Blíží se další soumrak české suverenity?

Co se v Praze praží a co na Zápraží
Počet zobrazení: 4648

Nedám nijak zvlášť na vnější dojem, takže mě vůbec nezajímá, jak kandidáti na prezidenta vypadají, jaké piruety po ránu nacvičují, co jedí a pijí, ani jak uhlazené věty ze sebe soukají. Mě zajímají jejich politické názory a činy.

A protože nejsem ani politolog ani ekonom, rád si vyslechnu názory odborníků. A nejen ty, které do nás perou pod tlakem bulvární i mainstreamová média. Proto mě zaujaly i názory nejmenovaného úspěšného českého podnikatele s mezinárodním rozhledem, se kterými se ztotožňuji do té míry, že jsem z nich vyšel při formulování svých důvodů, proč budu volit Miloše Zemana i ve druhém kole.

Zatímco současný prezident republiky je zásadně proti uprchlickým kvótám, proti muslimské imigraci a proti změnám dublinskému protokolu, Jiří Drahoš se k těmto otázkách dosud jasně nevyslovil.

Miloš Zeman je proti přijetí eura do té doby, dokud budou Řecko a další země, které se nacházejí v podobné ekonomické situaci, členy eurozóny, protože nechce, abychom museli platit dluhy jiných zemí. Jedním z důvodů, proč vyměnil členy rady České národní banky, bylo, aby ČNB přestala uměle snižovat kurs koruny vůči euru (což nás stálo 243 mld) jen proto, aby zahraniční a hlavně německé firmy u nás mohly levně vyrábět. V dané situaci si potřebujeme zachovat naši měnu co nejdéle. Nejlépe do doby, kdy se dostane na kurz 18 – 20 Kč za euro. Jiří Drahoš je však pro euro v zásadě hned. Jeho úkolem je v tomto směru jediné: „správně“ to těm českým buranům vysvětlit.

Miloš Zeman hájí zájmy českych firem v zahraničí, včetně Ruska a Číny, což Jiřího Drahoše vůbec nezajímá. Po něm se chce, abychom v těchto zájmových oblastech vyklidili prostor západním zemím, které sice své vlastní „sankce“ porušují jako na běžícím pásu, ale od nás vyžadují jejich dodržování nad daný rámec.

Zeman také nesouhlasí s předáváním dalších pravomocí EU, což Drahoš poslušně akceptuje. To ovšem povede, pokud Jiří Drahoš volby vyhraje, k tomu, že se z nás stane pouhá evropská provincie. O státní suverenitu de facto přijdeme. Evropská unie se po brexitu bojí ztráty dalších členů a proto preferuje slabé a přizpůsobivé partnery, jako je Jiří Drahoš.

Dokonce i podle některých amerických zdrojů reprezentuje Miloš Zeman úsilí východoevropských zemí (V4, ale i dalších) o větší emancipaci po 28 letech podřízenosti Francii a Německu.

Prezident Zeman nás chce vymanit z role politické a ekonomické kolonie západu. Na dotacích EU sice dostáváme nemalé peníze ročně, ale musíme do ní také odvádět, a na dividendách navíc odteče 300 miliard za rok. Drahošovým úkolem je zachovat status quo, ev. naši závislost ještě posílit.

S nevelkou nadsázkou se tak dá říci, že v Praze se dnes hraje o příští podobu Evropy jako už tolikrát v minulosti. Stačí si vzpomenout na roky 1918, 1938, 1948, 1968 a 1988 – 1989.

Že by tu byl další osudný osmičkový rok? A jak se v něm zachováme? Zase to vzdáme bez boje jako už tolikrát, nebo se v roce stého výročí vyhlášení samostatnosti vrátíme ke svým lepším tradicím, půjdeme volit, i kdyby trakaře padaly a z Berlína či Bruselu hromy třískaly, a budeme znovu volit Zemana?
 

podpis_cejka_180.jpgŽe prý jsme líní zvednout zadky
 

a umíme jít jenom zpátky,
 

jak na nás syčí hadi z děr.


Což tedy jít a zvolit směr?

 

To, co se v posledních dnech v Čechách a na Moravě, ale hlavně v Praze a virtuálním prostoru, děje, nemá totiž v krátké historii samostatné České republiky obdoby. Nad množstvím urážek, sprostoty a špíny, které se sneslo na Zemanovu hlavu od jeho odpůrců, zůstává rozum stát. Ale ono všeho moc škodí a tak skandalizování prezidenta republiky přináší nečekané ovoce. Spousta dosud nerozhodnutých voličů se začíná příklánět na Zemanovu stranu a další, znechucení štvavou antizemanovskou kampaní, zvažují svou účast ve druhém kole voleb.

A ty, kteří uvěřili tvrzení, že profesor Drahoš by jako prezident znamenal změnu k lepšímu (v čem?), by mohl zviklat i dávný výrok člověka, který je pro ně ještě stále nezpochybnitelnou autoritou, Václava Havla. Výrok, jenž koluje po internetu: „Byl bych nerad, aby se příštím prezidentem stal nějaký zasloužilý profesor egyptologie, který nakonec bude zvolen jen proto, že nikdy nikomu nevadil a nikdy nikoho nenaštval.“ Pokud ovšem nejde o podvrh. V dnešní studené občanské válce je možné všechno.

Na závěr už jen tři poznámky. Ta první se týká podpásových útoků na Miloše Zemana, ke kterým se v panice z výsledků prvního kola propůjčují už nejen postpuberťáci na sociálních sítích. Jestlipak by si byl loni někdo dovolil nazvat francouzského prezidentského kandidáta Macrona libovou šunkou, bruselskou štěnicí, zfetovaným cucákem nebo gerontofilem, což jsou odpovídající ekvivalenty běžných urážek současného prezidenta České republiky, ke kterým patří výrazy jako ovar, ruský šváb, starý opilec nebo pedofil?!

A ta druhá? V pátek 19. 1. prohlásil Václav Klaus ml., že sice není žádný velký příznivec současného prezidenta a proto volil v prvním kole Jiřího Hynka, kandidáta strany Realisté, ale že v druhém kole bude volit, byť s těžkým srdcem, Miloše Zemana. Protože jeho názory na nejdůležitější otázky dneška aspoň zná, zatímco názory věčně mlžícího Jiřího Drahoše ne.

Tou třetí je zpráva, kterou zamlčela téměř všechna česká média. Upozornil na to Jiri Kucera, bloger bez háčků ve jménech, na Blogu IDNES. Jiří Drahoš v rámci své předvolební návštěvy severní Moravy zašel v uplynulých dnech také na hokejový zápas v Třinci. A tam ho tisíce lidí doslova vypískaly. Ne desítky, nebo dokonce jen jednotlivci, kteří chodívali při návštěvách Miloše Zemana na náměstí s červenými kartami a transparenty, ale tisíce diváků! Jenže pískali na Drahoše a to se přece nehodí rozmazávat. Samozřejmě, kdyby tak pískali na Zemana, to by bylo jiné kafe. To by možná České televizi stálo i za mimořádnou besedu politologů, řízenou vševědoucím a nestranným panem Moravcem.

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984