Sloboda prejavu a denník SME

Text je reakciou na komentár P. Morvaya, ktorý vyšiel v denníku SME. Redakcia SME reakciu odmietla s vysvetlením, že je rozsahom neadekvátna. Ponúkame čitateľom Slova posúdiť, kto má pravdu.
Počet zobrazení: 1185
IMG_0145-m.jpg

Text je reakciou na komentár P. Morvaya, ktorý vyšiel v denníku SME. Redakcia SME reakciu odmietla s vysvetlením, že je rozsahom neadekvátna. Ponúkame čitateľom Slova posúdiť, kto má pravdu.

Rok 1989 přinesl slovenské a české společnosti svobodu. Svobodu projevu, vyznání, politického přesvědčení, svobodu vědeckého bádání. I deník SME je důkazem svobodného prostředí. Při neexistenci svobody by deník z původní Smeny (pozn. red.) nikdy nevznikl nebo by již mnohokrát zanikl. SME vychází především díky svému neustálému upozorňování na ohrožení svobody projevu ze strany politických elit. Proto nebude určitě redaktorům SME vadit moje následující zamyšlení, které při svém úsilí o svobodu slova jistě rádi zveřejní.

V pátek 13. 11. 2009 jsem se účastnil vědecké konference „Slovensko a odkaz novembra 1989.“ Deník SME prostřednictvím svého komentáře zhodnotil nás, účastníky, velmi ostře a jednoznačně – konference se účastní jen komunisté, postkomunisté a příznivci ně­kterých ideologických směrů. Do žádné z těchto kategorií mě samotného zařadit nelze, v roce 1989 jsem ještě totiž ani nedosahoval věku, kdy lze vlastnit občanský průkaz. Ale i na takové účastníky jako já deník SME pamatoval. Autor komentáře Peter Morvay mě zařadil mezi tzv. kamufláž, jak říká ve svém komentáři, „aby nebolo až také zjavné, že tu vôbec nejde o vedeckú konferenciu, ale o ideové školenie v prednovembrovom štýle. Vzhledem k tomu, že kardinál Korec mi mezi komunisty příliš nepasuje, smířil jsem se s tím, že budu s panem kardinálem a několika dalšími tvořit v očích novinářů „kamufláž“ konference.

Čekal jsem, že novináři budou chtít nás, vědce – kamufláž, rozcupovat svými argumenty a postřehy, aby dokázali, jak jsme nahrávali přítomným politikům a tvořili jim kulisy pro jejich vystoupení. S napětím jsem otevíral druhý den stránky deníku SME – ale zbytečně. Novináři SME si všimli jen emotivního vystoupení předsedy Národní rady SR, vědeckou část (tedy tu delší, odborně zajímavější a pestřejší) zcela ignorovali. Chápu, že já osobně příliš do zjednodušeného pohledu redaktorů SME nezapadám – jako český občan nemám slovenské volební právo, nemám tedy důvod slovenským politikům lichotit. A navíc v mém vystoupení, které bylo věnováno problému legitimity při rozdělování Československa, jsem představil poměrně kritický pohled i na ty, jimž jsem měl tvořit kamufláž. Divné, ne? Ovšem stejně jako mě, ignorovali novináři i další zajímavá odborná vystoupení, například příspěvek předsedkyně Slovenského statistického úřadu o volbách na Slovensku a o legitimitě kooptací do Slovenské národní rady v roce 1990.

Deník SME nás všechny předem degradoval na poskoky a přisluhovače slovenské vládní koalice, zároveň se však žádný z novinářů neobtěžoval přinést o konferenci podrobné informace. SME se tak stalo to, co nejvíce kritizuje – dopustila se zjednodušující paušalizace a ideologického kádrování. Nedisponuji nadhledem osobností typu pana kardinála Korce, a proto přiznávám, že zařadit mě mezi komunisty a jejich kamufláž se mě dotklo. Respektuji právo novinářů na hledání senzací a bulvárních zpráv, ale je smutné, že při honu na účastníky konference o listopadu 1989 unikl SME jeden zásadní symbolický význam akce, dokazující svobodu projevu na Slovensku. Vědci mohli ve svém vystoupení otevřeně zkritizovat kteréhokoliv z přítomných politiků (v mém případě šlo o nejvyšší ústavní činitele) bez jakékoliv obavy o svůj další osud. Stejně tak se mohli přítomných účastníků (politiků i vědců) zeptat na cokoliv novináři, pokud by o to však měli zájem, a věděli by, že neponesou žádné negativní důsledky. Konference přinesla i unikátní situaci – o výstupy z výzkumu společnosti projevili zájem politici, tedy ti, kteří obvykle o něco podobného příliš nestojí. A novináři SME? Proč ti při hledání svobodného přístupu k informacím tentokrát o něco takového nestáli?

Je velká škoda, že místo toho, aby redaktoři SME využili možností svobody projevu a pozorně naslouchali, ptali se a následně svobodně interpretovali obsah příspěvků konference, často vůči politickým elitám kritických, věnovali se – obdobně jako jejich kolegové před rokem 1989 z Rudého práva či Pravdy – selektivnímu dokazování svého předem jasného ideologického postoje.
Autor je politológ a prorektor Vysoké školy politických a společenských věd Kolín

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984