Reklama
Reklama

Jak budou v USA volit

Počet zobrazení: 1272

Politolog Oskar Krejčí ve svém komentáři ukazuje aktuální nálady americké veřejnosti před hlasováním o novém složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu Kongresu USA. Z amerických analýz přibližuje pravděpodobný výsledek těchto voleb a jejich dopad.

V úterý 6. listopadu se ve Spojených státech bude volit. Nebudou to prezidentské volby, ale přesto budou významné, a to i na federální úrovni. Každé dva roky se totiž volí všichni poslanci, tedy členové Sněmovny reprezentantů – a těch je 435. Každé dva roky se volí též třetina ze stovky senátorů, jejichž mandát je šestiletý – letos to bude 33 senátorů v normálním termínu, ale navíc ještě dva senátoři na předčasně uvolněná křesla (jeden senátor odstoupil ze zdravotních důvodů, druhý na základě skandálů). Dále se bude volit 39 guvernérů a proběhne i celá řada dalších voleb na státní a místní úrovni.

capitol_building.jpg
Foto: wikipedia.org
 

Obecná nálada
 

Američané milují průzkumy veřejného mínění; ostatně Spojené státy jsou zemí, kde se sociologické výzkumy politické orientace veřejnosti zrodily. Ty, které se týkají blížících se voleb, lze shrnout do dvou zásadních sdělení:

  • V celostátních průzkumech deseti agentur se v průměru ukazuje, že počet přívrženců demokratické strany je větší než počet přívrženců strany republikánské – ovšem tento rozdíl se v posledních dvou týdnech zmenšil z přibližně 12 procentních bodů na devět.
  • Republikáni by si měli i po úterních volbách udržet většinu v Senátu, ale ztratí většinu ve Sněmovně reprezentantů. Byla by to menší změna, než se zdála před měsícem či dvěma, kdy výzkumy naznačovaly, že republikáni ztratí i Senát. Ovšem prostor pro legislativní aktivity prezidenta Donalda Trumpa se každopádně po nástupu nových poslanců a senátorů do funkcí počátkem ledna příštího roku ještě více zúží.
  •  

Spor o Trumpa
 

I když se z „našich“ veřejnoprávních sdělovacích prostředků zdá, že Spojené státy nemyslí na nic jiného než na zápas se zlým Ruskem, reprezentativní výzkum americké agentury Rasmussen Reports ukazuje, že priority amerických voličů vypadají poněkud jinak. Na prvním místě mezi motivy volebního rozhodnutí se umístil vztah k prezidentovi Donaldu Trumpovi, k jeho politice i stylu práce – 22 % dotázaných bude hlasovat podle názoru na prezidenta. Stav ekonomiky bude určovat volební jednání 15 % voličů, o jedno procento méně voličů bude při výběru kandidáta motivovat především otázka ilegální imigrace a stejné množství problematika Obamacare, tedy zdravotního pojištění.

Problém zvaný „Trump“ je jednoznačný jen na první pohled. Podle výzkumu agentury Gallup z tohoto týdne Trumpův pracovní výkon kriticky hodnotilo 54 % dotázaných, zatímco 40 % jej hodnotilo kladně. To je nejnižší souhlas s výkonem funkce v listopadu druhého roku vlády u devíti volených poválečných prezidentů. Tento výsledek není pro Trumpovy republikány v předvečer voleb lichotivý, ovšem radikální gesta prezidenta těsně před hlasováním mohou s mnohými voliči v USA zahýbat. Třeba v souvislosti se zásahem proti proudu migrantů na hranici s Mexikem či s Trumpovým zpochybněním ústavního principu, podle kterého děti imigrantů dostávají automaticky občanství USA. Do kategorie předvolebně načasovaných tahů spadá i oznámení o možném vypovězení Smlouvy o zákazu raket kratšího a středního doletu.
 

Stav ekonomiky
 

K hodnocení prezidenta ale patří i hospodářská situace. Ministerstva hlásí z Washingtonu, že meziroční růst americké ekonomiky činí přibližně 2,9 % hrubého domácího produktu. To rozhodně není špatné. Propaganda k tomu dodává, že se tak děje díky omezení daní a podněcování domácího podnikání. Nedávno The Wall Street Journal zveřejnil rozbor tohoto růstu, který uvedená hodnocení korigují. Podle této analýzy základem růstu ekonomiky ve Spojených státech jsou investice státu, a to především vojenské výdaje. V právě skončeném fiskálním roce vzrostly vojenské výdaje USA o šest procent ve srovnání s rokem předcházejícím. „Rychlejší vládní výdaje, zejména vojenské, představovaly téměř polovinu zrychlení hospodářského růstu od poloviny roku 2017,“ hlásá perex citovaného článku z WSJ. Stať mimo jiné uvádí, že firma Lockheed Martin Corp., největší příjemce státních zbrojních zakázek na světě, hlásí, že zvýší výrobu bitevníků F-35 a raket o 6 % – a že mu v třetím čtvrtletí stoupl zisk na 1,47 miliardy dolarů ve srovnání se 963 miliony roku předcházejícího. Nemůže být horší zpráva než to, že sociální stabilita a ekonomický růst jsou v nejmocnější kapitalistické zemi závislé na bobtnání vojensko-průmyslového komplexu.

Pro volební analýzy není příliš důležité, jak ekonomika vypadá. Skutečný význam má, jak ji lidé vnímají. A tady, alespoň podle dostupných výzkumů, Trump výrazně boduje. Zářijový výzkum agentury Gallup říká, že 51 % dotázaných vnímala stav ekonomiky USA jako „výborný“ nebo „dobrý“. Pro srovnání tento výzkum uvádí, že v říjnu 2010, krátce předtím, než demokraté prezidenta Baracka Obamy ztratili ve Sněmovně reprezentantů 63 míst, pouze 12 % respondentů vnímala ekonomiku pozitivně.
 

Očekávané výsledky
 

Ať již ve střední Evropě, nebo za oceánem, práce volených reprezentantů, onoho symbolu demokracie, je hodnocena zpravidla negativně. V USA podle agentury Gallup v říjnu práci Kongresu schvalovalo 21 % dotázaných, 73 % respondentů bylo s jeho prací nespokojeno. Všechna dosud v tomto článku uvedená čísla však mají jen orientační hodnotu: jsou z výzkumů, které pokrývají celé Spojené státy. Jenže v USA se poslanci a senátoři volí v jednomandátových obvodech relativním většinovým systémem: mandát získá ten, kdo obdržel nejvíce hlasů z kandidátů – byť by to byl jediný odevzdaný hlas. A v tak velké zemi, jakými jsou Spojené státy, se liší celé oblasti svými politickými preferencemi – podle regionální podoby republikánské či demokratické strany a obliby konkrétního kandidáta.

Existují výzkumy, které se snaží zachytit tyto regionální nálady. Například velmi zajímavý server 270towin.com uvádí, že ve Sněmovně reprezentantů, kde je většina tvořena 218 mandáty, by demokraté měli získat 209 mandátů, zatímco republikáni 197. Ve stohlavém Senátu by podle analytiků tohoto zdroje mělo příští rok zasednout 44 demokratů a 50 republikánů. Ostatní mandáty poslanců a senátorů jsou zatím nejasné. Podle analýz výzkumů veřejného mínění pro ABC News je šance demokratů, že získají kontrolu nad Senátem, 14 %, šance republikánů, že si kontrolu udrží, 85,6 %. Tentýž zdroj uvádí, že naděje demokratů získat kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů je 85,2 %, u republikánů činí 14,8 %.

Pravděpodobnost, že se postavení republikánů v Kongresu po úterních volbách oslabí, je vysoká. Zahraniční politika této země se však po této změně výrazně nezmění. Donald Trump si příliš nerozumí ani s mnoha republikány. Zůstane milovníkem dramatických zlomů a gest, upřednostňování USA často i za cenu ztráty jejich prestiže. Tendence rozhodovat o zahraniční politice podle představ o tom, co pomůže upevnit domácí pozici pána Bílého domu, zůstane. Obdobný přístup budou praktikovat i noví poslanci a senátoři. Volby jsou bouřlivé drama, které zásadní změnu nepřinese.

(Komentár vyšiel v českom webovom časopise !Argument 2. 11. 2018)

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama