Kniháreň Slova – jún 2015

Počet zobrazení: 3529

Ján Čarnogurský, Iva Kerná: Áno a nie Jána Čarnogurského | Martin Štefek: Za fasádou jednoty. KSČ a SED po roce 1985 | Stanislav Holubec: Ještě nejsme za vodou. Obrazy druhých a historická paměť v období postkomunistické transformace | Daniel Raventós: Materiální podmínky svobody | John Molyneux: Skutečná marxistická tradice

carnogursky.jpgJán Čarnogurský, Iva Kerná: Áno a nie Jána Čarnogurského
 

Kniha odkrýva zaujímavé osudy rodiny Čarnogurských a predovšetkým mapuje životnú cestu tohto zaujímavého slovenského politika a rozhľadeného Európana.
   Ján Čarnogurský je muž, ktorý je vždy sám sebou, vždy individualistický. Nehovorí, čo sa druhým páči, čo sa očakáva, ale iba to, čo si o veci sám myslí. Je možno jediný medzi našimi politikmi, ktorý vie, že politika potrebuje myšlienky. V rozhovore s novinárkou Ivou Kernou hovorí o tradičných hodnotách, o filozofii ľudskej existencie, o význame a poučení z histórie. Ján Čarnogurský je tým, čo je pre formovanie samostatného slovenského myslenia a myslenia na Slovensku nevyhnutne dôležité. Niet dôvodov na lokajské pochybnosti o tom, či môže mať Slovensko politika s vlastným názorom, ale najmä s vlastnou analýzou medzinárodných vzťahov.
Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov 2015, 172 strán

stefek.jpgMartin Štefek: Za fasádou jednoty. KSČ a SED po roce 1985
 

Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti. Kontrast mezi československým a východoněmeckým případem autor demonstruje na odlišném způsobu reflexe sovětské perestrojky. Dokumentuje spory o koncepci specifické verze československé reformy a popisuje frakcionalismus a rozpad do té doby velmi stabilního předsednictva ÚV KSČ. V případě východoněmecké situace ozřejmuje důvody ostražitosti špiček SED vůči Gorbačovově politice a poukazuje na rozdíly ve způsobu zpracování reformních podnětů přicházejících ze Sovětského svazu. Relativizací konvenční představy o monolitických centrech moci kniha (znovu)otevírá diskusi o limitech aplikace konceptu totalitarismu.
Pavel Mervart 2015, 224 strán
Súvisiace:
Téma přestavby v ČSSR nastolil Husák, říká historik a politolog Martin Štefek

203096_big.jpgStanislav Holubec: Ještě nejsme za vodou. Obrazy druhých a historická paměť v období postkomunistické transformace
 

Studie se zabývá představami české postkomunistické společnosti o vlastních moderních dějinách a svém postavení ve světě mezi Východem a Západem.
   První část charakterizuje, jak se česká historická paměť a vnímání druhých transformovaly během 20. století. Druhá část se zaměřuje na porevoluční 90. léta a pomocí analýzy tehdejšího tisku ukazuje, jak bylo nové společenské uspořádání legitimizováno vytvořením dvou významných kategorií společenského diskurzu: dobré minulosti i dobré části světa (první republika a Západ) stojící proti minulosti špatné a zlým sousedům („komunistická totalita“ a Východ, resp. Rusko).
   Studie si všímá i kategorií, u kterých nepanovala z hlediska jejich zařazení shoda a probíhaly o nich diskurzivní bitvy (katolická tradice, odboj a odsun, rok 1968, role Německa a Ruska v Evropě, česko-slovenské vztahy). Dále se autor zabývá vnímáním těchto kategorií u dvou hlavních představitelů transformace, Václava Havla a Václava Klause. Poslední kapitolu věnuje komparaci s ostatními postkomunistickými zeměmi a hledá odpověď na otázku, nakolik bylo Česko v rámci středovýchodní Evropy specifickým případem.
Scriptorium 2015, 312 strán

raventos.jpgDaniel Raventós: Materiální podmínky svobody
 

Kniha Materiální podmínky svobody představuje myšlenku univerzálního základního příjmu, který je ve své podstatě občanských platem vypláceným nepodmíněně každému členu společnosti, což mu má umožnit svobodnější volbu pracovní činnosti, jíž se hodlá věnovat. Ta nemusí mít nutně charakter práce za odměnu, ale např. práce dobrovolnické, kterou lze na rozdíl třeba od „zaměstnání“ burzovních spekulantů, poradenských expertů a koneckonců i většiny politiků považovat za společensky prospěšnou.
   Autor sleduje vývoj myšlenky základního příjmu od jejího prapůvodu, který spatřuje na konci 18. století v díle Thomase Paina, definuje pojem a rozebírá případ státu Aljaška, kde základní příjem funguje již od r. 1982. Jeho argumentační odůvodnění nachází v úvahách o podmínkách svobody jednotlivce u význačných myslitelů minulosti (Aristotelés, Cicero, Robespierre aj.).
   Mezi klíčové fenomény, na něž základní příjem reaguje, patří past chudoby a nezaměstnanosti a prekarizace práce, s níž je spojena nutnost její redefinice. Zavedení základního příjmu by mnohým poskytlo šanci na důstojnější život a možnost osobního rozvoje.
   Kniha Daniela Raventóse je první souhrnnou publikací, která v češtině o této pozoruhodné myšlence vychází.
   Daniel Raventós (1958) je španělský ekonom a univerzitní profesor na katedře teoretické sociologie Ekonomické fakulty Barcelonské univerzity.
Studio RUBATO 2015, 232 strán
Ukážka v pdf na stránke: https://www.kosmas.cz/knihy/205981/materialni-podminky-svobody/

skutecna-marxisticka-tradice.jpgJohn Molyneux: Skutečná marxistická tradice
 

Kniha Johna Molyneuxe, je kvalitním vhledem do složité a rozvětvené teorie marxismu. Vysvětluje, jakým způsobem selhaly revoluční pokusy v Německu, hledá důvody, proč se ruská revoluce roku 1917 – velká naděje v emancipačním boji lidstva – zvrátila ve stalinistický teror, a hlavně ukazuje, že minulé systémy východního bloku nebyly socialistické, natož pak komunistické, přestože se tak nazývaly! 
   „Co je to tedy marxismus a jak mu máme rozumět? Marxismus rozhodně není, a ani nesmí být brán jako dogma, dopouštěli bychom se tak stejné fatální chyby, jaké se dopouštěl minulý režim, když bychom brali Marxovy texty jako písmo svaté a pasáže, které se nám nehodí, jednoduše ignorovali. Marxismus musíme brát především jako nástroj, jako živou teorii, která komplexně popisuje systém, ve kterém se nyní nacházíme, tedy kapitalismus. Nejedná se však o teorii vybájenou, jež by byla násilně naroubována na skutečnost. Je tomu přesně naopak! Marxismus jako první z teorií odhazuje veškerá zdání a veškeré klamy, které mají lidé o světě, a vychází z reálně existujících podmínek a vztahů, ve kterých se lidé nacházejí. Proto se jedná především o komplexní popis skutečnosti na základě analýzy historického vývoje společenského uspořádání od feudalismu přes kapitalismus a směřuje nutně k popsání principů budoucí společnosti – tedy k Marxově pojmu komunismus.“

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984