Reklama
Reklama

Čína vyzvedla milióny lidí z chudoby, Afriku to inspiruje

Počet zobrazení: 2500

Marek Hrubec vede Centrum globálních studií Filosofického ústavu AVČR. Především z hlediska filozofie a sociologie se ve svém výzkumu zaměřuje na globální konflikty, mezikulturní dialog, spravedlnost, odstraňování chudoby apod. Publikoval mnoho odborných i publicistických článků. Jako autor a editor vydal přes 20 knih. Jeho posledními knihami jsou: From Social to Cyber Justice: Critical Views on Justice, Law and Ethics (ed. with N. De Oliveira and E. Sobottka, 2018) a Social Transformations and Revolutions (ed. with J. Arnason, 2016). Přednášel v mnoha zemích EU, v Číně, USA, Rusku, Ghaně, Burundi, Rwandě, Brazílii, Chile, Íránu, Indii, Vietnamu, na Kubě, Novém Zélandu ad.

Rozhovor s Markem Hrubcem připravil Radovan Rybák.

m._hrubec.jpg
Foto: Archiv Marka Hrubce

Nedávno jsme oslavili 71. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Českou republikou. Jak v současnosti tyto vztahy vnímáte?

Současné vztahy mezi našimi zeměmi jsou podle mého názoru pozitivní a mají potenciál dalšího rozvoje. Jsou určeny především kombinací pěti faktorů. Za prvé historicky tím, že Československo bylo jednou z prvních zemí, které v roce 1949 uznalo vznik Čínské lidové republiky. Za druhé tím, že jsme součástí Spolupráce 17+1, tedy kooperace mezi Čínou a 16 postsocialistickými zeměmi střední Evropy, Pobaltí a Balkánu, k nimž se později přidalo také Řecko a rozšířilo počet zemí na 17. Nyní je na tom Řecko geopoliticky a ekonomicky podobně jako ostatní země 16+1, takže vstup do této skupiny má své zdůvodnění. Za třetí tím, že jsme součástí Evropské unie, v jejímž rámci můžeme podobně jako jiné země EU rozvíjet své vztahy s dalšími zeměmi ve světě. Západní země EU však mají především obchodní vztahy s Čínou daleko více rozvinuty než země střední a východní Evropy 17+1. 17+1 tak pozitivně pomáhá vyrovnávat různou míru spolupráce s Čínou v Evropě.

Za čtvrté, limitem našich vztahů je globální vliv, který mají ve světě především USA. V posledních letech se kvůli Trumpovi situace zhoršila zavedením amerických cel na čínské zboží, amerických technologických restrikcí vůči Huawei a dalším čínským firmám, odrazováním od spolupráce s Čínou apod.

Za páté, samozřejmě jsou vztahy mezi Českem a Čínou určeny rovněž specifickými současnými českými podmínkami. Ty jsou obecně dobré, přátelské a pragmatické, pozitivně vztažené k prvním třem faktorům. Několik nezkušených českých politiků nicméně částečně podlehlo nástrahám Trumpovy administrativy, ale naštěstí to nemá velký vliv. Doufejme, že za nové, Bidenovy administrativy se situace zlepší. Je zde velký potenciál spolupráce mezi Čínou a Českem, EU a dalšími zeměmi.

Čína se zavázala, že do konce roku 2020 vymýtí extrémní chudobu ve své zemi. Věříte, že se jí to podaří? Jak vnímáte tento čínský projekt?

Čínská verze modernity v uplynulých čtyřech dekádách umožnila velký nárůst životní úrovně čínských občanů. Na centrální, provinční i lokální rovině vlády realizovaly řadu rozvojových projektů a vyzvedly skoro 800 milionů lidí z chudoby. Vyzvednout z chudoby tak velké množství lidí za tak krátký čas je mimořádným výsledkem nejen v Číně, ale také v celých lidských dějinách. Z mého evropského hlediska mohu dodat, že na východním pobřeží v Číně žije přibližně stejné množství lidí na stejné životní úrovni jako je průměr v Evropské unii. Poslední dobou se pozornost pomocí konceptu ekologické civilizace upíná také například na řešení problémů s životním prostředím, s klimatickou změnou apod.

Právě minulý týden jste se zúčastnil Mezinárodního fóra o sdílení zkušenosti s odstraňováním chudoby v Číně a ve světě, viďte?

Ano. Čínští účastníci se mohli sejít fyzicky v Pekingu, zatímco kvůli pandemii jsme se my, zahraniční účastníci, připojili na dálku online. Akce se zúčastnili vědci, politici a novináři z mnoha oblastí světa. Vedle čínských hostů zazněl úvodní příspěvek například od Audrey Azoulay, generální tajemnice UNESCO. Dále hovořil Marcos Troyjo, prezident Nové rozvojové banky, nebo Yeo Dossina, který vede odbor pro ekonomickou politiku a výzkum Komise Africké unie. Z vědců se zúčastnili osobnosti jako předseda Čínské akademie sociálních věd Sie Fu-čan nebo prof. Martin Albrow z Akademie sociálních věd Velké Británie. Fórum nám umožnilo shrnout relevantní poznatky a zároveň se setkat s lidmi, kteří se věnují stejnému tématu na rozličných místech planety. Samozřejmě je stále co rozvíjet a zlepšovat.

Vymýtit chudobu na tomto světě se snaží také OSN. Eliminovat chudobu se její agenda snaží naplnit do konce roku 2030. Podaří se jí splnit tak náročný úkol? Co stojí v cestě k vymýcení chudoby nejenom v Číně, ale ve světě obecně?

Snahu OSN vymýtit chudobu v globálním měřítku je nutné ocenit. Je třeba ji vnímat jako program na 15 let. V roce 2015 OSN přijala tzv. Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj, která usiluje o transformaci světa pomocí 17 udržitelných rozvojových cílů.

Číně se cíl podařilo splnit už o deset let dříve, tedy koncem letošního roku 2020. Kdyby tak postupovaly také ostatní země, bylo by už hotovo. Problémem je, že opak je pravdou. Vlády mnoha zemí nejsou schopny a někdy ani ochotny cíl plnit. Dokonce i rozvinuté země, jako například USA, se potýkají v posledním období s čím dál tím větší chudobou. Počet chudých lidí narůstá také v důsledku pandemie koronaviru. Naopak někteří nejbohatší lidé na planetě na krizi koronaviru v tomto roce zbohatli. Zásadním problémem jsou narůstající nerovnosti a nespravedlnosti ve světě. Finanční prostředky existují, je jich dostatek, ale jsou špatně rozděleny. Současný globální systém se vychýlil a jeho důsledkem jsou také narůstající konflikty, mezi něž patří nejen reálné války, ale také odchodní, technologické a diplomatické střety.

Vím, že jste vícekrát navštívil Čínu. Jaké byly vaše dojmy?

Čína prošla v posledních desítkách let rychlým rozvojem se zvyšující se životní úrovní. Mohl jsem to vidět na vlastní oči v řadě provincií. Také v globálním prostředí byla tato změna viditelná, a to především od nového tisíciletí. To se posílilo od roku 2013 od založení Iniciativy pásu a cesty, která navázala na historickou Hedvábnou cestu a více propojila Čínu s Asií, Evropou a Afrikou. Rozšíření spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky se Iniciativa stala globálním programem spolupráce a ukázala čínské možnosti rozvoje.

Pozorujete také transformaci čínské vědy?

Pochopitelně. Humanitní a sociální vědy, v nichž se pohybuji, se staly globálně provázané a mnoho kvalitních čínských vědců se do této kooperace plně integrovalo. Mluvím především o globálních studiích, mezinárodních vztazích, filozofii nebo sociologii. Intenzivně spolupracuji s čínskými vědci posledních 15 let, především s kolegy z několika ústavů Čínské akademie sociálních věd v Pekingu, z Univerzity Renmin a dalších pekingských univerzit, v Šanghaji z tamní akademie sociálních věd a z Východočínské univerzity, v Kantonu ze Sunjatsenovy univerzity, v Chang-čou ze dvou vysokých škol a z dalších institucí na dalších místech, například v Ťi-linu nebo v Si-anu, poblíž něhož je proslulá terakotová armáda.

Na hranici Burundi, Rwandy a DR Kongo jste před několika lety s africkými kolegy založil univerzitu, která vychovává budoucí africkou inteligenci, která možná jednou bude ve vedení svých zemí. Jak se univerzita, na které jste byl prvním rektorem, rozvíjí dnes? Spolupracujete nějakým způsobem s Čínou v oblasti univerzitního vzdělávání v Africe?

Univerzita se rozvíjí dobře. Po svém počátečním působení jsem předal vedení tamnímu kolegovi a mohl jim pak začít pomáhat už jen externě. Univerzita má nyní už dva kampusy, jeden ve městě a jeden na venkově, kde je vše daleko levnější, a tudíž přijatelnější pro chudé studenty. Rozvoj ale brzdí skutečnost, že je univerzita v zóně občasných ozbrojených konfliktů. Nestěžuji si. Skutečnost, že je to jedno z nejchudších míst na světě, a navíc v konfliktní zóně byl důvodem, proč jsem měl vůbec zájem tam jet a budovat pro tamní mladé lidi vzdělávací instituci na místě, kde předtím žádná nebyla.

V čem především je tam provázanost s čínskými projekty?

Zejména v tom, že se tam díky těmto projektům staví základní a střední školy, které jsou předpokladem pro naše vzdělávání na vyšším stupni, na univerzitě. Další čínské rozvojové projekty nám ale také pomáhají, protože bez nich by nebyly zajištěny základní infrastrukturní podmínky pro vzdělávání. Je třeba uvést, že v místě, kde jsme začínali, mělo například elektřinu pouze jedno procento obyvatelstva. O internetu ani nemluvím.

Spolupráce s evropskými, čínskými a dalšími univerzitami potom umožňuje další rozvoj. V posledních letech pracuji na nové spolupráci s etiopskými kolegy v Addis Abebě, kde je mnoho čínských rozvojových projektů. V poslední době jsem aktivní také v Abudži v Nigérii, kde se nyní podílím na novém pracovišti globálních studií.

Často navštěvujete Afriku, kde působí mnohé čínské firmy, které napomáhají rozvoji sítí, infrastruktury, staví elektrárny, školy a podobně. Jak nahlížíte na čínskou aktivitu na africkém kontinentě? V čem je jejich aktivita jiná než třeba ta americká na témže kontinentě?

Čína obchodovala s východní Afrikou po Hedvábné stezce po dlouhá staletí. V moderní době se spolupráce rozvíjela především od druhé světové války. Třebaže Čína nebyla ve své době velmocí, protože byla stále relativně chudá, podporovala africké státy prostřednictvím řady rozvojových projektů, jež chtěli afričtí partneři realizovat po získání nezávislosti. Nová éra vzájemné spolupráce započala s příchodem nového tisíciletí. Čína, největší rozvojová země na světě, aktivně začala více rozvíjet spolupráci s ostatními rozvojovými regiony. Usiluje při tom o lepší formy vztahů, než jaké udržovaly západní státy v koloniální a postkoloniální době i v současné době. Vzhledem k tomu, že v Africe žije 40% globálních chudých, a vzhledem k tomu, že Čína byla schopna vyzvednout stovky miliónů lidí z chudoby, jak jsem se již zmínil, africké země vidí pochopitelně v Číně inspiraci.

Spolupráce mezi Čínou a Afrikou se výrazně prohlubuje zvláště po roce 2013 díky Iniciativě pásu a stezky..

Samozřejmě. Tato spolupráce má formu nové, nezápadní globalizace a probíhá v řadě oblastí – v základních infrastrukturách, ekonomice, politice, kultuře, vzdělání či vědě. Vedle standardní spolupráce se všemi africkými státy již 24 z nich uzavřelo zvláštní strategické partnerství či všezahrnující kooperativní partnerství.

Dlouhodobou platformu pro rozvoj vztahů mezi Afrikou a Čínou představuje Fórum pro čínsko-africkou spolupráci (FOCAC, 中非 合作 论坛). Díky tomuto fóru mohou afričtí partneři vystupovat multilaterálně, jednotněji, a tudíž silněji než v případě bilaterálních vztahů. Třebaže Čína rozvíjí spolupráci i s ostatními makroregiony, některé oblasti a formy jsou ve vztahu k Africe specifické.

Které oblasti a formy máte na mysli?

Jde zejména o odstraňování chudoby a sociální projekty obecně, větší meziparlamentní spolupráci a mezinárodní vztahy. Čína buduje především přístavy, železnice, přehrady, elektrárny a telekomunikační sítě apod. Podporuje rozvoj průmyslu, čímž napomáhá růstu produkce zboží s přidanou hodnotou. Staví školy, nemocnice a další sociální zařízení, má zájem o zemědělské a průmyslové produkty i nerostné suroviny.

Můžete uvést konkrétní příklady zmíněného rozvoje?

Jistě. Pro názornost lze z poslední doby zmínit například více než 50 programů lékařské pomoci včetně budování sítě nemocnic (Nemocnice čínsko-afrického přátelství), poskytnutí 50 tisíc vládních stipendií a dalších 2 tisíce míst pro vzájemnou výměnu. Čína na tyto projekty vyhradila 60 miliard amerických dolarů včetně bezúročné půjčky pro nejméně rozvinuté africké země. Očekává se, že čínské firmy na kontinentu investují nejméně 10 miliard dolarů.

Globální kooperace v oblasti infrastruktur, sociálních programů a odstraňování chudoby je reálným základem, z něhož se mohou rozvíjet ostatní vztahy mezi lidmi, zeměmi a světovými regiony.

(Rozhovor, ktorý Slovu poskytol Marek Hrubec, vyšiel na Czech.cri.cn 23. 12. 2020)

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.
CAPTCHA
This question is for testing whether or not you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama