Starý rok je mrtev. Ať žije nový rok!

Silvestrovská chvilka poezie v próze
Počet zobrazení: 3588

S Vánocemi jsme se v Česku rozloučili vánočním poselstvím prezidenta republiky, který u některých posluchačů a čtenářů vyvolal alergické reakce a u jiných nekritické nadšení. Jak je co nejstručněji shrnout? Inu, spolek padlejch holek si mohl vykřičet hlasivky, že už s nimi nikdo nechce jít ani zadarmo, a zloději křičeli: „Chyťte zloděje!“, zatímco Zemanovi fanoušci se rosili blahem.

Mám rád lidi, kteří neztrácejí smysl pro humor, ani když jim teče do bot. Ale k takovým představitelé našeho slavného „demokratického bloku“ evidentně nepatří. Po vánočním projevu prezidenta republiky se jim viditelně rozlila žluč v těle. Někteří lidé se jich pak na různých diskusních fórech vyptávali, co vlastně chtěli slyšet, co by je uspokojilo. Jenže to jsou špatně položené otázky. Správná otázka by byla taková, která by se neptala co, ale kdo. Na takovou otázku  by se odpovídalo velice snadno. Třeba prezident typu Jiřího Drahoše. S falešnými brýlemi, falešným úsměvem, bez vlastních vyhraněných názorů, které si musí „vypůjčovat“, zato s neobyčejným citem pro to, odkud vítr fouká a kam až by se s takovým větrem v zádech dalo doplout. Navíc se starou kamarádkou Angelou Merkelovou, se kterou se k sobě hodí i v tom, že oba mají asi takový smysl pro humor jako chladničky pro hřejivé teplo.

Stejně je to zvláštní. Národ, který je proslulý svou láskou k pivu a humoru, chtějí reprezentovat skoro samí suchaři. Ale abych si jenom nestěžoval. 0 Vánocích mi udělala radost tajenka jedné z křížovek, které jsem luštil v rámci prevence Alzheimerovy choroby. Na průvodní ilustraci sledují štamgasti v hospodě televizi s volebními výsledky, načež jeden z nich říká: „Tak mezi novými poslanci jsou taky dva Japonci: Okamura a Sorryjako.“

Tomu říkám český humor! Takový beru, ať už si utahuje z kohokoli. Ale ten je představitelům „gangu čtyř“ – pardon, chtěl jsem říct demokratického bloku – totálně cizí. Na takový prostě nemají, ani kdyby se rozkrájeli. Ti jsou politicky tak korektní a lidsky sterilní, že by si mohli způsobit i neprůchodnost střev.

Jestli on to nebude následek sedmadvaceti let budování kapitalismu v Čechách a nenažranosti jeho budovatelů. A tak mě napadlo, že se tenktokrát nebudu pokoušet o vlastní čtyřverší, ale dovolím si přispět k silvestrovskému veselí cizím peřím – už téměř sto let starou satirickou básničkou Jiřího Haussmanna Vznik kapitalismu:
 

podpis_cejka_180.jpgKrad starý Mates jako straka

u bohatce i u žebráka.

Pak, nerozmýšleje se dvakrát,

dal do pokladny vše, co nakrad,

a nápis zhotovil si na to:

„SOUKROMÉ VLASTNICTVÍ JE SVATO“

 

Je pravda, že to, co jsme zažili po Velké listopadové kapitalistické revoluci, nebyl vznik, ale pouze restaurace kapitalismu. Principy restaurací bývají ovšem stejné, jen cenové skupiny se liší. Ta naše je o level výš. Nebo spíš o plevel?

Takže Avanti!, jak zněl původní název mé oblíbené filmové komedie Nebožtíci přejí lásce. Vzhůru a dále do toho nového roku s osudovou osmičkou na konci. Svého času mi jistý německý podnikatel řekl: „Vy Češi jste divný národ. Plus minus každých dvacet let si zlikvidujete své elity. Po roce 1918 ty loajální vůči Rakousku, po osmatřicátém prvorepublikové, po osmačtyřicátém poválečné, po roce šedesát osm obrodné a po roce osmdesát devět nejen elity normalizační, ale i ty přestavbové." A sebekriticky přiznal, že na likvidaci prvorepublikových elit měli oni, tedy Němci, snad nejdisciplinovanější národ na světě, lví podíl.

Dnes je ovšem v Evropské unii – a tím pádem i v Čechách a na Moravě – slovo národ považováno skoro za vulgarismus. A Němci bezmála za oběti druhé světové války. Takže ten, kdo nechce vyznávat novodobý kult multikuluralismu a politické hyperkorektnosti, se vystavuje nebezpečí, že bude označen za nacistu nebo stalinistu. Že bychom si zadělávali na nějakou další generační čistku či dokonce společenský zvrat?

Ale jak už jsem napsal ve své letošní péefce: „Osmička je jen nekonečno, které se staví na zadní.“ A tak přeji všem čtenářům Nového slova snesitelný nový rok! Snesitelným pak myslím takový, který nás nesrazí na kolena a nedožene k psychiatrovi.

Vysvětlivky pro mladší slovenské čtenáře:

1. Slovy „Sorry jako“ reagoval Andrej Babiš na invektivy svých odpůrců a ta slova mu, jak se zdá, možná „prischnú“ jako přezdívka.

2. Autor dnešních veršů nebyl žádný antisemita, ale Žid, který se narodil dva roky před Jiřím Wolkrem a o rok dříve než on také zemřel. Cituji: „Básník Haussmann mlád jak kotě zemřel tady na souchotě...“ Ach, ty vývojové spirály! I ta nemoc, která zabila oba jmenované básníky a která byla za socialismu úspěšně vymýcena, se k nám, potvora jedna, zase vrací.

 

 

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984