Reklama
Reklama

Co řekl Putin?

Počet zobrazení: 2349
Oskar Krejčí pre časopis !Argument hodnotí vojenskú a zahraničnopolitickú časť prejavu Vladimira Putina v širšom kontexte nových pretekov v zbrojení.

 

Zpráva o stavu Ruské federace, kterou přednesl prezident Vladimír Putin první březnový den, jistě vejde do dějin. Nejen kvůli novátorské formě, ale hlavně kvůli pasážím o otázkách obrany a nových zbraních. Milovníci statistik spočítali, že v projevu dlouhém 1 hodinu 56 minut a 56 vteřin věnoval ruský prezident této vojensko-politické tematice plných 42 minut. Nebyla to však výzva k novému závodu ve zbrojení, jak o tom mluví někteří západní politici a vybraní odborníci – byla to informace o tom, jak tento závod před přibližně patnácti lety začal, a o tom, jaký je jeho stav v danou chvíli.
 

Protiraketová obrana
 

Vladimír Putin především charakterizoval situaci, která Rusko vedla k rozhodnutí přestavět svůj strategický arzenál. Mluvil o marnosti výzev adresovaných do Washingtonu, aby Spojené státy neodstupovaly od Smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany (ABM Treaty) a zastavily budování americké globální protiraketové obrany. Zmíněná smlouva, podepsaná v roce 1972, omezila obranu vybraných oblastí na 100 antiraket, a po úpravě formou Protokolu z roku 1974 zúžila počet regionů chráněných před útokem na jeden v každém smluvním státě; v Sovětském svazu to byla oblast Moskvy, v USA Grand Forks v Severní Dakotě, kde jsou koncentrovány odpalovací rampy mezikontinentálních balistických raket. Smysl této na první pohled podivné smlouvy – proč se má ve jménu míru omezovat obrana? – je prostý: ten, kdo nemá dokonalou obranu, nemůže zaútočit. Při neúplné obraně je smluvní strana důvěryhodným partnerem, rovnováha sil pak zabezpečuje mír. Samozřejmě za předpokladu, že se partneři chovají jako racionální lidé.

Dohodu o omezení systémů protiraketové obrany v roce 2001 Spojené státy jednostranně vypověděly. Před tímto krokem je varovalo nejen Rusko, ale také Čína a celá řada v oné době ještě samostatně myslících západoevropských státníků. Putin charakterizoval tehdejší diplomatický dialog parafrází slov Washingtonu. Ze Spojených států prý zaznívalo, že „USA nevytvářejí systém globální protiraketové obrany proti Rusku, a vy dělejte, co chcete. Budeme vycházet z toho, že to není proti nám.“

Tehdy, s příchodem George Bushe ml. do Bílého domu, začalo současné kolo závodů ve zbrojení. Spojené státy staví kolem Ruska a Číny propojený prstenec pozemních základen od Aljašky, Japonska a Jižní Koreje přes Turecko, Rumunsko až do Polska, který doplňuje 35 válečných lodí, vše s prvky jednotného protiraketového systému. Celý tento systém je nadále modernizován a zahušťován – na rok 2019 žádá Donald Trump jen pro U. S. Missile Defense Agency 9,9 miliard dolarů. Podle údajů ruského ministra obrany by tento pás měl mít přibližně 400 antiraket. To má dát Spojeným státům takovou převahu nad Ruskem a Čínou, která by umožnila hrozit beztrestným úderem strategických zbraní USA. Výstavba globálního protiraketového systému USA tak devalvuje všechny dohody o omezení strategických zbraní mezi Moskvou a Washingtonem, včetně té podepsané roku 2010 v Praze.
 

Nová generace zbraní
 

Podle ruského prezidenta rozhodnutí Washingtonu odstoupit od ABM Treaty a budovat globální protiraketovou obranu USA vycházelo z předpokladu, že Moskva nedokáže adekvátně odpovědět. Na první pohled to byla logická úvaha. Putin připomíná, že teritorium Ruska je o 23,8 % menší než území Sovětského svazu, hrubý domácí produkt se snížil o 41 %, přičemž 29,4 % průmyslových kapacit se rozpadem SSSR octlo v zahraničí, vojenský potenciál se zmenšil o 44,6 %. V době, kdy Washington přijal zmíněné osudové rozhodnutí, na Kavkaze probíhala občanská válka „a v našich hlavních podnicích na obohacování uranu seděli američtí inspektoři“. Rusko bylo zadlužené; bez úvěrů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky nefungovalo. A zdálo se, že se už nevzpamatuje.

Rusko na budování globální protiraketové obrany USA odpovědělo kvalitativně novými strategickými zbraněmi, které jsou schopné detekovat systémy protiraketové obrany a vyhnout se jim. Tím se mění možnost obrany v iluzi. Ve svém vystoupení Vladimír Putin charakterizoval a na obrazovkách ukazoval šest zcela nových ruských zbraňových systémů.

  • Mezikontinentální balistická raketa Sarmat. Tato 200 tun těžká raketa má krátkou aktivní fázi, což ji činí obtížně zachytitelnou protiraketovou obranou. Nemá žádné limity doletu, je schopna letět na stanovený cíl nejen přes severní, ale i přes jižní pól. V hlavici může nést různé typy jaderných náloží, a to včetně hypersonických, tedy nejméně 5x rychleji než zvuk.
  • Střela s plochou drahou letu s miniaturizovaným jaderným motorem a nukleární náloží, která může doletět libovolnou trasou na libovolnou vzdálenost.
  • Ponorka bez posádky, schopná ve velmi velké hloubce překonávat mezikontinentální vzdálenosti větší rychlostí, než dosahují lodě i torpéda. Může se přitom vyhýbat obranným systémům a donést k pobřeží protivníka či k uskupením kolem letadlových lodí jadernou nálož. Testy nukleárního pohonu pro tyto ponorky byly ukončeny.
  • Systém Kinžál spojuje velmi rychlé letadlo a střelu s plochu drahou letu schopnou donést nálož na cíl hypersonickou rychlostí 10x větší než rychlost zvuku. Po celou dráhu letu je tato střela schopna manévrovat.
  • Začala sériová výroba nové nálože nazvané Avantgarda, která letí jako meteor na cíl hypersonickou rychlostí 20x větší než rychlost zvuku. Je vytvořena s využitím materiálů, které umožnují řídit ji i v husté atmosféře při zahřátí na 1600 až 2000 stupňů Celsia, manévrovat jak do strany, tak i do výšky. Před ukončením výzkumu těchto hlavic varoval Putin už v roce 2004, vyzýval k novým dohodám – ale nebyl vyslyšen.
  • Do armády jsou zaváděny mohutné systémy laserových zbraní, tedy zbraní na nových fyzikálních základech.
     

Nová rovnováha
 

Z vystoupení Vladimíra Putina je zřejmé, že Rusko už dnes disponuje zbraněmi, jejichž vznik někteří odborníci předpokládali za pět či deset let. Tyto kvalitativně nové strategické zbraně vytvořila nová generace ruských konstruktérů, vyrábí je nové továrny – a  to vše v podmínkách sankcí. Putin má pravdu: současná západní politika zadržování Ruska zcela selhala. Zbytečné jsou i nekonečné miliardy dolarů vydávané na globální protiraketový systém USA – odpověď Ruska má podobu schopnosti obejít tuto obranu, a to při čerpání mnohem menších zdrojů.

Ti, kdo rozhodli o odstoupení od dohody o omezení systémů protiraketové obrany, ale i ti, kdo praktikují politiku sankcí, Rusku vůbec nerozumějí. Jako mu nerozuměli ti, kdo přivedli švédskou armádu k Poltavě, francouzskou do Moskvy a německou do Stalingradu. Rusko se pod tlakem sjednocuje a dynamizuje. A navíc, jak řekl sebevědomě Putin, zbraně, které má dnes pouze Rusko, časem budou mít i ostatní. Ale „takové lidi, takové důstojníky, jako náš letec gardový major Roman Filipov, nebudou mít nikdy!“ (Roman Filipov byl začátkem února sestřelen v Sýrii, v obklíčení se bránil střelbou z pistole, a když viděl, že mu hrozí zajetí, odpálil pod sebou granát; do Ruska se jeho ostatky vrátili i díky pomoci turecké rozvědky).

Digitalizace možné války v celé škále od kyberprostoru po kosmos postupuje rychleji, než se dosud zdálo. Rusko ale není protizápadní stát. Chce jen být vnímáno jako rovnocenný partner, jehož oprávněné zájmy jsou respektovány. Je nejvyšší čas pochopit, že svět se stává multipolární, že zastavit růst Číny či obnovu Ruska bez velké války není možné. V Putinově projevu je obsažena výzva uznat, že vojenskou převahu nad Ruskem získat nelze. Že nastal čas k novým dohodám respektujícím rovnováhu sil a směřujícím jak ke snížení napětí, tak i k úsporám lidských i materiálních nákladů.
 

Nová diplomacie?
 

V této chvíli to však vypadá, že současné desetiletí bude první dekádou od 70. let minulého století, kdy nebude mezi Washingtonem a Moskvou podepsána žádná dohoda o strategických zbraních. Naopak se zdá, že bude vypovězena Smlouva o likvidaci raket kratšího a středního doletu (1987). Přestože nové ruské zbraňové systémy tuto dohodu neporušují, je zřejmé, že je nedokonalá. Vypovědět ji, jako to udělal Washington v případě ABM Treaty bez náhrady smlouvou dokonalejší, je ale velmi riskantní ignorování zákonitostí světové politiky.

Západ dává najevo, že s Putinem žádné dohody uzavírat nehodlá – a to i přesto, že 18. března (na den Pařížské komuny…) bude znovu zvolen prezidentem jaderné supervelmoci. Války iniciované Západem v tomto století svými výsledky ukazují, že značná část zdejších polovzdělaných politických elit je odhodlána rozhodovat při zcela nedostatečné informovanosti. Jsou autoři, kteří se domnívají, že se tak vrací studená válka. To je omyl, tehdejší státníci i vojáci uměli strategické zbraně počítat. Dnešní situace je mnohem horší.

Foto: kremlin.ru

Priemer: 4.7 (43 hlasov)
     
Reklama
Reklama
Počúvanie je nové čítanie

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama