Reklama
Reklama

Milion chvilek pro politický převrat

Počet zobrazení: 1928

Spolek „Milion chvilek pro demokracii“ (dále jen „Milion…), podle jeho předsedy Mikuláše Mináře (dále jen pan M.), vznikl z aktivity několika studentů, kteří v březnu 2018 zveřejnili petici. Jedinou nosnou myšlenkou zmíněné petice je přesvědčení, že, cituji: „…pokládáme za nepřijatelné, aby 70 let po komunistickém puči a 29 let po sametové revoluci byl premiérem naší země trestně stíhaný člověk, vedený jako agent StB. Nebudeme dělat, že je to normální. Chceme, aby se Andrej Babiš vzdal funkce!“ Konec citace.

letna.jpg
Foto: https://www.milionchvilek.cz/

Petici za dvacet dní podepsalo na dvě stě tisíc lidí. Což byl pro autory zlom. Zvláště když prý lidé začali posílat peníze. Pan M. cudně mlčí, snad proto, že se ho na to nikdy nezeptal, zda o peníze příznivce žádal. Nikdo nemůže mít nic proti tomu, když se parta lidí rozhodne aktivizovat pro nějakou věc. A spolek „Milion…“ opravdu vznikl jako sdružení přátel jedné nosné myšlenky. Jsou svatosvatě přesvědčeni, že Babiš nemůže být premiérem, když je veden jako agent StB a je trestně stíhán.
 

Vlastní přesvědčení je víc než platné zákony

Musím uznat, že už tato uvedená fakta samotným panem M. jsou, spolu s jinými jeho prohlášeními, o nichž se zmíním v dalším textu, docela dobrým marketingovým počinem pro vytvoření „Legendy“ o Milionu…  

I kdybych byl tak naivní, že bych věřil všemu, co veřejnosti sděluje pan M., tak vidím v samotném vzniku spolku Milion… jednu zásadní vadu a tedy ze strany aktivistů nedomyšlenost, která mimo jiné svědčí o jejich pokleslém vnímání právního státu. Zakladatelé spolku a samozřejmě i všichni jeho příznivci, ba dokonce zmanipulovaní demonstranti si totiž neuvědomují, že zvolením Babiše nebyl porušen žádný zákon ČR. Jestliže tedy nebyl porušen zákon, pak oni povyšují své přesvědčení, jakousi představu o „posvátné či snad vyšší spravedlnosti“, nad zákony této země.

To je v mých očích jejich prvotní podraz vůči demokracii, kterou podle své představy ve svých pozdějších aktivitách prý brání.

Opravdový demokrat, ctící právní stát a nepovyšující své přesvědčení nad zákony, by totiž musel vyvíjet své aktivity poněkud jinak. Musel by především žádat změnu zákonů. V nich aby bylo jednoznačně stanoveno, že se premiérem nemůže stát spolupracovník StB a už vůbec ne občan trestně stíhaný.

Jenže.

Takové aktivity by byly zdlouhavé, čemuž revolucionáři všech dob a zemí, fanatici jednoho názoru, ochránci demokratického zdraví společnosti a všichni podobně duchovně postižení nikdy nerozuměli,  nerozumí a rozumět nikdy nebudou.

Dovoluji si na závěr této kapitolky konstatovat, že v jejich působení jednoznačně vnímám prapůvod jejich svatého nadšení. Je jím poněkud převrácené chápání demokracie, v níž je jakási nepolitická politika vyšším typem demokracie, než je demokracie zastupitelská.
 

Obrana demokracie nedemokratickými metodami

Pan M. v rozhovoru s paní Kalenskou si je vědom toho, že sebevětší aktivita spolku nic nezmůže, pokud se jí nechopí opoziční politické strany. Celé působení Milionu… považuje pouze za jakousi iniciaci, která má nátlakem veřejnosti přinutit strany k akci. Říká tomu obroda, či probuzení občanské spolčenosti. Prý i Schwarzenberg to tak hodnotí. Bodejť ne, vždyť ten vždy podporoval politika, pro kterého zastupitelská demokracii nebyla tak zvaně posvátnou krávou.

Naše Ústava je základní zákon demokratického systému, který má formu zastupitelské demokracie. V ní je jasně kodifikováno, že tento systém je založen na politické soutěži demokratických stran. Není tam nic o jakékoliv formě nátlaku „lidu“, na ulicích, který by měl, třebas při určité intenzitě, vyšší vliv na utváření vlády, než jaký mají volby. Představa, že veřejnost v jakémsi víc jak kritickém množství vytvoří klíma na které musí řádně zvolení zástupci reagovat, je představou jiné jiné demokracie, než jakou definuje nejvyšší zákon této země.

Již dávno je tato forma zdegenerováním zastupitelské demokracie do jedné z metod přímé demokracie, které se ale už neříká demokracie, ale poněkud jinak, Obvykle podle výsledku, když vyhraje, jde o revoluci, když ne, tak o puč.

