Reklama
Reklama

Iniciativa Right2Cure: Z vakcíny by neměly profitovat farmaceutické firmy

Podporte právo na liečbu pre každého
Počet zobrazení: 1526

Lékař Michael Doubek píše o evropské iniciativě Right2Cure, která chce veřejné informace o vývoji a účinnosti vakcín proti nemoci COVID-19. Téma je stále velmi aktuální, proto ho čtenářům znovu připomínáme. (Původně 9. prosince 2020.)

Pandemie COVID-19 představuje nesmírnou zátěž pro zdravotní systémy, pro zdravotníky a nemocnice. Na druhou stranu ale může přispět ke zkvalitnění zdravotnictví – uvědomujeme si, jak jsme na tom s lůžkovými kapacitami, s přístrojovým vybavením, v neposlední řadě s počty zdravotníků.

Jedním z limitů, s nimiž se zdravotnictví stále častěji potýká, je finanční nákladnost nové (používá se termín inovativní) léčby. Například v onkologii dnes používáme léčiva, které cílí na konkrétní zhoubnou buňku či dokonce konkrétní bílkovinu v patologické buňce, máme obrovské množství nových monoklonálních protilátek, inhibitorů, používáme buněčnou terapii a začínáme používat terapii genovou.

S příchodem nových léčiv ale narážíme na dosud nepoznané problémy – nová léčiva sice prodlužují život, ale onemocnění velice často nevyléčí; i prodloužení života se bohužel u některých nemocí počítá jen v řádu měsíců; případně tyto nové léky fungují jen u části nemocných, pro které jsou určeny; nová léčiva také ani zdaleka nejsou bez nežádoucích účinků (i když se na první pohled zdá, že jde o léky cílené, setkáváme se s celou řadou závažných komplikací); a v neposlední řadě jde o léčiva velice nákladná. Cena nových léčiv se pohybuje v řádu desítek tisíc, ale stále častěji stovek tisíc korun měsíčně. Jsou léčiva i za miliony. Kromě toho jde o léčbu podávanou velmi často dlouhodobě nebo dokonce trvale. A to mluvíme o ceně léčiva, nebavíme se o ceně vyšetření (často stále náročnějších a nákladnějších – například nejrůznějších molekulárně biologických analýz), ceně práce zdravotníků, ceně léčiv podávaných k léčbě nežádoucích účinků…

Spolu s tím, jak roste cena moderní léčby, se setkáváme se skutečností, že klasická léčiva, která jsou nesrovnatelně levnější, ale stále v řadě situací nenahraditelná, už jejich výrobce přestávají zajímat, což vede k výpadkům ve výrobě, ke snahám navýšit cenu, nebo dokonce k ukončování výroby těchto léčiv. Jako příklad lze uvést léčiva s účinnou látkou interferon. Několik výrobců nedávno oznámilo, že ukončilo výrobu interferonů, jejichž cena se pohybovala v řádu několika tisíců korun za měsíc léčby, takže nám zůstane po vyčerpání zásob levnějších interferonů pouze interferon jediný, jehož cena je ale několik desítek tisíc korun měsíčně (navíc tento lék ještě ani nemá dohodnutou úhradu s plátci zdravotní péče). Při posuzování nových léčiv a během jednání o úhradách léčiv ze zdravotního pojištění se zvažuje nejen účinnost léčiva, ale i jeho nákladová efektivita a zásah do zdravotnických rozpočtů. Jednání o úhradách nových léčiv jsou tak bohužel velice dlouhý proces, při němž se hledá kompromisní řešení mezi plátcem péče a výrobcem léčiva.

hlavny_non_profit.jpg

Mohlo by se zdát, že vysoká cena léčiv je daní za nákladný výzkum probíhající ve farmaceutických společnostech. To je ale jen část pravdy. Nezřídka to není tak, že by farmaceutická firma vyvíjela léčivo od začátku až do konce. Především hledání nových a účinných látek a preklinické testování probíhají na univerzitách nebo ve výzkumných ústavech, které testování hradí z veřejných zdrojů (například evropské či národní granty). Až ve chvíli, kdy se léčivo ukazuje jako účinné a bez nežádoucích efektů, začne se o něj farmaceutická společnost zajímat. Pak jej odkoupí (někdy i s majitelem látky, například spin-off společností veřejné instituce či společností založenou akademickými pracovníky) a dokončí klinické studie. Sami jsme prováděli několik klinických studií fáze 1 a 2 (našich vlastních studií, které jsme kompletně připravili), a proto mohu říct, že provedení těchto studií je sice nákladné (cca 10 a více milionů Kč), ale rozhodně to nejsou zase tak horentní sumy, srovnáme-li je s náklady na léčbu.

Zajímavým případem je léčivo 5-azacytidin, které bylo testováno už od 60. let v Československu (chemik Alois Pískala, jenž se na vývoji a testování podílel, zemřel před dvěma lety zcela zapomenut v domově pro seniory v Českém Brodě). Nakonec se tato látka stala majetkem velké farmaceutické firmy, která dokončila klinická testování u jedné z krevních nemocí a začala léčivo vyrábět – cena více jak 600 tis. Kč za kůru pro jednoho pacienta. Myslíte, že jsme měli nějakou slevu? Před nedávnem skončil patent na toto léčivo, který farmaceutická společnost měla, a cena léčiva nyní rázem znatelně poklesla.

A do toho všeho přišel COVID-19. Musíme nyní léčit tisíce pacientů s vážným průběhem této infekce. Zdravotníci je musí vyšetřovat, dělat jim odběry, stěry, rentgeny a CT. Je třeba jim podávat léky. I když není zcela prokázán efekt léčiva remdesivir a jeho výrobce ho nabízí za relativně příznivou cenu něco přes 50 tisíc Kč za 5denní kůru, tak při počtu více jak 6000 léčených v České republice jsme již za léčivo, jehož efekt je nejistý, zaplatili přes 330 milionů korun. A toto léčivo rovněž není oficiálně hrazeno ze zdravotního pojištění.

Pominu otázku testů, kterých je k dispozici několik, a také nejsou ani zdaleka zdarma. Zmíním nyní jen vakcíny. Blíží se čas, kdy vakcína k dispozici bude. Řada zemí, výzkumných ústavů a farmaceutických společností vakcíny připravuje. Podíváme-li se na web clinicaltrials.gov, který registruje všechny ve světě probíhající klinické studie, najdeme zde 292 studií týkajících se vakcinace proti viru SARS-CoV-2.

Principy vakcín jsou různé – například jde o nukleovou kyselinu (Pfizer-BioNTech; Moderna), nebo vakcíny využívají virové vektory (Gam-COVID-Vac – Sputnik V; AstraZeneca-Oxfordská univerzita) a účinnost vakcín a doba trvání efektu jsou zatím nejasné. Účinnost vakcín je zatím jen odhadována podle toho, zda dokázaly vyvolávat tvorbu protilátek u člověka, který byl vakcinován. Studie fáze 3, které vakcíny srovnávající s placebem, zatím probíhají. Ačkoliv je vývoj vakcín teprve v běhu (běh je to rychlý, vývoj standardní vakcíny probíhá přibližně 10 let, vakcíny proti COVID-19 jsou schvalovány na základě výsledků studií fáze 1 nebo 2 už po roce vývoje), je zcela jisté, že vakcíny zdarma nebudou.

A tím se dostáváme k iniciativě Right2Cure (Právo na léčbu). Při překotném schvalování testování a léčby cílené proti COVID-19, která obchází standardní postupy a lhůty, hrozí, že budeme platit za léčbu, jež není dostatečně odzkoušená nebo budeme platit víc, než by tomu bylo ve standardní situaci. Léčiva proti COVID-19 také mohou odsávat zdroje určené na léčbu jiných nemocí. Iniciativa Right2Cure je evropskou občanskou iniciativou, jejímž cílem je během 12 měsíců shromáždit podpisy 1 milionu občanů EU. Pokud se to podaří, musí se návrhy iniciativy zabývat Evropská komise.

A co iniciativa požaduje? Organizátoři iniciativy navrhují, aby farmaceutické společnosti měly povinnost sdílet výsledky svého výzkumu s jinými institucemi, čímž by došlo celosvětově k urychlení výroby léčiv a vakcín a ke snížení nákladů na léčbu. Organizátoři rovněž požadují, aby byly široce přístupné informace o účinnosti vakcinace a nákladech na vývoj vakcín. Velké společnosti by neměly z pandemie profitovat. Velkým společnostem nelze dovolit, aby privatizovaly klíčové zdravotnické technologie, které byly vyvinuty s přispěním veřejných zdrojů.

„Je zavádějící, když farmaceutické společnosti uvedou, že vakcínu nabízí za nízkou cenu, nebo když vlády řeknou, že vakcína bude pro občany zdarma,“ uvedla Anne Delespaulová, mluvčí iniciativy a belgická lékařka. „Výzkum a vývoj léčiv a vakcín je z velké části financován z veřejných peněz Evropskou unií. Přitom nemáme žádnou veřejnou kontrolu nad tím, jak je kalkulována cena, jaká je efektivita, a jaké jsou výrobní náklady. A tak občané, daňoví poplatníci, sociální a zdravotní systémy platí za léčiva dvakrát: spolufinancují vývoj z veřejných peněz, a pak ještě platí velkým farmaceutickým korporacím. Neexistuje žádný důvod, proč by uprostřed pandemické a hospodářské krize měla společnost přispívat k zisku akcionářů. Naše zdravotní systémy jsou již přetížené.“

Datum zahájení kampaně, 30. listopadu 2020, nebylo vybráno náhodně. Anne Delespaulová k tomu dodala: „Jde o předvečer Světového dne AIDS, kdy projevujeme podporu lidem postiženým HIV infekcí. Miliony lidí s AIDS zemřely, protože si nemohly dovolit léčbu a prevenci. Po desetiletí trvající bitvě ale byly nakonec farmaceutické společnosti nuceny upustit od svých patentů. Avšak nyní si svět nemůže dovolit čekat tak dlouho.“

Více se lze o iniciativě dozvědět na stránkách zde. A myslíte-li si, že iniciativa stojí za podporu, lze se pod ni podepsat zde.

(Uverejňujeme v spolupráci s českým webovým časopisom !Argument )

Text iniciatívy v slovenčine TU.

no_profit_v_slovencine.jpg

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama