Omlouvání našich prezidentů

Počet zobrazení: 2497

Nepamatuji si, že by se v dřívějších dobách – v československé a v české ani ve slovenské historii urozené hlavy ze svého titulu komukoliv vůbec kdy omlouvaly.

Za roky, které jsme prožili po listopadu 1989 jsme toho svědky už podruhé.

Václav Havel se omluvil Němcům za zločiny páchané Čechy v Československu na Němcích, zejména při divokém odsunu po roce 1945 – 1947.

Nikdy se ani slovem neomluvil za tuto nečekanou omluvu Němcům nám dohromady, kteří jsme pod knutou Hitlera prožili šest let našich životů. Neomluvil se za to ani židům, statečným vojákům a důstojníkům Obrany národa, ani jiným antifašistickým bojovníkům, včetně více než památce třiceti tisíc komunistů, kteří v boji proti německému fašismu přišli o život. Ani jejich blízkým.

V době, kdy nad našimi střechami na Českomoravské vysočině dlouhé noci přelétaly bombardovací eskadrony NATO a směřovaly shazovat bomby na Bělehrad, souhlasil s vražednou misí i tehdejší český předseda vlády Miloš Zeman.

belehrad_pomnik_detskym_obetiam_v_roku_1999-kopia.jpg
Belehrad, pomník detským obetiam bombardovania. Foto: Ferdinand Vrábel

Hluboce se nám tento barbarský čin proti jedné slovanské zemi, která s námi solidarizovala v antifašistickém boji v letech 1939 – 1945 a při obsazení Československa 21.srpna 1968, protivil.

Havlovo „humanitární bombardování“ Jugoslávie nebude nikdy a nemůže být nikým opomenuto!

Přes situaci, kterou dneska může muž z pozadí, nyní europoslanec Alexandr Vondra, označovat za tehdy komplikovanou, se v ničem s ním neshoduji.

Právě s tímto Havlovým politikem „ve svetru“ jsem se poprvé v životě seznámil na velvyslanectví Palestíny v Praze. Nad nechtěně mu upadnutým plastovým talířem skopového kebabu a rozsypaným po perském koberci v pražské rezidenci, jsem s Jeho Excelencí tenkrát poradcovu nehodu uklízel.

Dohromady jsme si diplomaticky navzájem rozuměli.

V mém případě byl v té době se mnou shodného protestujícího postoje a nesouhlasu s banditským činem NATO i mladý jugoslávský politik, profesor a sociolog – Stipe Šuvar.

Ojedinělý odpor českých mladých intelektuálů byl házením hrachu na zeď.

Prezident České republiky Miloš Zeman nyní vyznamenal Řádem Bílého lva srbského prezidenta a omluvil se mu za bombardování – ale poprosil i srbský národ za odpuštění. Toho, co se stalo několik málo dní po přijetí Česka do NATO, které nyní tak velkolepě každým rokem oslavujeme.

Nám, kdož jsme se nahlas vzpouzeli tomuto agresivnímu činu, se neomluvil opět nikdo.

Asi nejsme hlavám státu své země toho nikdy hodni.

Sám si těchto zpožděných omluv hlav státu na různé strany nevážím a nemám důvěru v jejich upřímnost.

Omluvy, pompézní vztyčování (kromě vlajky národní) jiných vlajek na místech nám všem drahých a téměř posvátných – může podle mého zakrývat i hodně špatné skutky.

Snad si rozumíme?

Vztyčování izraelské a tím pochopitelně ani palestinské vlajky není a nebylo by v daném okamžiku a pro nikoho – na místě.

Hoří další arabsko-izraelská válka! Jenom mezi roky 1948 – 1973 jsme jich před časem napočítali s diplomatem a kolegou Ivanem Brožem a s jinými čtyři, byly to velké konflikty – palestinský, suezský, šestidenní a jonkippurský.

Komu se bude hlava státu za vše, co se nyní rozehraje a odehraje, možná jednou omlouvat?

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984