Reklama
Reklama

Mezinárodní den studentstva,
17. listopad 1939

Počet zobrazení: 942

Dne 30. září 1938 podepsali představitelé Anglie, Francie a Itálie s Hitlerem dohodu, podle které muselo Československo odstoupit Německu svá pohraniční území. Po tomto dnu postihly naši republiku drastické změny. V názvu státu se objevil rozdělovník. Druhá republika se za 188 dnů změnila ze svobodné plně demokratické země na hnědou republiku, jejímž vzorem se stala Mussoliniho fašistická Itálie. Zanikla 15. března 1939. Byla okupována Wehrmachtem a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se naše vlast stala součástí Velkoněmecké říše.

Počasí v den okupace bylo pošmourné. Nebe bylo zatažené, sněhodešťové přeháňky, jako předzvěst toho, co český národ očekává v budoucích letech.

Odpor proti okupaci se projevoval letáky a ilegálními tiskovinami s výrazně protiněmeckým obsahem. Vznikly odbojové organizace Obrana národa, Petiční výbor věrni zůstaneme a sokolská Jindra.

pohreb_jana_opletala.gif
Pohreb Jána Opletala. Zdroj: Dějiny Prahy, Státní nakladatelství politické literatury, 1964.

Prvním veřejným vystoupením byla pouť na Říp v dubnu 1939, které se zúčastnilo asi 60 tisíc lidí,

Další velkou manifestací se stal „druhý“ pohřeb básníka Karla Hynka Máchy 7. května 1939.

Básníkovy ostatky byly tajně převezeny do Prahy 1. října 1938 ještě před záborem Litoměřic. Pohřbu na pražském Vyšehradě se zúčastnily desítky tisíc lidí. Na pohřbu promluvil kanovník vyšehradské kapituly Msgre. Bohumil Stašek. Pro naše spoluobčany, kteří tehdy byli malými dětmi, to byl zážitek na celý život.

Na Svatovavřineckou pouť do Domažlic 14. srpna 1939 bylo vypraveno 29 zvláštních vlaků a velké množství autobusů. Ke shromážděným poutníkům opět promluvil Msgre. Bohumil Stašek.

Spisovatel Jan Vrba si tehdy zapsal: „Desetitisíce lidí tak mohly slyšet  snad nejvlastenečtější řeč, která kdy od probuzení národa z české kazatelny slétla.“ Po skončení kázání se rozhostilo ticho a vzápětí celé shromáždění zpívalo národní hymnu. Neohrožená slova vyšehradského kanovníka pochopitelně neunikla pozornosti okupantů. Nedlouho po Vavřinecké pouti byl Msgre B. Stašek zatčen a do konce války vězněn v Dachau.

Poutě konané průběhem roku 1939 postupně získávaly charakter národních manifestací. „Byly reakcí prostých lidí na okupaci. Celé jaro a léto 1939 bylo protkáno těmito demonstracemi, které vyvrcholíly 28. října 1939. … Nacisté si uvědomovali nebezpečnost, která z těchto akcí mohla vyplynout,“  popisoval historik Jan  Němeček.

Protektorátní vláda, aby předešla střetům obyvatelstva s německou mocí při oslavách 28. října, tento den prohlásila za pracovní.

Již od časného rána 28. října 1939 vycházeli lidé za svých domovů s trikolórami na oděvu, aby tak připomenuli 21. výročí vzniku Československa. V Praze  se na Václavském náměstí sešly desetitisíce, které  provolávaly slávu Masarykovi, Benešovi a Československé republice. Česká protektorátní policie místo rozhánění demonstrace s demonstranty sympatizovala..

Němci nasadili na potlačení manifestací ozbrojené oddíly SS, k nimž se dobrovolně připojili pražští Němci a němečtí studenti. Gestapo je vybavilo revolvery. Zásah byl velice brutální, do davu se střílelo ostrými náboji. V Mezibranské ulici byl zastřelen pekařský dělník Václav Sedláček a v Žitné ulici postřelen medik Jan Opletal.

Nepokoje pokračovaly až do večerních hodin. Do ulic vyšlo celkem na 100 tisíc lidí, asi 400 lidí bylo zatčeno a 15 demonstrantů bylo vážně zraněno.

Výstřelem zraněný MUC. Jan Opletal byl  operován  na klinice prof. Arnolda Jiráska na Karlově náměstí. Dne 11. 11. v 11:45 na následky střelné rány zemřel.

Jana Opletala již delší dobu sledovalo gestapo, když na studentských schůzích vlastenecky vystupoval. Smrt Jana Opletala nebyla způsobena náhodně zabloudilou kulkou, ale byla to gestapem předem plánovaná vražda, kterou spáchal jeden z německých studentů.

Slavnostní pohřeb Jana Opletala se konal 15. 11. 1939 na Albertově za hrobového ticha a asistence české protektorátní policie. Při ukládání rakve do pohřebního auta zazněla národní hymna. Poté byla rakev převezena na nádraží a odeslána na Moravu do Janovy rodné obce Náklo.

Demonstrace, která následovala a které se zúčastnily tisíce lidí, se změnila v protest proti německé okupaci. Pozdější svědectví vedou k domněnce, že srážky s pořádkovými německými oddíly byly záměrně vyvolány gestapem, aby byly následně použity k brutálním zákrokům proti Čechům. Český národ měl být zastrašen, aby upustil od dalších protestů proti německé okupaci a pokračování v odbojové činnosti.

Den po pohřbu byl na mimořádné poradě v Berlíne schválen plán  „Sonderaktion Prag vom 17. November 1939“. Hitler, který poradu řídil, na ní prohlásil: „15. březen byl můj velký omyl. Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky. Události 28. října a 15. listopadu ukazují, že Češi nezasluhují jiný osud... Proto nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na tři roky. ...Jakékoliv demonstrace dát ihned potlačit... Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí...“

V noci ze 16. na 17. listopadu němečtí pořádkoví policisté za přispění jednotek SS nekompromisně vykonali rozkaz německého vůdce. Natrvalo uzavřeli všech deset českých vysokých škol, 9 vedoucích představitelů vysokoškoláků v Ruzyni popravili, 1200 studentů zbili a odvlekli do koncentračních táborů Sachsenhausen a Oranienburg. Vše bez soudu!!! Bezodkladně , ještě tutéž noc, jako za stanného práva!

Po intervenci prezidenta Emila Háchy byli studenti postupně propouštěni z koncentráků domů, poslední v roce 1943. Nevrátilo se jich 36.

Zavření vysokých škol bylo prvním krokem germanizace českých zemí, následovalo rušení českých gymnázií a dalších středních škol. Pro český národ připravili němečtí okupanti týž osud, jako postihl Židy. Kdo bude shledán vhodným poněmčení, bude poněmčen, kdo ne, ... odpovězte si sami!

Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí. To se stalo na zasedání Mezinárodní studentské rady, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí. Pojmenování 17. listopadu „Mezinárodní den studentstva“ musí být tomu datu navráceno!

Měli bychom si připomínat také 28. říjen 1939, který byl projevem vlastenectví a odvážného postoje národa proti ozbrojeným okupantům. Byly to události, které dokazují, že český národ nebyl zlomen Mnichovem ani otráven výpary z hnědého bahna 188 dnů Druhé republiky!

Připomínejme mladým nejen mučednictví, ale odvahu a hrdinství našich předků!

Prameny: iForum.cz, valka.cz, Chodské listy, BP Z. Kuželková

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama