Reklama
Reklama

Kniháreň 2021 – jún

Počet zobrazení: 1462

Michael Hauser: Doba přechodu. Tranzitivní ontologie a dílo Alaina Badioua | Jan Keller: Hybridní politika | Ján Košč: (R)evolúcia pracovného času. Mýty a fakty o jeho skracovaní | Dav Dva: Rozhovory s Davom. 30 nadčasových rozhovorov
 

doba_prechodu.jpgMichael Hauser: Doba přechodu. Tranzitivní ontologie a dílo Alaina Badioua

Kniha analyzuje tendence a jevy, jež charakterizují dobu společenských změn po roce 1989. Michael Hauser v návaznosti na Gramsciho a Badiouovy teorie označuje toto období jako interregnum a předkládá svou vlastní komplexní teorii.
Autor o své knihe: „Právě vyšla kniha, kde píšu o současné době jako zablokovaném přechodu (interregnu), kdy se zavedený svět rozpadá a nový se nemůže zrodit. V době přechodu vznikají hybridní a přízračné útvary: v ekonomice, kultuře, umění, politice. Zároveň se však objevují tendence k vytvoření něčeho nového. Interregnum má dosud dvě fáze. V první fázi působily ještě dohasínající prvky emancipačních a egalitárních hnutí a vizí dvacátého století, které Badiou nazývá sekvence ideje komunismu. V knize dokazuji, že raný neoliberalismus v sobě obsahoval komunistické prvky. V době finanční krize 2008 tyto prvky ztratil a začal vyzývat k sebeobětování. Objevil se v něm rozštěp. Současný neoliberalismus vyjadřuje protikladné požadavky: individuální sebezájem i sebeobětování pro „zdravou“ ekonomiku. Podobný vývoj zaznamenal postmodernismus. V letech, kdy jsem psal knihu Cesty z postmodernismu, teprve v kulturní teorii vznikalo povědomí o jeho konci. Když jsem psal knihu Doba přechodu, již se bylo o co opřít. Vznikla celá řada teorií konce postmodernismu a různé názvy období po jeho konci. Více viz na odkazu, kde je také obsah a předmluva.
Kniha se podobá horskému výstupu. V druhé části z interregna vystoupíme k Badiouově filosofii a k jeho matematickému pojetí absolutna a nekonečna. Badiou je přirovnává k himalájské náhorní rovině, kde dýcháme vysokohorský vzduch. Čtenář si po tomto filosofickém výstupu možná uvědomí, že pod sebou vidí panorama celého interregna.“
Ukázky z knihy (v pdf): Obsah Předmluva Summary
Filosofia, Praha 2. 6. 2021, 373 strán
 

hybridni_politika.jpgJan Keller: Hybridní politika

Profesor Keller ve své nejnovější knize ukazuje, jak se změnil ráz politiky v západním světě, a proč se tak změnil. Proč „pravicové“ strany přestaly hájit lidskou svobodu a proč „levicové“ strany přestaly hájit zájmy chudých.
Autor o ní říká v úvodu toto: „Žijeme ve velmi zvláštní době. Levicové politické strany prohrávají volby a prakticky ve všech zemích jsou na ústupu. Globální kapitalismus triumfuje ve stále dalších a dalších zemích. Všude se privatizuje. Sociální státy – někdejší pýcha levicové ideologie – jsou neúnosně zadluženy. Mluví se stále vážněji o agónii levice. Ve stejné době přitom zaznívá varování, že levicoví kulturní revolucionáři ovládli klíčové instituce a hrozí zlikvidovat celou západní kulturu. Z vysokých škol a z médií se šíří ideologie rovnostářství právě v době, kdy se rozevírají sociální nůžky a narůstají ekonomické nerovnosti v rovině příjmů i majetků. Velké nadnárodní koncerny a úspěšní miliardáři tyto revoluční výzvy, namířené údajně proti jejich moci, plně podporují. K vítězství levičáků toužících převychovat člověka dochází v téže době, kdy je každý člověk povinen pohlížet na sebe jako na ,podnikatele se sebou samým‘ a všemožně usilovat o zhodnocení svého lidského kapitálu. Ve stejné době, kdy nadnárodní koncerny řízené v naprosté většině bílými muži diktují své podmínky celým státům a kontinentům, je bílý muž obviňován za svoji rasistickou a koloniální minulost. Z ekonomicky nejvyspělejších kapitalistických zemí přichází volání po kulturní revoluci ne nepodobné tomu, co mělo kdysi dovést ke komunismu rozvojovou Čínu. Ke kulturní revoluci se hlásí především dobře situovaní příslušníci vyšších středních vrstev. Chtějí dělat revoluci namířenou proti zastaralému myšlení nižších středních vrstev. Těm, kdo jsou úplně nahoře, to ani v nejmenším nevadí. Těm, kdo jsou úplně dole, to ani v nejmenším nepomáhá. Tato kniha pojednává o hybridní politice, tedy o velice zvláštní dělbě práce mezi pravicovými neoliberály, kteří zdeformovali liberalismus, a levicovými neomarxisty, kteří zkarikovali marxismus.“
Nakladatelství Ivana Davida, 2021, 160 strán
 

