Trump prohlubuje chaos

Počet zobrazení: 5319

 

!Argument: Podle očekávání Donald Trump představil v Davosu svůj první rok v Bílém domě jako velký úspěch. Jako ústřední ideu jeho vystoupení a vlastní titulek vyzvedli redaktoři CNN Trumpova slova „America First neznamená Amerika sama!“ Jak to hodnotíte Vy?

Oskar Krejčí: Nevím, jestli se tato věta dá vyložit jinak, než „Budeme na čele, měli byste (či musíte?) nás následovat!“ I když Donald Trump  v onom projevu hned vzápětí prohlásil, že pokud Amerika roste, znamená to, že roste celý svět. Kdybych si sám troufl nalézt nějaký leitmotiv v Trumpově projevu, pak bych řekl – „férový obchod“. To opakoval a zdůrazňoval. Zní to dobře, ale v jeho podání to znamená, že Spojené státy budou zavádět sankce, když se dostanou do nevýhody. V úterý přednese Trump v americkém Kongresu Zprávu o stavu Unie. Dá se očekávat další krok k obchodní válce s Čínou…

!A.: Jak ale říkáte, představa férovosti v obchodě není špatná idea. V Davosu zaznělo, že Čína „neférově“ ochraňuje svůj domácí trh například v oblasti elektroniky?

O. K.: Dvě poznámky. Předně „férovost“ je pojem, který je obtížné prakticky konkretizovat. Například hnutí Férový obchod, Fair trade, usiluje o pomoc producentům v rozvojových zemích světa, bojuje proti dětské práci a propaguje myšlenky spojené s trvalou udržitelností rozvoje. To jistě neměl Trump na mysli. Nalézt skutečnou „férovost“ v lidské činnosti, jakou je obchod, je obtížné. Zatím nejdále se nedokonalé lidstvo dostalo vytvořením Světové obchodní organizace, jejíž pravidla, ač nedokonalá, představují maximum dosaženého konsensu o tom, co je korektní. Když ale tato pravidla přestala Západu vyhovovat, rozhazuje sankce nalevo, napravo, tu proti Kubě, jindy proti Rusku či Íránu  – bez ohledu na WTO. „Férový obchod“ v podání Donalda Trumpa, to je jen jinak oblečené heslo „America First!“ A druhá poznámka: o férovosti mezinárodního ochodu nelze mluvit, dokud o hodnotě základní mezinárodní měny, dolaru, rozhoduje jeden vnitrostátní orgán – americký FED. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu 63,5 % rezervních fondů států činí dolar, 20,2 % euro; význam čínského jüanu sice roste, ovšem zatím dosáhl jen 1,1 % světových rezervních fondů.

!A.: V minulých dnech se vyrojila řada článků, které hodnotily první rok Donalda Trumpa v Bílém domě. Je něco, co vás za toto období u amerického prezidenta překvapilo?

O. K.: Pro teoretika je nesmírně zajímavý pohled na státníka, který přichází do funkce s několika utkvělými představami a zároveň s nedostatkem zkušeností a znalostí. Dneska vidíme v Bílém domě člověka, který je velmi činorodý, impulzivní, nezvladatelný v projevu, a zároveň zcela v zajetí domácího prostředí. Je v defenzivě, z níž se neokáže vymanit – ať již jde o tlak v podobě obviňování z pomoci Moskvy ve volbách, nebo v podobě republikánských ideologických stereotypů týkajících se zahraniční politiky. Sliboval, že bude silným mužem, což vůči zahraničí je – ovšem je především destruktivním mužem. Rozešel se názorově s celou řadou amerických spojenců, kteří dnes trpělivě čekají na příští americké prezidentské volby. Podle lednové zprávy výzkumné organizace Gallup „světový souhlas s vůdcovstvím USA klesl na nové minimum“ – snížil se o 18 procentních bodů oproti poslednímu roku vlády Baracka Obamy a je o čtyři procentní body níže, než byl poslední rok prezidentství George Bushe mladšího. Konkrétně to znamená, že s „americkým vůdcovstvím“ je dnes ztotožněno 30 % dotázaných ze 134 zemí a oblastí, zatímco nesouhlas s tímto vůdcovstvím dalo najevo 43 % respondentů.

Dvě akce bych vybral jako symbolické. Především Korejský poloostrov. Trumpovy výhružky adresované Severní Koreji měly mnohdy natolik iracionální obsah – nemluvě o časté směšné formě –, že nutně musel nastat rozpor mezi slovy a činy. Navíc výrazná orientace na Japonsko, která doprovázela eskalaci, těžko mohla uspokojit Jižní Koreu, kde se v téže době znovu ozvaly vzpomínky na dlouhá léta kruté japonské okupace. Tak se vytvořily podmínky pro nezávislé dohody Soulu a Pchjongjangu, které pravděpodobně budou muset ve Washingtonu strpět až do konce paralympijských her, tedy do druhé poloviny března. Žádný zářný úspěch prezidenta Trumpa.

Velmi nebezpečné jsou aktivity amerických vojáků v Sýrii. Trump nepřinesl řešení do žádné z těch konfliktních oblastí, které zdědil, ale rozšířil intervenci USA na Blízkém východě o další zemi. Spolu s výhružkami, že „kam vkročí noha amerického vojáka, odtamtud nikdy neodejde“. Je to politika vycházející z propočtu „tamní vláda nás sice nepozvala, ale nemá sílu nás vyhnat“. K zajištění takové politiky pak v podstatě stačí, aby západní média o této nové intervenci kriticky neinformovala – vlastně o tom nemluví vůbec. Výsledkem je prohloubení chaosu ve světě.

!A.: Uvedl jste dva příklady. Myslíte si, že jsou typické? Opravdu se z nich dá zobecňovat?

O. K.: Světem tento týden proletěla zpráva, že představitelé Bulletinu jaderných vědců zaznamenali mimořádné zhoršení situace ve světě a na symbolických hodinách, kde půlnoc znamená nukleární soudný den, posunuli ručičku na „za dvě minuty dvanáct“. To je nejhorší stav od roku 1953, tedy od Korejské války. Bulletin of the Atomic Scientists založili v roce 1945 vědci na Chicagské univerzitě, kteří se podíleli na vývoji americké jaderné bomby. Letošní posunutí ručičky na hodinách bylo provedeno na základě konzultací ve výboru, mezi jehož členy najdete 15 nositelů Nobelovy ceny. Pozoruhodný je soubor doporučených akcí, který by měl podle autorů Bulletinu vést ke zlepšení situace. Hned první zní: „Prezident USA Donald Trump by se měl zdržet provokativní rétoriky na adresu Severní Koreje…“ Připomínám, že i Trumpovo zpochybnění dohody o jaderném programu Íránu staví otazník nad jakoukoliv případnou dohodu týkající se Korejského poloostrova – jak dlouho budou Spojené státy dodržovat své smluvní závazky?

!A.: Naznačil jste, že v prvním roce vládnutí Trump ohrozil své znovuzvolení. Některé makroekonomické údaje ale říkají, že výsledky jeho ekonomické politiky se mohou určitým vrstvám americké společnosti líbit?

O. K.: V oblasti některých makroekonomických údajů má pravdu, očekává se meziroční růst hrubého domácího produktu nad 3 %. Dnes sice antitrumpovská televizní síť CNN označila tento růst za „velmi, velmi průměrný“, ovšem je vyšší než očekávaný růst v Evropské unii; zůstává ale daleko za Čínou, kde loni HDP narostl o 6,9 %. Podstatné však je, že život lidí se neodvíjí jen od obecných makroekonomických údajů. Kvalitu života ve Spojených státech nelze měřit jen obecným růstem HDP. Jsou desítky důležitých indikátorů, které ukazují na rozpolcenost americké společnosti. Například podle serveru Gun Violence Archive bylo loni v USA spácháno 61 427 násilných incidentů spojených s použitím střelné zbraně, při nichž bylo zabito 15 583 lidí. Od roku 2013, kdy tento server údaje shromažďuje, je patrný neustálý růst. Také podle American Foundation for Suicide Prevention  v USA neustále roste počet dokonalých sebevražd a přiblížil se 45 tisícům za rok. Má-li být America First,  vyžaduje to mnohem víc než omezit daně a zvýšit vojenský rozpočet.

Úvodné foto: Bulletin of the Atomic Scientists

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984