Spolek Milion… má od samého počátku ve svém štítu obranu demokracie. Bohužel nějak zapomněl veřejnosti sdělit jaké, zda zastupitelské, či revoluční, nebo ještě nějaké další. Navíc nějak nepochopil, že občanská společnost je součástí zastupitelské demokracie a ne jejím popíráním. Pro úplnost si jim dovoluji připomenout, že naše ústavní zákony (Listina základních práv a svobod) dovolují jen v jednom případě jakýkoliv odpor veřejnosti vůči vládě a to tehdy, když jde o tyranii. Přesněji je to pak kodifikováno Čl.23  již vzpomínané Listiny.

 Pan M. ve vzpomínaném rozhovoru mimo jiné říká, cituji: „Dokud tady bude pan Babiš, trestně stíhaná osoba s minulostí, kterou má, na pozici premiéra, do té doby my budeme říkat, že je to špatně. To znamená, že dokud tato situace bude trvat, bude sílit odpor“. Konec citace. Ve spojení s tím, že nechtějí založit stranu, jde v mých očích o chování naprosto neslučitelné nejen s právním řádem země, ale ani s nejvyšším zákonem České republiky. A to už je napováženou, protože se přiznává, že odpor bude sílit až třeba k obdobě Majdanu, či jinému typu politického převratu.
 

Bílí koně užitečných idiotů

Pan M. uvedl, že před volbami vytáhl z poštovní schránky předvolební smlouvu ANO s občany. On o ní mluví pejorativně jako o Babišově smlouvě. Což už samo o něm říká víc, než mnohé jiné invektivy vůči předsedovi vlády. Hned věděl, že si ji má schovat, protože jednou se Babiše bude ptát na splnění. Jaká to náhodná předtucha?

Tento názor, ať již je či není dalším prvkem marketingové legendy o „Milionu…, není opět ničím jiným, než důkazem neznalost fungování každé zastupitelské demokracie. Oprávněně by se mohl Babiše na uvedené ptát tehdy a jenom tehdy, pokud by Babiš vládl s minimálně tak 55-60ti procentní většinou svých poslanců ve sněmovny. Ba ani tehdy úplně odpovědně ne, protože do jeho vládnutí by spolehlivě házeli vidle „padlí političtí andělé“, čti Senát parlamentu ČR.

Četnost těch politických neznalostí a naivit pana M. v jeho prohlášeních mi naznačuje, že je buďto vychytralým předskokanem, nebo naopak zneužitým bílým koněm.

Čeho, či koho?

Poněkud to veřejnosti vyjasnil teprve nedávno, když se tak nějak uřekl o třicátém výročí listopadu 1989.

Jsem toho názoru, že aktivity jeho spolku jsou svým způsobem tréninkem na „oslavy“, vždyť i proto jsou na Letné a když Babiš neodstoupí, tak se zopakují tamtéž právě 17 listopadu, jak avizoval pan M. Pokud on a jeho nejbližší spolupracovníci jsou političtí naivkové, pak jsou jakýmisi předskokany kohosi jiného.

Pokud ale byli již získáni určitými politickými silami, pak už jsou kvalitativně něčím úplně jiným. Byli pozváni do Senátu, který po skončení jednání vyjádřil veřejně jasnou podporou jejich aktivit ze strany odložených politiků, obvykle zvolených do funkce pouze širším rodinným klanem. Nelze si také nevšimnout, že byli pozváni k jednání s ministrem vnitra a nějak jsem nezaregistroval, jak na to reagovala vláda, rozhodující ve sboru.

Všichni jistě víme, že jsou v naší zemi pořád politicky vlivné skupiny, které sice na výsluní vynesl politický zlom na konci roku 1989, nějakou dobu byli neustále ve světle ramp, jenže svou totální nekompetencí spravovat stát už dávno byli odejíti, vždy v řádných volbách. Podařilo se jim bohužel, televizním pučem na přelomu tisíciletí, udržet si stále obnovované povědomí ve veřejnosti. Zmíněná skupina má enormní zájem využít připomínky třiceti let nového režimu k znovuzískání politické moci.

Říkejme té skupině třeba Pražská kavárna, i když ten termín nemám rád, protože je urážkou slušných návštěvníků mnohdy tak krásných a starobylých pražských kaváren.

Od chvíle, kdy ČT nepokrytě vysílala pozvánku na demonstraci Milionu…jsem naprosto jist, že jmenovaný spolek je buďto předskokanem, ale s mnohem větší pravděpodobností bílým koněm té vlivové skupiny, která již v roce 1989 sehrála užitečné idioty zahraničním politickým, ale především finančním skupinám, jejichž jediným cílem byla ekonomická okupace Evropy od Labe na Východ. To tvrdím jako člověk, který dva první roky po změně politického systému se pohyboval po vládních institucích v Praze, tedy federálních i českých a jako předseda odborového svazu nejednou raději jednal místo s ministrem, či jeho náměstkem přímo se zahraničním expertem-poradcem, mnohdy naprosto neidentifikovatelného původu.

Čalfovu vládu jsem pak jinak nenazýval, než užitečnými idioty. Takže pokud pohrobci té garnitury rozpadlého OF mají návaznost na spolek Milion…tak je spolkem pouhých bílých koní užitečných idiotů. A nedivím se tomu, že chtějí ovládnout alespoň oslavy třicetiletí, když se jim už asi nepovede získat moc. Za třicet let se totiž ve společnosti nasbíralo tolik nepravostí a hněvu veřejnosti, že se dá předpokládat, že oslavy třicátého výročí zplodí i iniciativy a veřejná vystoupení, která dost zásadně zpochybní celou dobu a především činnost zploditelů nové epochy. A když nic jiného, tak alespoň takové zneuctění památky „Velké listopadové sametové revoluce“ nesmí Pražská kavárna, čili podle některých havlérka, dopustit.
 

Apoštol velkých ideálů, nebo šiřitel nenávisti

Pan Jemelík označil pana M. za krysaře. Je to velmi přesné vystižení úlohy předsedy Milionu…. Ovšem z vnějšího pohledu. Začetl jsem se do názorů samotného pana M. a dospěl jsem k malému dokreslení jeho osobnosti. Skoro dokončil studia na teologii, kde se učil též rétorice a náboženské dogmatice. Odtud i jeho pýcha vyzvat Babiše na rétorický souboj. Sám prozradil, že o odvolání ministra spravedlnosti se dověděl na cestě k prožití Velikonočních svátků. Což bylo impulsem, aby okamžitě zahájil se svými nejbližšími akce. Opět dobrý marketingový tah. Ovšem také důkaz, že pan M. si o sobě myslí, že je daleko víc, než jen krysař. Cítí se být ne-li přímo spasitelem demokracie v naší zemičce, tak určitě apoštolem její pravé podoby.

Jenže.

Demonstrace se mu stále více a více vymykají z moderátorské ruky. Navíc nemůže být všude, když se spolek rozhodl demonstrovat po celé zemi. Dostává se tak stále většího prostoru profesionálním exhibicionistům, jakými jsou od nepaměti skoro všichni herci. Osoby to rozumu mdlého jak říkal klasik, protože se nechávají unášet svými emocemi. Především pak mladí z nich, kteří nezažili nejen minulý režim, ale vlastně nemají žádnou politickou zkušenost, zvrhávají demonstrace v manipulaci davem tím, že dovedně působí na temné pudy davu. Možná nevědomky, ale vzhledem k tomu, že jde o profesionály, kteří jsou školeni v působení na lidi, jsem přesvědčen, že jde o programové šiřitele nenávisti. A nemyslím tím jenom Mádla, či Polívku. Tento vedlejší účinek demonstrací považuji za společensky nejnebezpečnější jev a přiznám se, že se divím, že zatím nekonají orgány činné v trestním řízení. Takže si myslím, že i její konkrétní příslušníci jsou demonstracemi zastrašeni.

Pokud je můj odhad správný, pak se zřítil další paraván velkých ideálů, za něž Milion… tak statečně bojuje. Řečeno jasně, to právě on ohrožuje nezávislost justice a ne ministryně Benešová.
 

Bláznivost „Letenských“ požadavků

Z letáku pro demonstraci na Letenské pláni viditelně dýchá naprosté amatérství a nízká znalost věci, ba až nekompetentnost organizátorů.

Pokud je má informace správná, pak spolek v přesvědčení, že mluví div ne za celý národ, požaduje:

1/ Přijetí pojistek nezávislosti justice + Demisi Marie Benešové!
2/ Agrofert vrátí všechny neprávem obdržené dotace.
3/ Konec dotací, daňových úlev, investičních pobídek a státních zakázek pro Agrofert.
4/ Andrej Babiš se zbaví médií.
5/ Demise Andreje Babiše.

Na první pohled je jasné, že pokud by Babiš splnil poslední požadavek, tak není vůbec žádný důvod, aby byl splněn požadavek 2 až 4.

Bod jedna při složitosti procedur našich zákonodárných orgánů nemůže být splněn do „oslav 17. listopadu“ ani náhodou.

Bod dvě a tři může rozhodnout pouze soud a ten při liknavosti naší justice nerozhodne ani v dalším volebním období. Takž o čem se vlastně bude skandovat pod kyvadlem? 

Co po pádu Babiše? Asi občanská válka

Závěrem tedy kladu otázku, co po pádu Babiše. Naivní politizátor pan M. říká, že jim nebude vadit, když bude vládnout někdo z ANO. Nevím, zda je opravdu tak politicky nevzdělaný, nebo to na veřejnost hraje. S Babišem totiž padne vláda. A slovo bude mít prezident. Aby situaci zrychlil, tak jmenuje Babiše opět premiérem, ten za pár dní požádá sněmovnu o důvěru, kterou nedostane. Což se zopakuje. Po třetí Babiše k sestavení vlády jmenuje předseda Sněmovny, který před několika dny jasně deklaroval důvěru celého ANO v premiéra. Když zase vláda nedostane důvěru, jsou tu nové volby.

Pokud se Demokratickému bloku, Pirátům, ČSSD a KSČM nebude dařit, tak co?

Vybuzení nenávistí šířenou už nejen od herců, nás bude čekat občanská válka?

(Uverejnené v spolupráci s českým názorovým portálom Vaševěc.cz)

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama