Dohra demonstrací v Saské Kamenici

Po šéfovi německé rozvědky musel z funkce i šéf domácí tajné služby. První nesouhlasil s nekontrolovanou migrací, druhý vyvracel lež o honech demonstratů na cizince. 

(Z nemčiny preložil a upravil pre brnianske Kulturní noviny Tomáš Koloc)

Ilustračný fotozdroj: https://www.youtube.com/watch?v=BJDI3ZRfjSc

Během září se opakovaně sešli tři němečtí straničtí vůdci, Angela Merkelová (CDU), Horst Seehofer (CSU) a Andrea Nahlesová (SPD) a znovu diskutovali případ prezidenta Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (německé tajné policie) Hanse-Georga Maassena, který veřejně vyvrátil verzi většiny německých médií, že při demonstracích v Saské Kamenici, které se rozpoutaly po vraždě německého občana iráckými azylanty 26. srpna, docházelo k honům na lidi. Že Maassen musí odejít, zaznělo zejména z řad SPD a Zelených. Pro německé sociální demokraty bylo „velmi jasné, že Maassen už není ten správný člověk pro tak důležitou funkci“. Dokonce i někteří politici CDU se postupně od Maasena, který je již třicet let členem této strany, distancovali. Ministr vnitra a šéf CSU Horst Seehofer (jediný, kdo by mohl propustit Maassena z jeho úřadu), nicméně v sobotu zdůraznil, že nevidí žádný důvod pro jeho propuštění. Vyjádřil se, že jeho prohlášení o událostech v Chemnitzu bylo „dokonale logické a důsledné“. Kancléřka Merkelová naopak prohlásila, že kvůli sporu o Maassena neohrozí černo-červenou koalici, o pár hodin později ale deníku Die Welt řekla, že se zasadí, aby byl zbaven místa. Verze o honech na lidi vytvořená na základě jediné potyčky, kterou natočila lokální skupina Antifa Zeckenbiss a jejíž autentičnost nebyla potvrzena (přičemž verzi o útocích na cizince okamžitě začali místní vyvracet tím, že sami začali točit videa s příslušníky menšin, které se také zúčastnili demonstrací), se tak vlastně stala roznětkou německé vládní krize.

Bývalý prezident Spolkové zpravodajské služby Gerhard Schindler se v deníku Bild vyjádřil, že problém případu Maassen je v tom, že se dotknul ožehavého tématu německé uprchlické politiky a monopolu na pravdu některých médií: „Musel odejít, protože narušil názorový monopol médií. Vyjádřit pochybnost by mělo být v demokracii povolené. Jestli má někdo něco vysvětlovat, jsou to ti, kdo tvrdili, že v Saské Kamenici docházelo k honům na lidi. Dokonce se mluvilo o pogromu. Dodnes ani saská kriminální policie, ani saská prokuratura, ani saský Úřad na ochranu ústavy a ani jejich federální protějšky nemají důkaz, že by se to stalo. Stejně to viděl i místní tisk, kamenická mutace deníku Freie Presse, ale i saský premiér. Většina pracovníků bezpečnostního aparátu stojí za Maassenem. Je spousta lidí, kteří už teď pracují jen se zaťatými zuby, a bude ještě víc frustrovaných.“

Exšéf německé rozvědky Gerhard Schindler, podobně jako prezident Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Maassen a prezident Prezídia spolkové policie Dieter Romann, kritizoval rozhodnutí Angely Merkelové odmítat hraniční kontroly během uprchlické krize v roce 2015. V červnu 2016 byl bez udání důvodu poslán do dočasného důchodu, tj. vyloučen z aktivní služby. Případ Hanse-Georga Maassena se nakonec vyřešil diplomatičtěji: z místa šéfa tajné policie byl přemístěn na místo tajemníka ministra vnitra. Německá vládní koalice se nerozpadla.