Reklama
Reklama

Všichni jsme Charlie

Počet zobrazení: 4724

o._krejci_480.jpgIslám nemá monopol na užívání teroristických metod politického boje, a k evropským hodnotám také patří hloupost a nacismus, připomíná v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz politolog Oskar Krejčí.

 

PZ: Teroristický zločin v podobě zbabělého útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo vyvolal obrovskou vlnu solidarity. Je zřejmé, že napadení svobody slova je vnímáno jako útok na srdce demokracie, útok proti evropským hodnotám…

Víte, já výraz „evropské hodnoty“ příliš nemiluji. Je to propagandistické klišé, které naznačuje, že Evropa je regionem, kde se vždy a za každých podmínek respektovaly humanistické politické principy, lidská práva a svobody. Takovéto pojetí popírá dějiny, přičemž každé popření historie znamená dopouštět se chyb jak při analýze politické situace, tak při odhadu budoucnosti. K evropským hodnotám patří právě tak humanismus a liberalismus, jako fašismus či pálení knih a čarodějnic. Od 10. století patří k evropským dějinám také islám.

Když ve čtvrtek ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v rozhovoru pro německou televizi ARD sděloval světu, že „my všichni si dobře pamatujeme útok SSSR na Německo a Ukrajinu“, nepopřel tím evropské hodnoty. K hodnotám, které tvarovaly evropské dějiny, patří i hloupost a nacismus. Proti těmto součástem evropské politické kultury je třeba bojovat, ne se tvářit, že neexistují.

PZ: Dobře, ale útok na redakci Charlie Hebdo je nesporně projevem nárůstu nebezpečí plynoucího z islámského extremismu. Jak v takových případech, jako je tento, postupovat a v zápasu s teroristy dodržovat humanistické hodnoty?

Především je nutné zachovat klid. Postupovat tvrdě, rozhodně – ale s chladnou hlavou, nepřizpůsobovat se mediálním štvanicím. Nezapomenout si klást otázky, proč pečlivě připravený útok, provedený s chladnou brutalitou, selže v koncovce proto, že jeden z útočníků zapomene v autě průkaz. A hlavně se vystříhat absurdním zobecněním například na téma „islámské nebezpečí“.

PZ: Ovšem terorismus je nebezpečí a dnes je terorismus především nástrojem muslimských extremistů.

To máte pravdu, jen je třeba ještě něco doplnit. Především islám nemá monopol na užívání teroristických metod politického boje. Nejstarší známá – tedy nejdéle působící – teroristická organizace je Ku Klux Klan. Což rozhodně není muslimská skupina. Snad ke každé ideologii či náboženství se hlásí skupinky, které užívají teroristické nástroje. To platí i o křesťanství, liberalismu či marxismu.
 
PZ: Nemůžete ale popřít skutečnost, že dnes tyto nástroje nejvíce užívají islámisté.

To vskutku popřít nelze, ukazují to i empirické přehledy za poslední roky. Jenže ony přehledy říkají i mnoho dalších věcí. Například to, že nejčastějším objektem útoků islámských teroristů jsou muslimové. Ne tedy vyznavači židovské nebo křesťanské víry. Podle Globálního teroristického indexu (GTI), což je ukazatel zpracovaný australským akademickým pracovištěm Institute for Economics and Peace na základě dat za deset let, byl v roce 2014 na prvním místě států zasažených terorismem Irák s indexem 10 GTI. Následují Afghánistán, Pákistán, Nigérie a Sýrie. V těchto pěti zemích bylo spácháno 82 % všech teroristických útoků. Rusko je na 11. místě s indexem 6,76. Spojené státy jsou třicáté s indexem 4,71, Izrael na 32. místě s indexem 4,66, Francie zaujímá 56. místo s indexem 2,67.
 
PZ: A Česko?

Česko obsadilo 85. místo s indexem 0,81. Slovensko je na 124. místě s indexem 0. Tuto pozici s indexem 0 GTI zaujímá 39 států.

Prof. Krejčí: V roce 2015 se mohou spustit konflikty nové kvality 
  
PZ: V novém vydání knihy Mezinárodní politika ale spojujete vzedmutí současné vlny terorismu s islámskou revolucí v Íránu koncem 70. let. Tedy také s islámem.

Neexistuje pouze náboženský terorismus, ale terorismus revoluční, separatistický, pravicový.  Vámi připomínaný počátek současné vlny je běžně uváděn v americké odborné literatuře, nikoliv však s ohledem na ideovou motivaci teroristů. Týká se formování takzvaného mezinárodního terorismu. To je terorismus, kdy teroristická skupina složená z občanů jednoho státu působí na území jiného státu, nebo je taková skupina složená z občanů různých států, nebo je to skupina podporovaná zahraniční vládou.

Country Reports on Terrorism 2013, což je poslední verze oficiálního přehledu terorismu ve světě zpracovaného vládními orgány USA, uvádí jako státy podporující terorismus Kubu, Súdán, Írán a Sýrii. To je bezesporu pozoruhodný seznam. Byl zveřejněn v dubnu minulého roku, tedy v době, kdy už bylo zřejmé formování bojovníků tzv. Islámského státu. Tedy teroristických skupin bojujících proti syrské a irácké vládě. Ve svém boji byly podporovány ze zahraničí, například z Francie.