revolucia_pracovneho_casu_ob_pr.jpgJán Košč: (R)evolúcia pracovného času. Mýty a fakty o jeho skracovaní

O Slovákoch sa hovorí, že sú srdeční, priateľskí a – pracovití. Položili ste si už otázku, ako veľmi? Pracujú Slováci málo alebo veľa? A ako súvisí produktivita ich práce s odpracovanými hodinami? Môžeme si dovoliť skracovať pracovný čas bez znižovania miezd? Ako to naozaj s našou pracovitosťou je a prečo máme o slovenských zamestnancoch a zamestnávateľoch celkom mylné predstavy? Vďaka tejto knihe sa namiesto mýtov dozviete reálne fakty. 
Skracovaním pracovného času sa Slovensko zaoberá už dlhoa a aj preto o ňom koluje toľko mýtov. Zamestnancov strašia znižovaním miezd, zamestnávateľov zasa nedostatkom zamestnancov a krachovaním firiem. Z každej strany počujete námietky o počte dní dovolenky či nemocenskej, ktoré majú dokázať, že Slováci už dnes pracujú málo. Tieto tvrdenia sú však zavádzajúce a nepravdivé. 
Sociálno-ekonomický analytik Ján Košč túto problematiku spracoval a vsadil aj do medzinárodného kontextu. Kniha Revolúcia pracovného času ponúka nielen popis aktuálneho legislatívneho nastavenia pracovného času, ale aj jeho historický vývoj.
V knihe okrem iného nájdete odpoveď na otázku, kedy sa z workoholizmu stala civilizačná choroba a dozviete sa o experimentoch so skracovaním pracovného času, ktoré vedú k vyššej produktivite, menšej chybovosti, lepšiemu zdraviu i k zmierňovaniu klimatických zmien.
Mgr. Ján Košč (1974) je sociálno-ekonomický analytik, aktivista a odborár, venujúci sa pracovnému prostrediu. Je zakladateľom občianskeho združenia Pracujúca chudoba a šéfom neformálneho združenia Asociácia sociálno-ekonomických analytikov. Je autorom a spoluautorom viacerých odborných publikácií.
Equilibria, vyjde v júli 2021
 

rozhovorysdavom.jpgRozhovory s Davom. 30 nadčasových rozhovorov

E-kniha na stiahnutie Rozhovory s Davom prináša najlepšie rozhovory, ktoré vznikli na platforme DAV DVA. Ide o rozhovory so spisovateľmi, aktivistami, filozofmi, spoločenskými vedcami, umelcami, ktorí sa hlásia k ľavicovým hodnotovým ideálom. Zároveň je sondovou do ľavicového myslenia na Slovensku a taktiež čiastočne v Českej republike.
V knihe nájdete rozhovory s osobnosťami, ako Ľuboš Blaha, Roman Michelko, Richard Sťahel, Ladislav Hohoš, Ján Keller, Ilona Švihlíková, Branislav Fábry, Michael Hauser, ale aj menej známe, začínajúce talenty ľavicovej scény ako Tomáš Daněk, Andrej Bóna, Alexander Riabov, Erik Germuška či Dominik Petruška.
Rozhovory sprostredkovala redakcia DAV DVA, predovšetkým Lukáš Perný, Roman Michelko, Michal Albert a David Diczházy. Kniha je súčasťou Edície DAV DVA.
Inlibri, máj 2021

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama