neexistují a ve střednědobém horizontu existovat nebudou. Logičtější zdůvodnění výstavby NMD přinesl už před dvěma lety článek Keira Liebera a Daryla Presse nazvaný Vznik nukleární nadřazenosti USA, který otiskl časopis Foreign Affairs. Podle této stati padesát let trvající možnost vzájemného zaručeného zničení mezi USA a Ruskem zmizela. „Po skončení studené války byl (americký) nukleární arzenál významně vylepšen.“ Naopak ruský upadal. Citovaný článek zdůrazňuje, že modernizace jaderných sil USA nebyla namířena proti „darebáckým státům“ či terorismům. Současné a budoucí jaderné síly USA jsou projektovány tak, aby byly „schopny preventivního odzbrojovacího úderu proti Rusku nebo Číně“. Autoři tvrdí, že vypočítali, že překvapivým americkým útokem může být ruský i čínský jaderný arzenál zničen a případné jeho zbytky mohou být zachyceny novou protiraketovou obranou. Ovšem český mistr zahraničí Karel Schwarzenberg a místopředseda vlády Alexandr Vondra zdůvodňují potřebu výstavby americké vojenské základny v Česku rostoucí mocí Ruska. Rusko a Čína hledají odpověď na NMD každý zvlášť i dohromady. Peking odstartoval projekty asymetrických strategií (například v podobě sestřelení vlastní družice raketou středního doletu). Moskva také, ale zároveň modernizuje celý svůj strategický arzenál a varuje, že své zabraně zaměří na případné nové americké základny ve střední Evropě. Souběžně svými návrhy na spolupráci při výstavbě protiraketové obrany tlačí Washington zpět k politice kontroly zbrojeni. Šanghajská organizace spolupráce, jejíž summit se sejde v polovině srpna, pak zvažuje i kolektivní odpověď na politiku Washingtonu a Bruselu. Militarismus 21. století Idea globální protiraketové obrany se objevuje v americké politice ve vlnách, pokaždé jinak zdůvodněna. Toto věčné oživování je dáno i tím, že daný projekt představuje velký byznys. Americká vláda hovoří o tom, že by v příštím roce chtěla do výstavby vojenských základen v Česku a Polsku investovat 225 milionů dolarů. Návrh rozpočtu pro příští fiskální rok požaduje 10 miliard dolarů na systém NMD. A Bushova vláda spěchá, aby radary a rakety byly v Evropě rozmístěny před rokem 2010. Cílem je svázat ruce budoucímu prezidentovi USA, aby nemohl od programu NMD ustoupit, jako se to stalo v případě Reaganova projektu Hvězdných válek. Je ale zřejmé, že současná fáze globálního rozmisťování amerického systému NMD je pouze začátek. Jakmile se jednou otevře Pandořina skřínka hvězdných válek, těžko zabránit zbrojní pandemii. Až bude první generace systému NMD rozmístěna, fantazii se meze nekladou. Lze měnit politické zaměření systému i jeho technické části. Když už jednou budou sila pro rakety vykopána, lze rakety vyměnit. Totéž platí o radaru. Je možné zhušťovat síť radarů i raket, ale též jejich dosah a funkci. Jakmile potenciální protivník zdokonalí své zbraně, bude nutné také provést upgrade systému NMD. Vždy bude co modernizovat a kam vložit peníze. Má-li být systém NMD funkční, jeho financování nezná hranic. Je to černá díra, ve které může zmizet neomezené množství peněz, ale i důvěra mezi státy. Zastavit lobbisty vojenskoprůmyslového komplexu se může ukázat jako mnohem obtížnější úkol než vysvětlit chyby doktríny a strategie. A tak ve chvíli, kdy by se lidstvo mělo soustředit na odstraňování hladu na zemi a čelit klimatickým změnám v atmosféře – zahajuje zbrojení v kosmu. Mimoparlamentní opozice Zatím však nebylo o předsunutí strategické obrany USA do střední Evropy rozhodnuto. Kongres USA zpochybňuje financování NMD a blížící se volby prezidenta zvyšuje konfrontační hodnotu i tohoto tématu. Pro Česko se jako klíčové jeví podzimní zasedání parlamentu, na němž by měla být smlouva s USA o výstavbě americké vojenské základny schválena. O jejím případném odmítnutí rozhodne nesmlouvavý postoj komunistických poslanců, udržení jednoty klubu sociálnědemokratických poslanců a případné rozštěpení skupiny poslanců za stranu Zelených. Takovýto vývoj se zdá na první pohled nereálný. Jenže nejvýraznějším prvkem, který doprovází ideu americké vojenské základny v Česku, je vytváření nové vlivné mimoparlamentní opozice. Tu symbolizuje především hnutí Ne základnám (www.nezakladnam.cz), které, mimo jiné, působí i jako střechová organizace přibližně padesáti jiných organizací, a aktivity brdských obcí (http://www.trokavec.cz/). Tato hnutí mohou svojí aktivitou ovlivnit i některé parlamentní strany, především pak zelené a sociální demokraty. Autor je publicista

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984