PZ: Francie v uvedeném americkém oficiálním seznamu států podporujících terorismus ale uvedena nebyla.  

To je dáno tím, že neexistuje shoda v tom, co je terorismus. Bojovníci za svobodu se mění v teroristy a teroristé v bojovníky za svobodu podle toho, jaký zorný úhel při psaní posudku hodnotitel zaujme. Takto se například čečenští mladíci jako odpůrci Ruska dostanou do Bostonu. A v době maratonu odpálí bombu.
Zkušenost s podporou Talibánu a Al-Kaidy v době bojů proti Sovětské armádě v Afghánistánu však ukazuje, že terorista je nespolehlivý spojenec. Jeho fanatismus nezná vděčnost. Včerejší sponzor se snadno změní v terč útoku. K uvažování mnohých náboženských teroristů patří, že nekalkulují v tradičních kategoriích vojenské či politické efektivnosti. Nepočítají jen pozemské zisky. Cynické obětování nevinných i sebevražedné sebeobětování tak vede k otvírání stále nových bojových front. Od čínského Sin-ťiangu, přes ruský Beslan, irácký Bagdád, Izrael a Palestinu, po Paříž nebo španělský Madrid.
 
PZ: Už z toho, co říkáte, se zdá, že terorismus je dnes užívanější metodou boje, než tomu bylo dříve. V čem vidíte příčinu?

Podle zmíněné analýzy GTI stoupl od roku 2000 počet lidí zabitých teroristy na pětinásobek. V uplynulých 14 letech bylo spácháno přibližně 48 tisíc teroristických útoků, jejichž výsledkem bylo mimo jiné více než 107 tisíc mrtvých.

Příčin takového nárůstu bude jistě více. Někomu zřejmě vyhovuje násilí mezi sunity a šíity, tedy mezi dvěma muslimskými větvemi. Například síla bojovníků tzv. Islámského státu je spojována s prodejem ropy – a odhady hovoří o obchodu za milion dolarů denně. Onu ropu teroristi neprodávají afghánským pastevcům. Pravděpodobnost, že západní zpravodajské služby nevědí, kdo tuto ropu prodává a kupuje, je menší než to, že někomu vyhovuje, že tato laciná ropa komplikuje rozpočtovou politiku Ruska, Venezuely a Íránu. Obecně pak platí, že globalizovaný svět zjednodušuje akumulaci zdrojů, nákup zbraní, dopravu, komunikaci – což je ostatně vidět i na rozrůstání globální kriminality.

Myslím, že často podléháme špatným představám o osobnosti teroristy. Obraz psychicky narušeného sadisty, který je sociálně deprivovaný, nevzdělaný, s tragickými osobními či rodinným prožitky, neznalý Západu – tento portrét zcela odporuje obrazu Saudů v kokpitech letadel, která 11. září 2001 zaútočila newyorské Obchodní centrum a Pentagon. Také obraz Alžířanů s francouzským občanstvím obviňovaných z teroristického útoku proti redakci časopisu Charlie Hebdo neodpovídá zmíněnému profilu teroristy.

PZ: V jakém smyslu?

Domnívám se, že frustrace, která vede k současnému islámskému terorismu, není vytvářená jen sociálním statusem jedinců. K jejím pramenům patří i zahraniční politika západních zemí vůči MENA, tedy státům Středního východu a severní Afriky, a s ní spojená jednostranná propaganda.

PZ: Naznačujete snad, že konflikt civilizací je realitou? Ve zmíněné knize Mezinárodní politika ale tuto vizi kritizujete!

Představa zápasu civilizací je z humanistického hlediska nepřijatelná. V té verzi, kterou po skončení studené války představil Samuel Huntington, má ale tendenci změnit se v sebesplnitelné proroctví. Málo vzdělaní politici ji z nedostatku jiných idejí či díky marketingu kolem Huntingtona mohou přijmout za vlastní a jednat podle ní. Čímž onen konflikt stvoří. Navíc někomu vyhovuje pěstování nenávisti a strachu, který idea konfliktu civilizací přináší. Zášť je přece velmi dobrý obchodní artikl a vyděšeným lidem se snadněji vládne.    

(Jiří Kouda, prvnizpravy.cz)
Rozhovor uverejňujeme som súhlasom prof. Oskara Krejčího

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

     

Komentáre

Obrázok používateľa Peter Zajac-Vanka
#1
Peter Zajac-Vanka
10. január 2015, 19:01

Ten titul tam asi dala redakcia Prvnizpravy, pretože nesedí s obsahom vysloveným Oskarom Krejčím. Protestujem i zaňho, pretože z toho "všetci sme Charlie" sa stáva nebezpečne zjednodušené klišé tak ako z klišé po 11.septembri že  "svet už nebude nikdy ako predtým"...( a vidíte, svet je stále rovnaký, ešte sa vrátila i studená vojna, opäť sa objavuje fašizmus, iba pár arabských krajín je úplne rozvrátených a zničených... - to na margo dvojičiek).

