Fórum o spolupráci mezi Čínou a Afrikou

Peking, 3. a 4. září 2018
Počet zobrazení: 3059

Čína, jakožto největší rozvojová země světa, je aktivní v rozvíjení spolupráce s dalšími rozvojovými oblastmi světa. Usiluje o lepší vztahy, než jaké západní země realizovaly za kolonialismu a jaké prosazují v současném globálním systému. Ve dnech 3. a 4. září 2018 proběhlo v Pekingu Fórum o spolupráci Číny a Afriky.

Fórum o spolupráci mezi Čínou a Afrikou (FOCAC = Forum on China-Africa Cooperation, 中非合作论坛) slouží pro rozvíjení vztahů mezi těmito dvěma oblastmi světa, jež dohromady čítají přibližně 2,6 miliardy obyvatel, tedy asi třetinu všech obyvatel planety. Tomu odpovídá také sílící globální význam této kooperace v současné multipolární době. Spolupráce se v poslední době zintenzivnila, především pak v posledních pěti letech v rámci Nové hedvábné cesty, tzv. Iniciativy pásma a cesty. Jedná se o kooperaci v mnoha oblastech podle lokálních potřeb, ve sféře rozvojové, ekonomické, politické, kulturní, vzdělávací či vědecké. Kromě běžné spolupráce se všemi africkými zeměmi má již 24 afrických zemí s Čínou rozvinuto zvláštní strategické partnerství nebo celkové kooperativní partnerství.

forum_on_china-africa.jpg

Zasedání FOCAC zahrnuje premiéry, prezidenty a ministry, přičemž se účastní také poradci, vědci a novináři. Na zatím posledním fóru pořádaném v Pekingu 3. a 4. září 2018 byl z čínských politiků nejviditelnější pochopitelně čínský prezident Si Ťin-pching, který se před měsícem vrátil ze své cesty po několika afrických zemích, kdy na závěr cesty v Jihoafrické republice navštívil Summit BRICS. Z dalších politiků to byli spolupředsedové minulého a současného fóra jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa a prezident Senegalu Macky Sall a dále představitelé téměř všech dalších afrických zemí, včetně předsedy Africké unie a předsedy Komise Africké unie. Akce se zároveň zúčastnilo 27 afrických a mezinárodních pozorovatelských organizací a přes 3 500 novinářů.

Mimořádnou podporu jednání vyjádřil také generální tajemník OSN Antonio Guterres jako zvláštní host Summitu: „Skutečně věřím, že úspěch světa v oblasti rozvoje a míru záleží na úspěchu Afriky, přičemž spolupráce Číny s Afrikou je fundamentální pro úspěch Afriky.“ Kooperace Číny s Afrikou je podle něj také důležitou cestou pro zlepšení globálních rozvojových vzorců a globálního vládnutí. Je v souladu také s africkou rozvojovou Agendou 2063 a v OSN s Agendou 2030 pro udržitelný rozvoj.

 

Ministerská konference každé tři roky


Zatímco spolupráce se rozvíjí průběžně, ministerská jednání mezi Čínou a Afrikou se konají každé tři roky. Přijíždějí na ně především ministři zahraničních věcí, přičemž tentokrát v Pekingu byl hostitelem čínský ministr zahraničí Wang Yi. První ministerská konference se konala v Pekingu v roce 2000 za účasti zástupců 45 afrických zemí. Tématem byly rozvoj, obchod, spolupráce ve vzdělávání, lékařství, vědě či technologiích, a to podle lokálních potřeb. Druhá konference byla zorganizována v Africe, konkrétně v Addis Abebě v Etiopii v roce 2003, se zaměřením hlavně na infrastrukturu, zemědělství a obchod. Třetí konference a zároveň první velký FOCAC Summit na téma „Přátelství, mír, spolupráce a rozvoj“ se uskutečnily v Pekingu v roce 2006. Důležitým výstupem byla Pekingská deklarace, jež měla za úkol posílit kooperaci a rozvojovou pomoc. Čína následně do roku 2009 skutečně svoji rozvojovou pomoc zdvojnásobila. Čtvrtá konference se realizovala v Egyptě v Šarm aš-Šajch v roce 2009, přičemž hlavními tématy byly kromě tradičních témat také globální klimatické změny a vědecký výzkum. Následující konference se organizovala v Pekingu v roce 2012, s koncentrací na investice do udržitelného rozvoje v Africe, rozvojovou pomoc, africké integrační procesy, posilování nenásilného rozvoje a kulturní výměnu.

