Reklama
Reklama

S ubýváním zemědělské půdy ani brambora nevyroste

Počet zobrazení: 1183

zemiaky.jpgV těchto dnech probíhá sklizeň domácích raných brambor. Spotřebitelům se dostává na stůl plodina, která neodlučně patří do české (stejně jako do slovenské) domácnosti, patří na každý stůl.

Klimatické podmínky posledních týdnů pomohly, že raným bramborám se doma dařilo. A daří se i nyní. Kdyby nedošlo k závažným systémovým chybám včera – a tato situace je nastavena i pro dnešek, mohli jsme  nyní i rané brambory vyvážet. Stejně se mohlo odehrávat na Slovensku. Ale situaci tolik neznám.

Přitom pro Českou republiku budeme zhruba ze 30 % brambory dovážet a jejich cena se bude odvíjet od jiné, než od vlastní situace. Sklady brambor z minulé sklizně jsou v Evropě vyprázdněny.

A Česku se podařilo, že za posledních třicet let dosáhl rapidní pokles ploch v České republice nevídaného stupně. Kdysi jsme za Československa pěstovali brambory na skoro desetkrát větší ploše. Teď sklízíme brambory na nejnižší ploše v historii našeho zemědělství. Výměra je 28 893 ha – odečteme li brambory pro výrobu škrobu a na sadbu, zbývá plocha pro konzumní brambory na 13 935 ha. Současná situace vůbec nenapovídá, že by směřovala k lepšímu.

Opět jsem se ocitl mezi bramboráři z produkčních oblastí, jsem mezi nimi vždy i při podzimních sklizních. Vždy se cítím dobře mezi větrem ošlehanými pěstiteli, až na výjimky, pokaždé mezi nimi chybí ministr.

Mezi novinářskými kolegy na setkáních, zvláště v Praze, s bramborářskými zemědělci a s vynikajícími odborníky z Českého bramborářského svazu  a z AK ČR již ve většině chybějí vzdělaní zemědělští novinářští odborníci, chyběli i tentokrát.  

Vrabci na střechách (pokud ještě jsou) si štěbetají, že když pole zvláště v bramborářských oblastech zežloutnou, na brambory se nedostává plocha. Nejsem proti žlutavé řepce olejce, ale proč se stejnou razancí neřídí bramborářská politika? 

Kdo by se za dané situace o to vlastně zajímal; co dělají čeští europoslanci, když se mnozí chovají jako za Krále klacka! Předpokládám, že jejich slovenští kolegové si zachovali nejenom čest, ale i rozum.

Mezi našimi je to mírně jinak. Jedni se nudí, jiní lelkují, pod sebe podestýlají a co když i na sebe a na jiné bohapustě práskají a jiné udávají? Mohu se mýlit, na velkého prvorepublikového Čechoslováka Antonína Švehlu, ani jako na statkáře, si to prý nedovolili.

zemiaky_kvet.jpg

Karel Havlíček Borovský měl proti takovým, kteří udávali a škodili, ostré pero. Do života přišel právě v Borové, nyní v Havlíčkově Borové, kde bramboráři dosud nevymřeli. Jenže, kdo by je vlastně dneska chtěl byť na okamžik poslouchat?

A tak jsme se ocitli v situaci, kdy české brambory, ač mají nejkrásnější a nejvonnější parfemovaný květ a vysokou kvalitu, jakou nám může svět závidět, štěstí dlouho nepřinášejí!

Foto: Autor

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama