Reklama
Reklama

Kniháreň 2021 – január 3

Počet zobrazení: 1910

Zdeněk Doskočil: V žaláři a vyhnanství. Ladislav Novomeský v éře stalinismu a poststalinismu | Axel Honneth: Idea socializmu | Paul Collier: Budoucnost kapitalismu. Tváří v tvář novým uzkostem | Apolena Rychlíková: Budoucnost | George Monbiot: Ako z toho von. Nová politika pre svet zmietaný krízami | Ivan Krastev, Stephen Holmes: Světlo, které pohaslo: Vyúčtování


Zdeněk Doskočil: V žaláři a vyhnanství. Ladislav Novomeský v éře stalinismu a poststalinismu
 

doskocil_novomesky.jpg

Slovenský básník, novinář a politik Ladislav Novomeský (1904–1976) náležel do okruhu marxistických intelektuálů, kteří byli krutě postiženi stalinskými represemi v padesátých letech.
Monografie Zdeňka Doskočila klade důraz na objasnění příčin Novomeského obvinění z tzv. slovenského buržoazního nacionalismu, jeho vyšetřování, odsouzení a věznění, dále se zabývá básníkovým dlouholetým nuceným pobytem v Praze spojeným se zákazem publikování a přežíváním na okraji společnosti, jeho pozdější politickou rehabilitací a postupným návratem do veřejného dění. Vykresluje Novomeského politický i lidský portrét a zamýšlí se nad motivy jednání levicového tvůrce, který službě komunistické ideji zasvětil celý život a po únoru 1948 za ni zaplatil pronásledováním, ztrátou osobní integrity a hlubokými pocity viny, znovu probuzenými a opětovně zklamanými nadějemi i zničeným zdravím, ale přesto se nikdy nedokázal s komunistickou stranou a její ideologií rozejít.

Nakladatelství Lidové noviny, 2020, 488 strán


honneth.jpgAxel Honneth: Idea socializmu
 

Všetky pokusy uskutočniť socializmus v jeho komunistickom variante skončili neslávne, nezriedka priamo katastrofou, čo nemôže byť náhoda. Na druhej strane, celé storočie a pol bolo „ideou socializmu“ nadchnuté obrovské množstvo ľudí, ktorí sa pokúšali nájsť rozmanité cesty, ako ho realizovať. Filozof Axel Honneth, najvýznamnejší žiak Jürgena Habermasa, riaditeľ frankfurtského Ústavu pre sociálny výskum, profesor na Goethe-Univesität vo Frankfurte nad Mohanom a na Columbia University v New Yorku, sa snaží túto ideu zachrániť a aktualizovať. Spätne rekonštruuje dlhú históriu zlyhaní socializmu a pokúša sa ho zmieriť s tradíciou, z ktorej vzišiel, avšak ktorú „hanebne“ opustil. Ide o tradíciu slobody.
Honneth v publikácii Idea socializmu analyzuje ideový systém socializmu a nanovo spája jednotlivé komponenty. Socializmus budúcnosti sa nesmie nikdy viac viazať na industrializmus a musí sa zriecť tak teleológie, ako aj kolektivizmu. Takýto socializmus uznáva funkčnú diferenciáciu moderných spoločností. Popri ekonomickej oblasti priznáva aj ďalším spoločenským sféram ich autonómiu, t. j. napríklad politike, právu, láske (elementárnym intersubjektívnym vzťahom) a rodine. Autor prepája tieto sféry, avšak bez toho, aby niektorá z nich ustúpila do úzadia na úkor inej. Opúšťa ahistorické a direktívne určenie/určovanie jednotlivých spoločenských nastavení a zastáva pozíciu experimentovania a vzájomného dojednávania, čím prijíma komunikatívny obrat. Takto chápaná socialistická spoločnosť je potom jediným komunikačným deliberatívnym kruhom a jednou veľkou „sieťou vzájomnosti“ (Füreinander).
Veda, 2020, 174 strán


budoucnost-kapitalismu.jpgPaul Collier: Budoucnost kapitalismu. Tváří v tvář novým uzkostem


Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání fiančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie.
Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog v knize Budoucnost kapitalismu  načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým – a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století.

Argo, 2020, 300 strán


budoucnost_rychlikova.pngApolena Rychlíková: Budoucnost


Co je „nová levice“? Jakou má představu o budoucnosti, ať už jde o planetu, politiku, Česko, Evropu, pohyb, umění, práci, společnost či náboženství? Pojem „nová levice“ se za posledních několik let stal běžnou součástí veřejného prostoru, na svou vlastní definici „zevnitř“ ale stále ještě čekal. Proto se Apolena Rychlíková rozhodla, že nejlepší cestou, jak promyslet, kdo tato skupina je a o co jí jde, bude sepsání sborníku. Oslovila na třicet autorů a autorek, kteří zpracovali celkem dvanáct témat a využili různorodých literárních žánrů. Kniha Budoucnost vychází po oslavách třiceti let svobody a kapitalismu v České republice – v roce 0, jež autorský kolektiv vnímá jako ideální moment k opuštění nostalgického dojímání se nad minulostí a zároveň příležitost, jak znovu definovat základní otázky naší společnosti: v lokálním i globálním kontextu. Sborník se obrací do budoucnosti a snaží se přinést vize a postřehy, které nové levici ve veřejném prostoru chybí a které považuje za podstatné.
Autoři a autorky: Apolena Rychlíková, Lukáš Likavčan, Josef Patočka, Jaroslav Fiala, Šárka Homfray, Klára Vlasáková, Eliška Černá, Růžena Dunková, Eva Lehotská, Václav Walach, Petr Kupka, Jan Bittner, Marie Heřmanová, Tereza Virtová, Martin Vrba, Johana Kotišová, Matěj Schneider, Fatima Rahimi, Jakub Ort, Pavel Sterec, Alžběta Bačíková, Tereza Stejskalová, Petr Bittner, Gaby Khazalová, RFK - feministické křesťanky, Lydie Franka Bartošová, Monika Horáková, Marie Jílková, Anny Kárníková, BárIdea, Družstevní nakladatelství, 2020, 260 strán


ako-z-toho-von-monbiot.jpgGeorge Monbiot: Ako z toho von. Nová politika pre svet zmietaný krízami
 

Svet ovláda toxická ideológia extrémnej rivality a individualizmu. Zahmlieva skutočnú ľudskú povahu a ničí nádej a spoločný cieľ. Nahradiť ju môže len pozitívna vízia – nový príbeh, ktorý znovu zaangažuje ľudí do politiky a osvetlí cestu k lepšiemu svetu.
Britský politický a environmentálny aktivista George Monbiot v knihe Ako z toho von  popisuje, ako nové poznatky v psychológii, neurovede a evolučnej biológii umožňujú vidieť ľudí a ich povahu v úplne inom svetle: ako výnimočných altruistov, ktorí navzájom spolupracujú. Ukazuje, ako na týchto zisteniach môžeme stavať a vytvoriť novú politiku: politiku spolupatričnosti. Zásadné preorganizovanie demokracie a ekonomiky zdola nám podľa neho umožní opäť získať kontrolu a zvrhnúť sily, ktoré maria naše snahy o lepšiu spoločnosť. Naliehavá a zanietená kniha prináša nádej a jasnosť potrebné pre zmenu sveta

Premedia, 2020, 184 strán



svetlo_krastev_holmes.jpgIvan Krastev, Stephen Holmes: Světlo, které pohaslo: Vyúčtování


Ivan Krastev a Stephen Holmes se v knize Světlo, které pohaslo zamýšlejí nad vznikem a vzestupem hnutí a politických proudů, které se stavějí do opozice vůči liberalismu a které v posledních několika letech důrazně vyvrátily představu, že budoucnost bude nevyhnutelně liberální. Nacházejí zajímavé vývojové paralely mezi střední a východní Evropou, putinovským Ruskem a trumpovskými Spojenými státy. Tento vývoj spolu s nástupem populistických politiků vnímají jako důsledek zhroucení naděje na unipolární liberálně-demokratický svět, jemuž by dominovaly Spojené státy. Detailně se věnují řadě aspektů, které k této změně přispěly, ať už to byla vnitřní ekonomická krize ve Spojených státech, vylidňování ve východní Evropě, resentiment z napodobování Západu, k němuž byly tlačeny země bývalého sovětského bloku, nebo pokrytectví americké zahraniční politiky. Rozpad liberálně-demokratického řádu popisují věcně, byť zároveň s jistou nostalgií, ale i mírným optimismem při pohledu do budoucnosti.

Karolinum, 2020, 258 strán

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.
CAPTCHA
This question is for testing whether or not you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama