Obchodní válka USA a Číny

Počet zobrazení: 2189

Politolog Oskar Krejčí přináší charakteristiku čínské Bílé knihy o obchodu ČLR s USA; upozorňuje, že zvyšování cel a rozšiřování sankcí je velmi nebezpečná a nereálná cesta k obnově unipolárního světa. 

Americký prezident měl ve svém projevu na Valném shromáždění OSN pravdu, když minulý týden prohlásil: „Za méně než dva roky toho má vláda dosáhla více než téměř kterákoli jiná v historii naší země.“ Opravdu, málokterý z vládců Bílého domu zatřásl světem tak mocně, jako to udělal Donalda Trump. Rozjel se proti globalizaci s praporci, na kterých je napsáno America first! To není špatné heslo; i vládci v Česku a na Slovenku by se měli starat především o to, jak prospívají své zemi, a teprve potom se ohlížet, co na to Velký bratr či dáma z Albionu. Problém Trumpova přístupu je v tom, že starat se o zájmy USA není totéž jako usilovat o to, aby svět byl unipolární. Snaha o nadvládu je totiž velmi riskantní a kontraproduktivní.

trump_v_cine_november_2017_pas_china.jpg
Ilustračný obrázok: Prezident USA D. Trump na návšteve Číny, november 2017.
Foto: PAS China / Flickr

Při pohledu z Prahy a Bratislavy se současný obchodní spor Washingtonu a Pekingu může zdát dětinský: „Jako malí kluci na písku!“ Tak by se opravdu často daly charakterizovat některé konflikty mezi státy. I když jsou odůvodňovány vznešenými slovy a dovolávají se boží vůle či lásky k národu, jedná se mnohdy o malichernosti – které ale ve svém konečném důsledku mohou mít nedozírné následky. V případě aktuální fáze obchodních sporů USA s Čínou, které inicioval Washington, jsou už první propočty ztrát zřejmé.
 

Kdo tratí více
 

V minulém týdnu zveřejnila informační kancelář Státní rady ČLR Bílou knihu nazvanou Fakta a čínská pozice v otázce čínsko-amerických obchodní konfliktů. Tento sedmdesátistránkový materiál začíná slovy, která ukazují, jak Čína vnímá samu sebe a jak vidí USA: „Čína je největší rozvojová země ve světě a Spojené státy jsou největší rozvinutá země.“ I když má Čína už asi největší hrubý domácí produkt (HDP), podle Mezinárodního měnového fondu činil loni HDP na hlavu v Číně 8643 dolarů, což je 71. místo ve světě a 14,5 % úrovně HDP na hlavu v USA. A nejenže jsou tyto státy v odlišné fázi ekonomického rozvoje, ale také mají odlišné ekonomické systémy. Proto si v minulosti vytvořily několik společných institucí zajišťujících komunikaci a kooperaci. Přesto ale Washington rozjel obchodní válku.

V uvedené čínské Bílé knize lze nalézt obrovské množství údajů, přičemž není nutné souhlasit s každým číslem či hodnocením. Důležité je porozumět trendům, a ty nevypadají dobře. Jen pro ukázku lze převzít tabulku, jak hodnotí důsledky současné etapy obchodní války nastartované Washingtonem některé instituce.

krejci_obch_valka.png

Popravdě řečeno, zatímní důsledky obchodní války odstartované z USA nejsou pro světový ochod nikterak dramatické. Pohled na stránky čínského statistické úřadu ukazuje, že pro první pololetí Čína předpokládala svůj meziroční růst o 6,5 %, což překročila a dosáhla nárůst o 6,7 % HDP. Jenom průmyslová výroba hlásí v prvních osmi měsících meziroční nárůst zisku o 16,2 %. Problém je, že právě to se může některým z iniciátorů zvyšování cel a zavádění sankcí nelíbit a budou požadovat jejich další rozšíření a navýšení. Pak na obchodní válku USA s Čínou doplatí všichni mnohem více, než naznačuje uvedená tabulka.
 

Výměna zboží
 

Washington k tomu, aby ukřivděně manifestoval svoji pozici, vytrhává povětšině z údajů o vzájemném obchodu jedinou položku: výměnu zboží. Nesleduje služby a investice, ale ani úroveň vlastních ochranářských opatření, které v hospodářských vztazích se zahraničím zavedly Spojené státy už před začátkem současné obchodní války. Jen pro ilustraci pár čísel z uvedené čínské zprávy. Po této selekci mají ovšem v Bílém domě pravdu: od roku 1990 stoupl podíl Číny na obchodním deficitu USA z 9,4 % na 46,3 %. Patří k ilustracím tohoto procesu, že růst deficitu Spojených států vůči Číně v poslední dekádě doprovázel pokles nezaměstnanosti v USA.

Od roku 1979, kdy byly mezi ČLR a USA ustanoveny diplomatické styky, vzrostla zbožní výměna mezi těmito zeměmi 233krát. V současné době jsou USA pro Čínu největší exportní trh (19 % čínského exportu) a šestý největší zdroj importu (8 % čínského importu). Loni například 57 % vývozu sójových bobů mířilo na čínský trh, Čína se podílela na obchodu firmy Boeing čtvrtinou, 20 % automobilového exportu z USA mířilo do Číny, 17 % bavlny, 14 % integrovaných obvodů vyvážených z USA zakoupili obchodníci z Číny.
 

Služby a investice
 

Ale jsou tu i služby. Výměna mezi USA a Čínou v této oblasti vzrostla za posledních deset let z 24,9 miliard na 75,0 miliard dolarů. USA jsou druhým největším partnerem Číny v obchodu se službami; Čína je třetím největším trhem pro export služeb z USA. Tento obchod s USA je největší položkou čínského deficitu v této oblasti, a to na úrovni zhruba 20 %. Loni čínští návštěvníci USA – turisté, studenti (těch bylo 420 tisíc), ale i pacienti hledající zdravotní služby – utratili 51 miliard dolarů. V období od roku 2006 do roku 2016 vykazoval čínský deficit v oblasti turismu průměrný roční nárůst 50,8 %.

Mezi roky 2012 a 2016 Čína dovezla z USA 28 tisíc položek intelektuálního vlastnictví, přičemž za ně zaplatila jen loni 7,2 miliardy dolarů, což je čtvrtina čínských plateb v této oblasti. Celkový počet Čínou zakoupených patentů vzrostl ze 117,5 tisíc v roce 2012 na 135,9 tisíc vloni. V loňském roce bylo v Číně registrováno 142 tisíc obchodních značek, dalších 20 tisíc získalo prodloužení registrace. Na poplatcích za licence zaplatila Čína do USA v roce 2016 téměř osm miliard dolarů. Loni koupila Čína v USA 31 filmů, a to za 650 milionů dolarů.

Spojené státy představují hlavní zdroj zahraničních investic v Číně. Na konci roku bylo v Číně přibližně 68 tisíc podniků s finančními investicemi z USA s celkovou hodnotou investic 83 miliard. Přímé čínské investice v USA činily na konci roku 2017 v souhrnu přibližně 67 miliard dolarů. A na jednu položku čínských investic, která pomáhá udržet stabilitu americké i globální ekonomiky, by ti, kdo rozjíždějí obchodní válku, neměli nikdy zapomínat: podle Ministerstva financí USA vlastnila Čína na konci letošního července vládní obligace USA v hodnotě více než jeden bilion dolarů. Tato investice do ekonomiky Spojených států může být použita i v obchodní válce.
 

*          *          *
 

Na zasedání Rady bezpečnosti OSN Donald Trump obvinil Čínu, že se snaží ovlivnit nadcházející listopadové volby v USA. Nelze zjistit, zda to Peking činí cíleně, ale každá odvetná reakce na americké kroky při iniciování obchodní války nutně musí zabolet. Firma Ford si stěžuje na zdražení oceli a hliníku na americkém trhu, státy jako Texas či Jižní a Severní Karolína počítají úbytky v exportu na miliardy. A podle posledních výzkumů veřejného mínění vedou demokraté nad Trumpovými republikány – například Fox News Poll hlásí rozdíl 7 procentních bodů, Pew Research Center 10 procentních bodů a Gallup Poll 9 procentních bodů. Jistě to není jen kvůli započaté obchodní válce, ale i ta tomu určitě napomáhá.

Mimořádně pestré ekonomické vztahy Číny a USA jsou ukázkou globální provázanosti osudů. Čínsko-americký obchod je silně komplementární, doplňuje, míchá obě největší světové ekonomiky. Má jistě spoustu problémů, které je nutné řešit – ovšem jednostranná uspěchaná rozhodnutí řešením nejsou. Navíc představa, že se agresivní geoekonomickou aktivitou podaří naplnit sny o geopolitické nadvládě, je krajně nebezpečná. Čínská ekonomika opírající se nejen o více než miliardu talentovaných a organizovaných lidí, ale i o největší finanční rezervy se nutně musí stát největší ekonomikou světa. Spojené státy budou druhé – což není žádná tragédie, je to zaručený obrovský podíl na světovém bohatství. Je jen nutné podívat se na tuto nově se rodící situaci bez klukovské ješitnosti, nepokoušet se z ní uniknout slepými uličkami, a vytěžit z ní co nejvíce.

(Komentár vyšiel v českom webovom časopise !Argument, 1. 10. 2018)

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984