SPD zůstane nejsilnější opoziční stranou

Vláda bude do Vánoc (Merkelová), ale SPD zůstane v opozici, i když by nemusela. Jsou pro to hlavní i vedlejší důvody. V nové situaci po volbách bylo eminentně důležité obsadit postavení nejsilnější opoziční strany, které by jinak připadlo Alternativě pro Německo. Tu považuje SPD a jednomyslně všechny ostatní parlamentní strany za spolek malomocných. A tomuto spolku by neměla připadnout důležitá privilegia nejsilnější opoziční strany: nejen předsednictví rozpočtového výboru, ale i právo odpovídat jako první na vládní návrhy v plenárních zasedáních parlamentu, která přenáší televize.

Televizní přenosy nabízejí ovšem nejen kontrolu veřejnosti, ale i propagaci, a v případě nové parlamentní strany hrozila propagace nacismu (Gabriel). K obávanému stylu této strany patří provokace, hulvátství a politické divadlo všeho druhu. Že se v provokacích nehodlá zastavit před ničím dokazuje pochvala německých vojáků za výkony ve druhé světové válce (A. Gauland) nebo kritika kultury vzpomínání jako je památník holokaustu v Berlíně (B. Höcke).Tomu se sice úplně zamezit nedá, ale tuto výjimečně dobrou příležitost jim SPD odchodem do opozice zablokovala.

Jednací kultura v berlínském parlamentu příchodem nové strany notně upadne. Možné jsou hulvátské výpady, brutální verbální střety, odchody ze sálu a lze jen doufat, že nedojde na skutečné potyčky. Jak dokládá výrok ministra zahraničí S. Gabriela pronesený před volbami, situace je napjatá: „Když se tato strana dostane do Spolkového sněmu, bude to poprvé za sedmdesát let, kdy v budově Řišského sněmu budou mluvit nacisté.“ Právě z toho důvodu přenesl spolkový sněm preventivně před volbami právo na zahajovací řeč nově zvoleného parlamentu z doyena na služebně nejstaršího poslance a vyloučil tak možnost vystoupení A. Gaulanda, zakladatele Alternativy pro Německo.

A další překvapení jsou na cestě. Přímo a čerstvě zvolená poslankyně Frauke Petryová s volebním obvodem 158 u českých hranic den po zvolení na tiskové konferenci oznámila, že do klubu své strany nevstoupí a bude „utvářet politiku této země“ sama. Ve straně s 94 poslanci si vyřizují účty národovci a ultrapravice. To skrývá naději, že se strana rozpadne a zmizí ze scény. Ve stejný den přispělo k celkovému úžasu i Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde čtyři další poslanci stejné strany založili v zemském sněmu separátní klub s názvem Občané pro Meklenbursko.

Není těžké si představit chmurné tváře šestnácti předsedů zemských organizací SPD a všech spolkových ministrů, kteří se sjeli do Berlína na vyhlášení volebních výsledků a již počtvrté za sebou byli svědky kruté volební porážky. Dvacet a půl procenta získaných hlasů by sice stačilo na pokračování velké koalice (zájem by byl), ale bylo jasné, že teď musí přijít regenerační proces v opozici. Michael Groschek, předseda vlivné SPD v Severním Porýní-Vestfálsku požaduje „rigorózní analýzu a důslednou inventuru“ strany podle svého vzoru. V rozhovoru s Frankfurter Allgemeine Zeitung dále uvedl, že SPD se nachází „ v existenční krizi“ a obnova bude muset vycházet z místní, regionální a komunální úrovně. Pro čtvrtou volební porážku v řadě má výraz „politické ztpasličení“:

„Ani zdaleka ještě není rozhodnuto, zda se strana bude vyvíjet nahoru nebo i nadále dolu. Strana se musí vzchopit. Naší povinností je sloužit zemi tím, že budeme opět velkou a silnou stranou. Německo potřebuje silnou sociálnědemokratickou stranu, která bude rozeznatelnou alternativou.“ A dále ve shodě s předsedou SPD M. Schulzem dodal: „Sociální demokracie musí postavit do středu své pozornosti každodenní život a nabízet konkrétní politická řešení, o schémata levice-pravice není zájem.“

Uverejnené v spolupráci s českým názorovým portálom Vaševěc.cz

Foto: Emil Polák