Další, šestá ministerská konference a druhý FOCAC Summit pod názvem „Společný progres Číny a Afriky“ proběhly v roce 2015 v Johannesburgu v Jižní Africe, jehož výsledkem byl Akční plán na léta 2016 až 2018. Plán obsahuje celou řadu bodů spolupráce, od politické a ekonomické kooperace a sociálního rozvoje, přes lékařskou péči a veřejné zdravotnictví, výměnu zkušeností v oblasti odstraňování chudoby, ochraně životního prostředí a zvládání klimatických změn, až ke vzdělávání a lidským zdrojům, výměně ve sféře vědy a výzkumu, kulturní spolupráci a dalším oblastem. V oblasti vzájemného obchodu byl stanoven cíl k dosažení objemu v hodnotě 400 miliard USD do roku 2020, z 220 miliard v roce 2014.

 

Afrika v expresním vlaku čínského rozvoje: osm iniciativ
 

Zatím poslední, již třetí FOCAC Summit a sedmá ministerská konference realizované před několika dny v Pekingu přinesly zhodnocení dosavadních projektů a záměr zahájit další projekty v uvedených oblastech, které by se nyní měly více a systematičtěji provázat. Akce nesla název „Čína a Afrika: k silnější pospolitosti se sdílenou budoucností prostřednictvím vzájemně výhodné spolupráce“. Společnými rysy této čínsko-africké pospolitosti a solidarity mají být společná zodpovědnost, vzájemně výhodná spolupráce, spokojenost pro všechny zúčastněné, kulturní prosperita, společná bezpečnost a harmonie mezi člověkem a přírodou. Závěry byly shrnuty v dokumentech specifikujících spolupráci především na další tři roky. Předně je to deklarace, jež ukazuje čínsko-africký konsensus ohledně spolupráce a regionálních a mezinárodních otázek. Za druhé je to akční plán na léta 2019 až 2021, který ve spolupráci zdůrazňuje implementaci osmi iniciativ. Důraz je kladen na africký rozvoj v rámci Iniciativy pásma a cesty.

Prezident Si Ťin-pching použil metaforu, že vítá Afriku v expresním vlaku čínského rozvoje. Čína a Afrika budou v následujících letech implementovat osm rozvojových iniciativ, které budou pokrývat témata průmyslové podpory, infrastrukturní konektivity, obchodního jednání, ekologického rozvoje, podpory vzdělávání, podpory zdravotnictví, kulturní výměny a v neposlední řadě řešení násilných konfliktů při posilování mírového soužití. Co se týče zdravotnictví, Čína se chystá v Africe více rozvinout 50 lékařských programů pomoci a projekty, jakými je například síť nemocnic (China-Africa Friendship Hospitals). V oblasti vzdělávání Čína poskytne 50 tisíc vládních stipendií, dále uhradí vzdělávací semináře pro 50 tisíc afrických účastníků a dalších 2 tisíce mladých z Afriky bude moci jet do Číny na výměnné pobyty.

Pro realizaci těchto cílů Čína poskytne financování v objemu 60 miliard USD, včetně bezúročných půjček nejméně rozvinutým africkým zemím. Čínské firmy by přitom měly investovat přinejmenším 10 miliard USD.

 

Koncepce nevměšování
 

Rozvojové země, včetně Afriky, prošly obtížnou cestou koloniální okupace, za níž západní země většinou rozvrátily tehdejší tamní společenská zřízení a dlouhodobě využívaly jejich lidské (často otrocké) pracovní síly a přírodní zdroje. Západní země částečně přinesly také modernizaci, ovšem takovou, která sloužila jejich zájmům. Postkoloniální období bylo pro mnoho rozvojových zemí někdy více, někdy méně úspěšným pokusem o stabilizaci a nápravu škod. Ovšem ani současné období, tedy éra globálního kapitalismu, Africe neumožnilo skutečný progres a západní země prosazují své zájmy a zisky vměšováním do záležitostí afrických zemí.

Prezident Si Ťin-pching ve svém úvodním projevu prezentoval koncepci nevměšování, kterou označil za „5x NE“ a která se zásadně liší od západního vměšování. Za prvé, nevměšování se do prosazování cest rozvoje, které jsou vhodné pro podmínky afrických zemí. Za druhé, nevměšování se do domácích záležitostí afrických zemí. Za třetí, nevnucování cizí vůle africkým zemím. Za čtvrté, nepřipojování politických omezení pomoci Africe. Za páté, neusilování o sobecké zisky v investicích a financování v Africe.

Tato koncepce je úzce spjata s „4x nikdo nemůže“: nikdo nemůže podemlít spojení mezi lidmi v Africe a Číně, nikdo nemůže zadržet Čínu a Afriku od jejich obnovy, nikdo nemůže popřít úspěchy spolupráce mezi Čínou a Afrikou, nikdo nemůže zabránit mezinárodním snahám o podporu rozvoje v Africe. Není divu, že africké země vítají spolupráci s Čínou.

 

40 let čínské transformace a otevírání se světu
 

V pozadí spolupráce mezi Čínou a Afrikou jsou konkrétní výsledky. Čína si letos připomíná 40. výročí transformace a otevírání se světu. Tyto reformy, jež roku 1978 zahájil Teng Siao-pching, byly složitým úkolem s řadou nástrah. Přinesly občanům Číny značné zvýšení životní úrovně, i když to zahrnovalo nelehké pracovní podmínky pro mnoho pracovníků. Za poslední čtyři desítky let se podařilo vyzvednout z chudoby více než 700 miliónů lidí, což se v tak krátké době zatím nepodařilo nikde jinde na světě. Podle posledních statistických údajů zbývá v Číně pomoci ještě 30 miliónům chudým. Zbývající populace již žije na lepší životní úrovni, z nichž téměř 400 miliónů lidí je již na životní úrovni průměru Evropské unie.

Výsledky ekonomické transformace Číny a finanční přebytky z obchodu umožňují Číně poskytovat rozvojovou pomoc a realizovat spolupráci a investice v dalších rozvojových zemích, ovšem také rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, vědy či vzdělávání. V tom je příležitost pro Afriku. Také generální tajemník OSN Guterres zmínil, že Afrika může získat z úspěchu čínských ekonomických reforem v posledních desetiletích

 

Specifika čínsko-africké spolupráce
 

Zatímco s jinými makro-regiony světa Čína rozvíjí podobnou spolupráci jako s Afrikou, některé oblasti jsou typické hlavně pro Afriku. Především odstraňování chudoby, obecněji sociální rozvoj, větší důraz na udržitelný rozvoj životního prostředí, především vzhledem ke globálním klimatickým změnám, větší politická spolupráce s parlamenty, posilování právních institucí a mezinárodních vztahů. Čína si neklade asociální podmínky spolupráce, jak to známe z jiných zemí a nadnárodních finančních institucí, které vyžadovaly škrty v oblasti zdravotnictví či školství.

Co se týče investic, Čína se v Africe stala největším bilaterárním poskytovatelem financí na infrastrukturu. Do konce roku 2017 již investovala více než 100 miliard USD. Staví přístavy, železnice, přehrady, elektrárny, telefonní sítě. Podporuje rozvoj průmyslu v Africe. Buduje školy, nemocnice a další sociální zařízení. Zároveň má zájem o zemědělské a další výrobky, nerosty a jiné suroviny. Ve sledovaném období mezi lety 2000 a 2017 obchod mezi Čínou a Afrikou vzrostl 17krát. Čína je již devět posledních let největším obchodním partnerem Afriky. V roce 2016 se stala největším poskytovatelem zahraničních přímých investic v Africe, přičemž v předchozím období mezi lety 2005 a 2016 realizovala již 293 projektů financovaných přímými investicemi. To znamenalo vytvoření více 130 tisíc pracovních míst, což ukazuje, že nejde jen o zaměstnávání čínských pracovníků.

Nová hedvábná cesta v posledních pěti letech umožnila posílení a hlavně celkové propracování vzájemné spolupráce v celé řadě oblastí. Lze uvést příklady projektů. Vlajkovou lodí je již v loňském roce dokončená železnice v Keni z přístavního města Mombasa do Nairobi. Nyní se pracuje na prodloužení této trasy z Nairobi dále k Viktoriinu jezeru a do hlavního města Ugandy Kampaly. Z tohoto uzlového bodu se má trasa dále ubírat do třech směrů.

 

Rozsáhlá makro-regionální spolupráce
 

Vztahy mezi Čínou a Afrikou jsou založeny primárně na spolupráci a nikoli na konkurenci. Pro pochopení spolupráce mezi Čínou a Afrikou je dobré reflektovat globální rámec této kooperace a skutečnost, že rozvojové země se snaží vzájemně pomoci mezi sebou (spolupráce Jih-Jih). V rámci Iniciativy pásma a cesty se Čína zaměřuje na různé makro-regiony světa, s nimiž spolupracuje. Pro rozvíjení této spolupráce společně s nimi nově vytvořila či rozvinula dřívější specifické koordinační instituce: Spolupráci 16+1, která slouží pro kooperaci 16 zemí střední a východní Evropy s Čínou, FOCAC pro spolupráci Číny s Afrikou, CAREC pro spolupráci Číny se střední Asií, China-CELAC pro kooperaci Číny s Latinskou Amerikou a karibskými zeměmi. Existuje také fórum pro Čínu a arabské země, kooperace Lancang-Mekong Cooperation atd. Zároveň se v prostoru mezi Asií a Evropou rozvíjí především hospodářská spolupráce v šesti ekonomických koridorech, z nichž velmi významným je zejména CPEC (China-Pakistan Economic Cooperation).

Čína většinou s makro-regionální spoluprací nezačíná od nuly. Navazuje na regionální a makro-regionální instituce, které už v oblastech existují, a spolupracuje s nimi. V případě Afriky se jedná nejvíce o Africkou unii, jež zastřešuje všechny africké země, a pochopitelně na Východoafrickou komunitu, která je teritoriálně umístěna na trase z Číny do Afriky. Celkově lze říci, že Čína rozvíjí makro-regionální spolupráci jako specifický druh kooperace, který zahrnuje jak vlastní makro-regionální instituce, tak instituce, jež navazují na existující bilaterární, multilaterální a globální (OSN) kooperaci.

 

Vyhlídky
 

Spolupráce mezi Čínou a Afrikou má samozřejmě jako každá jiná své deficity, které je třeba ještě překonat, ať už se jedná o vytvoření lepších pracovních podmínek či o ochranu životního prostředí. Vždy je proto třeba navrhovat více projektů a z nich vybrat ty nejvhodnější. Zásadní je ovšem dlouhodobý rozvojový záměr, který pomáhá stále více lidem v Africe i Číně zajistit základní i další potřeby lépe než v minulosti a umožnit vyšší životní úroveň.

Už nyní se připravuje například mezinárodní fórum nevládní spolupráce ohledně zlepšení životního prostředí podél Iniciativy pásma a cesty, které se bude za účasti 180 reprezentantů z 20 zemí konat v čínské provincii Kan-su už 12. až 13. září. Záměrem je také založit fond pro mezinárodní spolupráci v oblasti ekologie, který by řešil například půdní degradaci či desertifikaci.

____________________
 

Doc. Marek Hrubec se zaměřuje na globální studia. Kromě svého akademického působení v ČR a Evropské unii se podílí na vědecké a univerzitní činnosti také v Číně a Africe. Byl zakládajícím rektorem univerzity na hranicích Burundy, Rwandy a DR Konga, která slouží pro studenty z konfliktních a post-konfliktních oblastí východní Afriky. Od roku 2006 přednášel na univerzitách a akademiích v Pekingu a Šanghaji a následně také v Kantonu, Sianu a Chang-čou. Od července tohoto roku realizuje tříletý výzkumný projekt s Čínskou akademií společenských věd v Pekingu a zároveň ve spolupráci s kolegy z afrických univerzit analyzuje působení čínské Iniciativy pásma a cesty ve východní Africe.

Článek byl původně publikován v Haló novinách 7. 9. 2018.

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984