Hrozí Francii vojenský puč?

Počet zobrazení: 2393

Situace s nezvládnutou migrací a nefunkční multikulturní společností zašla ve Francii tak daleko, že armáda hrozí prezidentovi vojenským převratem, pokud nedojde k nápravě. Jev typický pro země třetího světa, kde generálové aktivně zasahují do politiky, se tak může rozšířit i do Evropy.
 

Znepokojení armádní činitelé

Co přesně reprezentantům francouzské armády vadí na současné situaci? Nejprve se na prezidenta obrátili otevřeným dopisem penzionovaní generálové, které následně podpořili i vojáci v aktivní službě. Varují, že napětí ve společnosti je neudržitelné a hrozí přerůst v občanskou válku. Naplní-li se takový scénář, hodlají aktivně zasáhnout. Kritizují islamizaci, násilí zločineckých imigrantských gangů z předměstí velkoměst, diskriminaci slušných občanů a antirasismus vyvolávající nenávist mezi jednotlivými etnickými a náboženskými skupinami ve společnosti. Agresivita muslimských imigrantů vůči židům způsobuje od konce druhé světové války nebývalý nárůst antisemitismu, dochází k ničení synagog i katolických kostelů a minimálně jeden teroristický útok za měsíc se již stal běžnou součástí života.

Generálové, důstojníci i běžní vojáci varují před tím, že v některých lokalitách se ústava garantující rovnost občanů a svobodu vyznání stala cárem papíru, nenávist k hodnotám Francouzské republiky a její historii se stala normou a policie má strach zakročit, ačkoliv proti žlutým vestám vystupovala velmi razantně. Nepřekvapuje, že většina politiků napříč spektrem – s výjimkou Marine Le Penové – dopis odmítla jako nepřípustné vměšování vojáků do politiky. Nicméně drtivá většina veřejnosti za vojáky stojí a s dopisem se identifikuje. Případný puč by podpořila téměř polovina respondentů a s obsahem výzvy se identifikují tři čtvrtiny dotazovaných, což je v demokratickém státě velmi alarmující.  
 

Nečinnost politických elit

Francie není zdaleka jedinou zemí, kde multikulturalismus, antirasismus a masová imigrace způsobují rozklad společnosti. Týká se to mnoha lokalit v celé západní Evropě, situace je ovšem nejvíce alarmující ve velkých městech. Na některých předměstích se již chování imigrantů vymklo jakékoliv kontrole státu. Nejen ve Francii, ale např. i ve Švédsku stát selhává a přestává plnit své klíčové role – zajištění bezpečnosti obyvatel a vymahatelnost práva. Islamizace západní Evropy postupuje razantním tempem a politici od levice po pravici hovoří politicky korektním jazykem, média zločiny imigrantů zamlčují a ve společnosti narůstá frustrace slušných pracujících občanů.
 

Odepsaná levice

Levice, která vždy hájila zájmy obyčejných lidí, se soustředí na agendu genderu, bezpohlavnosti, klimatických změn a dalších pseudoproblémů, které zajímají hrstku kavárenských intelektuálů. Není divu, že většina bývalého levicového elektorátu vzhlíží s nadějí ke krajní pravici, která se nefunkčním multikulturalismem a islamizací jako jediná politická síla zabývá. Pokud se tradiční levice nevzpamatuje a místo zájmů menšin nezačne znovu hájit práva většiny, může být během několika let zcela marginalizována. Ostatně, ve Francii se již stalo tradicí, že do druhého kola prezidentských voleb, které bylo vždy soubojem mezi konzervativním a socialistickým kandidátem, postupuje reprezentant krajní pravice. Za necelý rok se ve Francii uskuteční prezidentské volby a podle dubnových průzkumů preferencí jsou šance Emmanuela Macrona a Marine Le Penové vyrovnané. Macrona by volilo 20 – 29 % respondentů a Le Penové vyjadřuje podporu 25 – 28 % dotazovaných. Levicoví kandidáti jsou zcela bez šance.
 

Co bude dál?

Problém s integrací imigrantů je ve Francii dlouhodobý a trvá už od poloviny 20. století. Lze namítnout, že si za to Francie jako bývalá koloniální mocnost, která po mnoho desetiletí vykořisťovala velkou část Afriky, může sama. Se stejnými problémy se však potýká např. i Švédsko, které žádné kolonie nemělo. Domnívám se, že Francii v současnosti žádný vojenský převrat nehrozí a dopis je pouze zdviženým prstem a impulzem k tomu, aby vláda začala situaci neprodleně řešit. Vzhledem k masivní podpoře veřejnosti by nebylo moudré, aby vláda armádní činitele nějakým způsobem potrestala. Naopak, měla by se zabývat příčinami celého problému a zamyslet se nad tím, že nechala události dospět až do tohoto kritického bodu.  

(Komentár vyšiel na Vaševěc.cz 12. mája 2021)

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984