Někdo ví a někdo neví...

K sestřelenému malajsijskému letadlu
Počet zobrazení: 2628


vase_vec.jpg

Myslím si, že my všichni, kdož si klademe otázku, co se stalo nad Ukrajinou, máme jednu společnou jistotu. Jsou lidé, kteří to vědí, jsou jak v Rusku, tak v USA, debatují o tom spolu i navzájem a nemají se k tomu, aby to řekli veřejnosti. Vše, co se odehrává v médiích, je jenom obvyklé prázdné mlácení slámy doprovázené pokusy o vytvoření nějakého mediálního klišé, které se má po tisícím a tisícím opakování stát nikoliv pravdou, ale všeobecně bernou mincí.

V případě zmizelého malajského letadla vydržela média se zprávou „zase jsme nic nenašli, ale už zítra…“, několik měsíců a sestřelené malajsijské letadlo bude sloužit neméně dobře. Nejvíce ta celá mediální taškařice kolem zmizení letadla připomínala onu klasickou lež, spočívající v prohlášení na nespočetný způsob, že „tu fakturu už jsme vám určitě zaplatili, ale….“ Rovněž v případě zmizelého letadla jsou lidé, kteří vědí, co se stalo, i v tomto případě jsou mrtví a pozůstalí. Rozdíl je jenom v tom, že v tom prvním na ně není vidět a v tom druhém hnijí v přímém přenosu v ukrajinském poli.

Celé je to stará vesta. Například Britové raději nechali vybombardovat Coventry, než by účinnou obranou přiznali, že čtou německé kódy. Stálo to tisíce britských životů a byla to prý válečná oběť nikoliv vražda. Nějakých dvakrát tři sta mrtvých tedy určitě nestojí ve vztahu k utajování technických možností dnešním mocnostem ani za řeč. Může to znamenat jediné, totiž že odhalení Juliana Assange a Wikileaks ještě nepostihlo skutečnou podstatu.

To, co je zvláštní, je okolnost, že najednou nikdo nedokáže zajistit příměří na dvaceti čtverečných kilometrech, aby mohlo dojít alespoň k důstojnému nakládání s těly pasažérů, o nějakém vyšetřování ani nemluvě, protože to je ovšem zbytečné. Průběh události i její aktéři jsou známi oběma stranám a jakékoliv „nezávislé mezinárodní vyšetřování“ stejně skončí podle diktátu těch, kteří budou mít vliv na komisi. Je to figura z dějin dávných i nedávných dobře známá.

To, oč tu běží, je otázka obyčejné lidskosti, úcty k mrtvým a soucitu s pozůstalými. Oni mají právo důstojně identifikovat, získat a pohřbít své mrtvé. To, že k tomu nedochází, svědčí o jediném. Nikdo z těch, kteří vědí, to nechce a ostatní se bojí. Možná by Evropská unie mohla na místo summitů o korytech a sankcích proti Rusku jednou ukázat, že je schopna kolektivní akce a poslat své síly na toto pole nelidskosti a hanby a zajistit shromáždění a transport mrtvol pasažérů.

Je to přece teď i její věc, když si její potentáti tak nadšeně třásli rukama a podepsali smlouvu s člověkem, který vyhrožuje svým občanům podobně jako nacisté na okupovaných územích, totiž, že za každého mrtvého Němce půjdou na smrt stovky civilistů… Konečně parťák z Východu ke stolu, co se nezakecá…

EU zanechává ledově klidnou, že tam na ukrajinském poli hnijí těla občanů EU, dokonce lidí, jejich životním posláním bylo zachraňovat lidské životy proti zákeřné nemoci. Že tam hnijí těla dětí. EU nepomůže, ani se nehne. Nizozemsko a malajské aerolinky jsou v tom samy. To nic nemění na tom, že si teď může Nizozemí a jeho občané lépe uvědomit pocity pozůstalých, jejichž blízké vydaly jejich modré přilby v Srebrenici po přípitku s vrahy na jistou smrt. Říká se tomu boží mlýny. Možná budou nakonec ostatky za výkupné a EU udělá ve zrychleném dvouletém cyklu mimořádný dotační titul a na třetí pokus ho schválí. Snad nakonec ukrajinští vyděrači alespoň přidají květiny, jako rodina Trottových ve filmu Nebožtíci přejí lásce.

Práte se, proč to celé, proč se zase musíme stydět…?!? Protože EU už nic jiného, než hádat se o koryta, otravovat lidem život na tisící způsob podobně jako úspornými žárovkami a celou alternativní energetikou a přitom ničit evropské hospodářství dotacemi, prostě neumí. Navíc se chystá prodat půl miliardy svých občanů nadnárodním korporacím jako lidské zdroje Transatlantickou dohodou TTIP. Po ní už nemůžeme chtít nic a ona to znovu prokázala. Tentokrát tam, kde jde o nejobecnější lidské hodnoty, kde jde o lidskost samotnou.

Pro úplnost a spravedlnost uveďme, že i naši politici, parlament a vláda se rovněž vybíjejí v zápasu o budoucí dislokaci a distribuci koryt a ani je nenapadne, že by měli protestovat proti takové obecné nelidskosti.

Nezbývá než jako lidé protestovat proti tomu, aby na Ukrajině hnila těla mrtvých jenom proto, že někdo ví a někdo neví a má to tak zůstat… Já tedy protestuji ve jménu lidskosti!!!

Uverejnené v spolupráci s českým názorovým portálom vaševěc.cz
 

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Komentáre

Obrázok používateľa Peter Zajac-Vanka
#1
Peter Zajac-Vanka
21. júl 2014, 21:05

TELÁ NEHNIJÚ, pretože boli vyzbierané obetavou službou donbaských záchranárov z radov domobrany a baníkov - špecialistov hneď druhý a tretí deň po havárii - sú umiestnené v chladiarenskom vlaku na stanici Torez a čaká sa na príchod oficiálnych ohliadačov - ktorí sa vďaka kyjevskej moci akosi už štvrtý deň "nevedia" dostať na miesto havárie - tož prečo asi?

Lietadlo padlo  na okraji doneckej dedinky Grabovka a telá často popadali do dvorov a na obytné plochy dediny, takže neblbnime - ľudia sa rýchlo snažili tie telá odviezť...dosť majú svojich postrieľaných z "trestnej operácie" ukrajinskej armády...

Samotná "méma"  pod názvom "zhnité telá" - oni by to mali byť obhorené a roztrhané telá po leteckej havárii a rozhodne nie zhnité - ani po dvojdennom pobyte na vzduchu - "smrdí" tu iná zámienka s otázkou: prečo hneď "zhnité"?

oni tak "majú byť"? a komu by sa hodilo hodiť to na nešťastných záchranárov? ...tiež som už počul fámu, že tých zvyšných nenádjených vyše sto tiel bolo do lietadla napchatých z toho zmiznutého malajzijského lietadla . lebo veď - tie ich pasy sú také čistučké, nepoškodené, pričom ľudia ich predsa mávajú pri sebe v saku, vo vrecku, rozhodne nie "v trezore"... komu to vyhovuje?

 

Pozrite si dnešný program Vremja vysielaný 19,00 nášho času a nemusíte vedieť ani po rusky, stačí vám vnímať videozábery : www.1tv.ru

 

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984