Spätná väzba
Ad: 150 000 ( Michal Polák) Slovo 44/2007 Keď sa zbierali podpisy k referendu o vstupe do NATO, tak som chcela tú petíciu podpísať. Ale i keď som sa veľmi snažila, nijaký stolík s podpisovými hárkami sa mi nepodarilo nájsť, a to som ho celý týždeň hľadala. Teraz, keď sa zbierali podpisy pod petíciu za pluralitu zdravotných poisťovní, stolíkov s podpisovými hárkami bolo dosť. V našom meste jeden stolík na začiatku námestia, ďalší na konci námestia a ďalší pred obchodným domom. A tí, čo pri nich boli, oslovovali okoloidúcich, aby ich podpísali. Oslovili aj mňa, ale ja som nemala záujem to podpísať. A som naozaj prekvapená, lebo na to ako sa činili, tak tých 150 000 mi pripadá veľmi málo. Ale, keď už sme pri tých petíciách a referendách, privítala by som aj referendum pre zavedenie eura. Rýchle zavedenie eura mi médiá vnucujú, podsúvajú to ako hlavnú túžbu celého Slovenska. Ja a aj väčšina ľudí z môjho okolia si myslíme, že čím neskôr sa euro zavedie, tým lepšie. Referendum by bolo dobré, aby sa overilo, či ľudia naozaj chcú euro tak skoro, alebo je to iba záujem pár veľkých firiem, boháčov a ich poskokov z médií. Z chvosta Európy sa predsa zavedením eura neposunieme vyššie. Elena AD: Šťastná to krajina (Ľubica Paholková) Slovo 43/2007 Pokud jde o privatizaci veřejných služeb, přiznám se, že neznám přímé výsledky v zemích, o kterých píšete, speciálně si nejsem jistý, zda lze v těchto zemích hovořit o volném trhu. Mám pocit, že např. v případě Brazílie jsem někde narazil na studie, které ukazovaly, že neexistence majetkových práv v některých oblastech v podstatě znemožňuje lidem rozvoj – a pro volný trh je vynucování majetkových práv nezbytné. V každém případě bych doporučil podívat se na stránky e.g.west centra http://www.ncl.ac.uk/egwest/, např. na studie http://www.ncl.ac.uk/egwest/research/privateschools.html), kde autor na příkladě několika zemí ukazuje, že zaručené právo na vzdělání může znamenat naprosto mizerné vzdělání, zatímco soukromé školy poskytují výrazně lepší vzdělání s nižšími náklady. Státní školy jsou placeny z daní, takže za veřejné školství de-facto lidé zaplatí více a přitom jim poskytnou výrazně horší vzdělání. Mezi veřejné služby bychom měli zahrnout všechny veřejné věci, jako např. hospody, kulturní centra, kina, divadla apod. Neexistuje ekonomický argument, proč by vzdělání mělo být zvlášť, podle ekonomických kritérií je to velmi soukromý statek. Myslím si, že byste do svých úvah měla zahrnout změněnou motivační strukturu v případě poskytování těchto služeb. Firmy se snaží vyhovět maximálně zákazníkům, jinak odejdou ke konkurenci. Naopak, lidé, poskytující služby ve státních službách, mají zájem vyhovět nadřízenému. Zpětná vazba vytvářející soulad mezi přáním zákazníka a poskytovatele se zde zcela stírá a nejen, že za zaplacené peníze (daně) budou mít tendenci poskytovat jiné služby, než by si zákazníci přáli, hlavně budou pravděpodobně méně kvalitní než totéž poskytnuté na trhu. Konkrétní rozdíl kvality pak bude záviset na zvycích každé země, prostředí a podobně. Tyto úvahy jsou podloženy ekonomickými argumenty vycházející ze způsobu chování člověka a jeho snahy dosahovat určitých cílů. Mnoho lidí si myslí, že stačí uzákonit určité právo, vrhnout na nějakou skupinu lidí spoustu peněz, a ti lidé magicky začnou poskytovat kvalitní veřejné služby a problém se vyřeší. Bylo by to krásné, bohužel to však zcela ignoruje fakt, že lidé poskytující státní služby jsou ti samí lidé, kteří je poskytují v soukromém sektoru – se stejnými dobrými i špatnými vlastnostmi. Ondřej Palkovský
