Nejede poštovní panáček
streda 05. jún 2019Pošťáka viděti, štěstí míti!
Chodí jenom občas; roznáší zásilky jenom nahodile, nenosí dopisy, nenosí noviny. Nedoručuje vánoční, velikonoční ani srdečná blahopřání.
Pošta i člověk jsou v krizi.
Schránky jsou přecpány reklamou, kterou nikdo nečte. Vrší se jí i kontejnery s papírem.
Ale český básník stále ještě žije a básní.
Jsem tomu moc rád, že žije básník, smutné je, že umírá česká pošta.
Ještě jako kluk jsem sedával na nárazníku, hned nad koly a za kukaní poštovního, balíkového vozu, taženého koňmi.
Pošťák práskal bičem.
Hyjééé! A kluci kříčeli: Za vozeem!
Indiáni, zapalte ohně na horách!
Nová báseň
„Poštovní schránka
František Uher
Poštovní schránky trčí a mlčí. Nedostávají
žádné krásné dopisy. Jen úmrtní oznámení
reklamní letáky a vágní úřední rozhodnutí
Nepředají žádnou pohlednici
Jakoby láska vymřela po meči i po přeslici“
P.S. Pošta spojuje chudáky a bezdomovce s exekutory – s místem určeným úřadem – je nyní i spojnicí mezi bohatstvím a chudobou.
Staré poštovní schránky spolkl oheň.
A kde a kdy se rozhoří pošta?
Marně hořekuji, vím, že nemám pravdu!
Nějak nám i básníkovi utekl před očima čas.
Žijeme jako prý ještě nikdy v životě.
Foto: Autor