No a páčil sa mi text blogu v Pravde, pod charakteristickým názvom "ja nie som Charlie", kde sa blogistka dosť dištancovala od toho klišé a zdôvodnila to tým, že ani jej sa zosmiešňujúce karikatúry nepáčia a že by kultúrna krajina mala zachovávať aké-také hranice vkusnosti a taktu. Viem o čom hovorím, dá sa dosť aj bežného človeka uraziť a to nielen kresbou, i textom - denne je to dnes v internete bežné a mám i osobnú skúsenosť, v Pravde ma kedysi v 2001 zosmiešnil náš skvelý fejtonista Martin Hric a roky som mu to nevedel odpustiť. Potom však prešlo desaťročie, už so starým pánom som sa osobne stretol a aj on zostal trochu zaskočený, že sme obaja akosi "vľavo" (stretli sme sa na Klube Novéh Slova) a dokonca sme sa pomerili. Stihol som to, už nie je medzi nami... takže: nemali by si všetci uvedomiť, že sloboda slova sa končí niekde na hranici, kde to už môže bolestne zasiahnuť iných, kde to prekračuje takt a možno i toleranciu, kde to už nie je akceptovateľné?

A teraz si dobre predstavme, ako by nás to všetkých zabolelo, ak by v novinách u našich južných susedoch začali seriál o "butatótoch", ak by naši západnejší bratia začali zosmiešňovať Jánošíka, a čo ak aj Bezáka, Svätopluka, či Cyrila a Metoda.

Možno ozaj išlo o urazených a potupených fanatikov, ktorí to "nepredýchali"... ale možno ich iba využil niekto z pozadia, ten imám žijúci v USA a organizujúci z jemenskej pobočky akcie v Európe...

...zdá sa mi, že ide o podobné provokácie, aké sa diali v európskej histórii vždy vtedy, keď bolo treba rozpútať vášne a destabilizovať spoločenské pomery ( hm, tie ekonomické už sú v EU i tak dosť pohnuté...), a preto plne súhlasím s Oskarovým vyjadrením, že "je nutné zachovať kľud".

Ale premýšľať o tom treba. A pochybovať. Preto som svoj blog nazval ako Parížsky scenár 2015. Ako keby s histórii už tých provokácií uskutočnených podľa scenárov nebolo dosť...

Napriek tomu smútim i ja, tých zmarených životov bolo priveľa a tých ľudí, ktorí sa stali šmahom ruky nešťastnými, je stonásobne viac...

  

 

Obrázok používateľa Jozef Schwarz
#2
Jozef Schwarz
10. január 2015, 19:50

všimol som si aj takúto vtipnú reakciu a stotožňujem sa

všetci sme Charlie alebo individuálne:

je suis Charlie

a pokračujem

je suis Donbas,

je suis Odesa (2.5.2014)

je suis Sýria

a mnoho krát je suis....

 

Obrázok používateľa P.Guman
#3
Pavel Guman
11. január 2015, 12:43

presnejšie znenie, čo povedal premiér chunty Jaceňuk:

"..my všetci veľmi dobre pamätáme sovietsky vpád na "Ukrajinu" a Nemecko, tomu je potrebné sa vyhnúť"

Mal na mysli zopakovanie sa toho vtrhnutia a prizval k zjednoteniu sa v boji proti obnoveniu Sovietskeho zväzu.

Obrázok používateľa Jozef Schwarz
#4
Jozef Schwarz
11. január 2015, 17:20

najstrašnejšie na Jaceňukových rečiach a konkrétne tejto je, že absolútna väčšin našich médií si ich nevšíma. 

A neprostredkúva širokj verejnosti. Určite vedia čo robia. 

Obrázok používateľa P.Guman
#5
Pavel Guman
11. január 2015, 18:34

teraz sú všetci "Charlie", sloboda slova beží v plnom prúde, píšu a hovoria (novinári) len to za čo sú platení

Obrázok používateľa Peter Zajac-Vanka
#6
Peter Zajac-Vanka
11. január 2015, 18:57

Jozef, súhlasím, lebo Jaceňuka ešte žiadny politik za jeho fašistický postoj nodsúdil. Vykľulo sa šidlo z vreca a novinári sa tvária, ako keby bolo v tomto prípade slušné "prepočuť" reči, i keď je to oficiálne stanovisko ukrajinského predsedu vlády, preboha: potiahnu i na Slovensko pomstiť obete svojich "hrdinov" z banderovských tlúp? Čo je to?

Obrázok používateľa PeterPeter
#7
Peter Krumpál
11. január 2015, 19:41

Udalosti v Paríži poslúžia k ďalšiemu obmedzovaniu občianskych slobôd. MZV SR Lajčák už takú potebu ohlásil.

Obrázok používateľa PeterPeter
#8
Peter Krumpál
11. január 2015, 19:41

Udalosti v Paríži poslúžia k ďalšiemu obmedzovaniu občianskych slobôd. MZV SR Lajčák už takú potebu ohlásil.

Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama