Reklama
Reklama

Joseph Stiglitz: Dekády volnotržní ortodoxie přinesly shnilé plody a směřují nás ke katastrofě

Počet zobrazení: 1335

Neoliberalismus nikdy nebyl liberální. Byl netolerantní a ničil demokracii. Dnes vede víra ve volný trh náš svět ke konci civilizace.

Po čtyřiceti letech neoliberalismu je verdikt jasný – prospěch z něj směřoval nahoru, píše nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Joseph Stiglitz.

Stiglitz nejprve připomíná rok 1989 a knihu Francise Fukuyamy o „konci dějin“ a nástupu liberální demokracie a tržní ekonomiky. Dnes podle něj ovšem žijeme ve světě, který odchází od pravidel liberálního pořádku a ve kterém se do vedení zemí dostávají autokraté a demagogové. Fukuyamovy myšlenky se dnes jeví jako naivní – ovšem pomohly udržet neoliberální ekonomickou doktrínu.

joseph_stiglitz.jpg
Foto: UNIDO / Flickr

Dnes je neoliberalismus s vírou v prosperitu dosaženou neregulovaným trhem na kapačkách, míní Stiglitz. A má to tak být.

Souběžný propad důvěry v neoliberalismus a v demokracii není náhodný. Neoliberalismus totiž 40 let demokracii podkopával.

Neoliberální forma globalizace vedla podle Stiglitze k tomu, že jednotlivci a celé společnosti přestali mít možnost kontrolovat svoje osudy. Dopady v případě kapitálové tržní liberalizace byly zvláště odporné: v případě, že byl v rozvíjející se zemi zvolen kandidát, který byl na štíru s Wall Street, banky ze země stáhly svoje finance. Voliči byly postaveni před těžkou volbu: vzdát se Wall Streetu, nebo čelit finanční krizi. Jako by Wall Street měla více politické moci než občané země. Ale také v bohatých zemích občané slyšeli, že nemohou očekávat politické kroky, které by chtěli – například sociální ochranu nebo progresivní zdanění, protože by jejich země „ztratila konkurenceschopnost“.

Elity v chudých i bohatých zemích slibovaly rychlejší ekonomický růst a „prokapávání“ výhod (trickle-down effect). Aby k tomu došlo, měli pracovníci přijmout nižší mzdy a všichni občané pak škrty. Tvrdilo se, že tyto recepty jsou postaveny na vědeckém ekonomickém modelu.

Namísto prokapávání ale došlo ke vzlínání, bohatství směřovalo nahoru. Jak ale mohou nižší mzdy a škrty ve výdajích vést k vyššímu životnímu standardu? Občané mají důvod cítit se oklamáni, míní Stiglitz dále.

Nyní jsme svědky politických důsledků tohoto velkého klamu: nedůvěry v elity, v ekonomickou „vědu“ i v politický systém, který zkorumpovaly peníze.

Navzdory názvu nebyla neoliberální éra liberální. Nakázala lidem ortodoxii, jejíž strážci byli velmi netolerantní k disentu. Ekonomové jiných názorů se stávali kacíři, které bylo třeba umlčet a izolovat. Neoliberalismus měl jen málo společného s „otevřenou společností“ Karla Poppera.

Zvláště silná netolerance panovala podle Stiglitze v oblasti makroekonomie, kde se věřilo v nemožnost krize, jakou jsme zažili v roce 2008. A když k ní došlo, vypadalo to, že přišla tisíciletá povodeň, šílená událost, kterou žádný model nemohl předvídat.

Zastánci volného trhu stále odmítají přijmout odpovědnost za to, že jejich víra prohloubila ekonomickou krizi. Teorie stále přežívá a snaží se ptolemaiovsky přizpůsobit faktům. Špatné myšlenky, pokud se etablují, umírají pomalu, píše Stiglitz.

Neoliberalismus doslova skončí existenci naší civilizace. Jestliže jsme si v souvislosti s krizí v roce 2008 odmítali připustit, že neregulovaný trh nefunguje, tak v souvislosti s klimatickou krizí bychom měli, apeluje dále ekonom. Demagogové, kteří nás obracejí proti vědě a toleranci, běh věcí ještě zhorší.

Musíme obrodit dějiny, píše v závěru Stiglitz, musíme se vrátit k osvícenství a znovu si vážit hodnot jako svoboda, respekt k vědomostem a demokracii.

(Text uverejnil český webový časopis !Argument 6. 11. 2019 v rubrike Trendy s upozornením, že články uverejnené v tejto rubrike nemusia vyjadrovať názor redakcie.)

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama