Reklama
Odmena za nákup na ZľavaDňa
Reklama

Diktatura politické korektnosti

Počet zobrazení: 1331

Politolog Oskar Krejčí na příkladu měnící se levice ukazuje radikalizaci politické scény v USA. Zároveň upozorňuje, že také autentická levice ve střední Evropě by měla sice odmítat jazyk politické korektnosti, ale nesklouzávat přitom k šovinismu.

Minulý týden začal pracovat nový, podle amerického politického kalendáře 116. Kongres USA. Sněmovnu reprezentantů, dolní komoru tohoto Kongresu, ovládla opět demokratická strana ­a její předsedkyní (speaker) se již podruhé stala Nancy Pelosiová, první žena, která se dostala do takto vysoké volené funkce. Tato skutečnost zároveň symbolizuje proměny politiky v USA: obě ideová křídla se radikalizují téměř na úroveň nesmiřitelnosti. Díky pravicovému populismu Donalda Trumpa se Nancy Pelosiová posunula názorově doleva a představuje v demokratické straně takzvané progresivistické křídlo. Pro názornost lze připomenout, že při posledních prezidentských volbách se demokraté dělili – mimo jiné – na liberály podporující Hillary Clintonovou a progresivisty podporující Bernieho Sanderse, který sám sebe charakterizoval nejen jako progresivistu, ale i demokratického socialistu.

socha_slobody403.jpg
Ilustračné foto: a200/a77Wells / Flickr

Nová politická konstelace v Kongresu odráží nové nálady v americké společnosti. Když se mění nálady veřejnosti, mění se nejen postoje většiny starších politiků, ale i profil těch, kteří jsou zvoleni nově. A tak v americkém Kongresu od minulého týdne zasedá nejmladší poslankyně v amerických dějinách Alexandria Occasio-Cortezová (*1989), zvolená za jeden z volebních obvodů města New York. To není jediná zajímavost: Occasio-Cortezová byla zvolena za demokraty, ale zároveň je členkou strany Demokratických socialistů Ameriky (DSA). A není jedinou poslankyní za DSA. Za demokratické socialisty byli na kandidátce demokratické strany zvoleni také Rashida Tlaibová z Michiganu a Danny Davis z Illinois; ten je členem Sněmovny reprezentantů již od roku 1997.
 

Nová stará levice
 

Strana Demokratických socialistů Ameriky byla založena v roce 1982, tedy v dobách největší slávy Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Ihned se stala členkou Socialistické internacionály. Sjednotila tehdy některé skupiny patřící k hnutí Nové levice a bývalé členy socialistické a komunistické strany, tedy Staré levice. I dnes se tyto pestré kořeny odrážejí v ideovém profilu DSA. Demokratický socialismus je spojován s ostrou kritikou bývalých socialistických zemí, „autoritářských komunistických států“. V programu lze nalézt ekosocialismus, socialistický feminismus, podporu zdravotní péče pro všechny, ale i tradiční anti-: antikapitalismus, antiimperialismus či antirasismus. Je tam i podpora požadavku silných odborů či práv pracujících. Programové přihlášení se k internacionalismu se projevuje například v kritickém postoji k politice Bílého domu vůči Palestincům, Venezuele či Sýrii, ale i ve snaze učit se bez předsudků od všech levicových hnutí ve světě. Skutečnost, že DSA odmítá neoliberální ekonomiku, ji přivedla k tomu, že v roce 2017 vystoupila ze Socialistické internacionály. V programu DSA je však také řada motivů spojených s multikulturalismem třeba v otázce migrace, ale i hledání rovnováhy mezi puritánstvím Staré levice a hesly o sexuální revoluci provolávanými některými proudy Nové levice.

Počet členů DSA je dnes odhadován na 55 tisíc, strana v loňských volbách postavila víc než 40 kandidátů na místní, státní a federální úrovni. Nelze říci, zda DSA patří budoucnost. V každém případě se ale jedná o zajímavou reakci na rozpory v americké společnosti, která si zaslouží pozornost i ve střední Evropě. Tam jistě vyvolá rozpaky podpora multikulturalismu, která je u DSA patrná. Je však nutné stále mít na paměti, že americká a evropská levice se v celé řadě témat nutně musí lišit. V případě multikulturalismu jde o dva hlavní rozdíly:

  • Americká společnost je multikulturní, což nelze říci o většině evropských států (hlavně těch bez koloniální minulosti), kam je multikulturalismus vnucován pod tlakem. Je možné oponovat, že i americká multikulturní společnost vznikla pod tlakem, dokonce díky kolonialismu a otrokářství za použití brutálního násilí. Pak ale je nutné též připomenout, že ani po pěti set letech formování americké společnosti není zdaleka multikulturalismus v USA vyladěn do bezkonfliktní podoby. Nutit jej Evropě bez porozumění podstaty mezikulturních odlišností vyvolává nutně konflikty, – byť jsou to neshody jiné povahy než ty ve Spojených státech.
  • Využití pozitivní diskriminace a jazykové korektnosti při otupování etnických konfliktů a při začleňování menšin plní v USA a v Evropě odlišnou funkci. „Staré“ menšiny v USA – indiáni, černoši, Hispánci a podobně – prožily dlouhé období násilné diskriminace. Jejich plné začlenění do povětšině anglosaské kultury vyžadovalo a často stále vyžaduje nestandardní programy zaměřené na výraznou změnu jednání jak menšin, tak většiny. Nový jazyk tlačil většinové obyvatelstvo ke změně přístupů k menšinám, sám ale zásadní sociální změnu nepřinesl. Jestliže někdo vnímal označení „Negros“ jako hanlivé či diskriminující, pojmenování „Afroameričan“ pro něho znamená pozitivní změnu. Sociální status černochů se tím ale mění jen formálně, byť více než v případě cikánů, když se jim začalo říkat Romové. Nemluvě o logice, podle níž by se černochům žijícím v Africe mělo říkat „Afroafričané“. Tím, že se přestane sledovat kriminalita menšin jako samostatný statistický údaj, se kulturní vzorce chování menšin a většiny neztotožní.
     

Importovaná korektnost
 

Před třiceti lety začalo vítězné tažení americké politické kultury střední Evropou. Díky hollywoodské civilizaci a nejrůznějším školením pro nadějné politiky i novináře pronikla do okolí Vltavy a Dunaje záplava slov a politických technik, které boří tradiční vidění světa. Tato slova a techniky však více reagují na realitu USA než realitu Evropy – a navíc podobu Spojených států idealizují. Politicky korektní jazyk, který kdysi ve Spojených státech boural stereotypy, v Evropě stereotypy staví. Nesmyslná gesta berlínských politiků či pražských sluníčkářů vůči migraci nejsou výsledkem vlivu islámu, ale projevem přebírání liberálních hesel z USA. Ideologie multikulturalismu v USA se snažila začlenit staré menšiny, ale v Evropě má sloužit především k vytváření nových menšin.

Jazyk levice, který se pokoušel v USA v 60. letech měnit skutečnost, se tam časem změnil na liberálně-konzervativní jazyk zakrývající realitu. V Evropě skutečnost předstírá. Tím, že se stal monopolním veřejnoprávním jazykem, změnil se na diktaturu slova: není důležité, jaká je realita, důležité je, zda slova zapadají do hesláře politické korektnosti. Co nad to jest, od ďábla jest. Jazyk politické korektnosti staví hranice myšlení, nahrazuje analýzu a uzavírá mysl. Ta pak – bez ohledu na původní význam slov – podněcuje agresivitu. Vůbec není náhoda, že většina vítačů bezbřehých proudů migrantů patří zároveň k těm, kdo šíří nenávist vůči Rusku a Číně. A v souvislosti s blížícím se třicátým výročím sametové revoluce mění veřejnoprávní zpravodajství v šikanózní politické školení mužstva.
 

*          *          *
 

Úspěchy Demokratických socialistů Ameriky ukazují, že se Spojené státy mění. Fakt, že se americká levice podílela na formování jazyka politické korektnosti či že lze formulovat zásadní výhrady k zahraniční politice Washingtonu, neznamená, že se v USA není čemu učit. Třeba i tomu, že existují odlišné podmínky pro práci levice v USA a v Evropě. Uvědomit si tento rozdíl znamená neodmítat současnou levici v USA jen proto, že je v řadě ohledů multikulturnější než ta česká či slovenská. Musí taková být. Zároveň ale uskupení jako DSA připomínají, že kritika tupého multikulturalismu má být spojena nejen s vlastenectvím, ale také s internacionalismem, s podporou solidarity a s odmítáním nejrůznějších teorií o zákonitém konfliktu civilizací. Skutečným protikladem diktatury politické korektnosti není šovinismus, ale otevřená mysl.

(Komentár vyšiel v českom webovom časopise !Argument 7. 1. 2019)

Priemer: 5 (1 hlas)
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama