Reklama
Reklama

Petr Kršák:
Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu

Počet zobrazení: 1056

V průběhu měsíce října obohatí knižní trh první dva díly jedinečného projektu autora Petra Kršáka Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu.

Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu jsou bezesporu největším nakladatelským projektem posledních třiceti let. K distribuci jsou připraveny dva díly, které svým jedinečným polygrafickým provedením a stejně kvalitním obsahem zaujmou jedno z prvních, ne-li první místo v současné knižní produkci.

petr_krsak.jpg
Autor projektu Dějiny sebevědomí - diplomaté bez pasu, Petr Kršák. Foto: archiv

Autorem myšlenky vydat tento ojedinělý portrét duševního bohatství dvou malých národů Čechů a Slováků a ukázat jeho skutečný, u nás často zapomínaný význam ve světě, je Mgr. Petr Kršák. On však není „ jen“ autorem projektu, ale celý projekt financuje.

Při velikosti díla a počtu historiků, spisovatelů, publicistů a dalších osobností, překračuje tato investice miliony a je v knižní oblasti naprosto ojedinělá. Ale je reálným potvrzením filosofie Petra Kršáka, že peníze mají smysl jen tehdy, mají-li duši.

krsak_dejiny_sebevedomi.jpgDějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu, přibližují v historickém průřezu od příchodu Cyrila a Metoděje roku 815 až do roku 1992 osudy významných Slováků a Čechů, kteří svým dílem ovlivnili svůj vlastní národ a stát, někteří z nich Evropu i svět v oblastech ekonomiky, techniky, hudby, malířství, divadla, filmu, literatury i baletu.

Všechny, v heslech uvedené osobnosti, jsou jedinečným potvrzením talentu a pracovitosti našich předků.

Chodíme pod klenbami jimi postavených kostelů, chrámů a katedrál, obdivujeme  urbanistické skvosty  v krajině, v tichu knihoven k nám promlouvají básníci, spisovatelé, vědci a obrazy spolu s hudbou nám dovolují překročit horizonty možností nás samých i světa kolem nás.

A tato jejich „ věčná přítomnost“ vyjádřená větou Cicera: „ Život zemřelých je uložen v paměti žijících,“ zůstává stále kolem nás a dala vzniknout jedinečnosti, kterou obdivoval a obdivuje celý svět. Ať to bylo Expo 58, a expa další, zlaté medaile z Olympiád, vyprodaná hlediště světových koncertních síní, včetně českého filmového zázraku a Nobelových cen.

K historické zkušenosti Davidova vítězství nad Goliášem se  snoubí s našimi národy spjatá pravda, že nejsme tak velcí, abychom mohli být hloupí.

Současná doba, která často staví na iluzivních jistotách a domnělé efektivitě ekonomických strategií spolu s neviditelnou rukou trhu (dále volná citace z knihy K.P. Liessmanna - Teorie nevzdělanosti) … osekává svobodu myšlení a bezděčně se upisuje nevzdělanosti, ať ve svých databázích shromáždila jakoukoliv sumu informací.

Pentalogie Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu  ústrojným způsobem doplňuje mezery jednooborových vzdělávacích systémů, které svým absolventům poskytují vzdělanost pro výkon funkce, jako by neexistovala kontinuita vzdělání od antiky až po současnost. 
 

Kolektiv historiků, spisovatelů, publicistů se při víc jak desetileté práci na „Dějinách“ přesvědčil, že do jednoho díla, byť o pěti svazcích, nelze vtěsnat všechna jména našich významných předků i současníků. Proto vydavatelé počítají s vydáním dodatků k jednotlivým dílům.

Hlavní cíl a vzdělávací význam Dějin sebevědomí – Diplomatů bez pasu je skryt v obsahu pojmenování pětidílného cyklu – sebevědomí.

Položme si otázku, co je to sebevědomí a jak vzniká?

Řečeno slovy autora projektu Petra Kršáka: „Sebevědomí není sebestřednost, povrchní narcisismus. Sebevědomí je znalost, pokora a úcta.“ Samozřejmě spojená s vědomostmi, se zkušeností historických poznání a především je to stav hlubokého osobního pocitu, že patřím k národu žijícímu v daném teritoriu státu, že mluvím jeho vyspělým jazykem a jsem součástí jeho historie stejně tak, jako jsem součástí jeho budoucnosti.

A tento fakt, kterým se jiné národy pyšní, je u nás často postaven do roviny osobní dehonestace.

dejiny_sebevedomi_2.jpg

Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu jsou i o vracení paměti, neboť každým ze svých hesel zaplňují bílá místa historie, osudy skutečných lidí, kteří, často účelově i nechtěně zapomenutí, svými osudy posouvali hranice lidských možností.

Doslova jdeme po chodníčku, který nám naši předkové vyšlapali. Procházíme různými rozcestími, ale můžeme říci s jistotou, že jimi předznamenaná cesta, dokumentovaná čtvrtým a pátým dílem Dějin – Rodinné stříbro a Zlatý poklad, dokládá, že jejich první stopy se změnily v cestu vědění a umu, který byl základem pro vznik  Made in Czechoslovakia, značky, kterou zná celý svět.

Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu jsou daleko víc, než učebnice dějepisu a jiné encyklopedie. Jsou koncentrovaným informačním materiálem, který je inspirující nejen pro čtenáře samé, ale je především významným dílem pro školy. 

Každé heslo Dějin svým obsahem obohacuje látku téměř všech učebnic a vyučovaných předmětů.

Dějinám by bez zaváhání příslušelo označení „Doplňková učebnice“ pro základní a střední školy.

Závěrem je třeba říci ještě jednou: „Chodníček, který nám naši předkové vyšlapali, vytvořil hlubokou stopu na civilizační mapě světa.“

A čtenáři je předloženo dílo s podtextem, takoví jsme byli, takoví jsme. Samozřejmě s prostorem k zamyšlení, jací budeme?

Projekt Dějin je projektem knižním. Věčnost knihoven a knih nezničila ani nastoupivší elektronická doba a tak můžeme bez obav zopakovat slova Lucia Annaeusa Senecy, který řekl, že kniha je základem poznání, učitelem věků, vládcem království ducha.

Jsou-li Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu skutečně takovými, to ať rozhodne čtenář sám.

(Vyšlo na ParlamentíListy.cz 7. októbra 2021) 
 

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.
CAPTCHA
This question is for testing whether or not you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama