Reklama
Reklama

PREČÍTALI SME

Namiesto diktátu jednej strany tu však máme diktát peňazí, ktoré dnes rozhodujú o všetkom. Počnúc tým, ktorá z politických strán nám bude vládnuť, cez fakt, či na detskom ihrisku vyrastie alebo nevyrastie ďalší mrakodrap luxusných bytov
Počet zobrazení: 537

K výročiu novembra bez emócií

Namiesto diktátu jednej strany tu však máme diktát peňazí, ktoré dnes rozhodujú o všetkom. Počnúc tým, ktorá z politických strán nám bude vládnuť, cez fakt, či na detskom ihrisku vyrastie alebo nevyrastie ďalší mrakodrap luxusných bytov, fakt, či budeme na operáciu v nemocnici čakať týždeň alebo mesiace, či sa do špičkového športu zapojí mlaď so športovým talentom alebo dorast z rodín novodobých boháčov a končiac faktom, či sa na knižných pultoch objavia ľahko predajné alebo kvalitné knihy. Ten, kto chce vyniknúť nad svoje okolie a má k tomu schopnosti, ale predovšetkým nemá škrupule a nebojí sa konať na hrane zákona (alebo dokonca za ňou), má zelenú. Neviem však, či všetci tí úspešní sú aj naozaj šťastnejšími než v minulosti. Životné tempo, úskoky konkurencie a zúfalá snaha mať čoraz viac, má svoj vrub aj v rastúcom počte zločinov, infarktov a samovrážd, ktoré sú na druhej strane častejšie „riešením“ aj pre „urazených a ponížených“. Protikladom niekdajšej hlúpej nivelizácii príjmov sú široko roztvorené príjmové nožnice. Dnes máme chudákov žijúcich zo sociálnych dávok, ako aj milionárov s luxusnými vilami pri mori.
Vladimír Blaho, Literárny (dvoj)týždenník 39-40/2009

Levice a Evropa

Hřích evropské sociálně demokratické levice spočívá v tom, že se aktivně podílela na kvalitativním posunu významu pojmu „politický střed“ od obecného sociálního konsenzu poválečné Evropy k faktické abdikaci na politiku coby regulační faktor společnosti. Manipulace slovy jako „modernizace“ (ve skutečnosti sociálně-politický regres) nebo „reformy“ (rozuměj demontáž sociálních systémů) měla zastřít skutečnost, že od počátku 90. let zavládl v Evropě duch kapitalistické restaurace. Nenahraditelná role „moderní“ levice v tomto procesu spočívala v tom, že prolomila psychologické a tím pádem i politické bariéry, které do té doby chránily existenci sociálního státu. Ty budily zdání, že je jeho existence jednou provždy civilizačně zakotvená. Náhradou za ústup od sociálních témat byl obsazen obecný kvazi lidskoprávní terén, který by se dal „okolkovat“ pojmy „rovnoprávnost“ a „emancipace“. Jeho jednotlivé úseky obsahovaly kategorie jako feminismus, rovnoprávnost mezi ženou a mužem, hetero a homosexuály, multikulturalismus, etnické menšiny. Tato témata ale byla akcentována jen ryze abstraktně, „vně“ sociálních procesů, což umožnilo jejich politickou instrumentalizaci. Příklad za mnohé: Při „politickém známkování“ berlínského starosty Klause Wowereita (SPD) se tematizovalo více jeho veřejné přiznání k homosexualitě než bezpříkladný výprodej veřejného sektoru hlavního města během jeho úřadování.
Petr Schnur, Literárky v síti
(
http://www.literarky.cz/svet/evropa/1622-levice-a-evropa)

Aby to nezapadlo

Britské listy uverejnili časť interview Zbigniewa Brzezinského pre Českú televíziu k výročiu novembra. Jednu z otázok a odpovedí uverejňujeme:

Reportér ČT: Dopis Václava Havla a dalších středoevropských osobností si stěžoval, že Obamova vláda opouští prostor ve střední Evropě. Souhlasíte s tímto dopisem?

Brzezinski: Zaprvé, nechápu, jak Amerika opouští tento region. Nechápu, jak to může někdo tvrdit. Ledaže někdo naprosto dezinterpretuje důvod, proč Amerika chtěla postavit svůj protiraketový štít, na základě spolupráce s těmito dvěma zeměmi. Ale s tím dopisem jsou další problémy. Ten dopis je od velmi slavných Evropanů, velmi hrdinských bojovníků za svobodu a nezávislost. Ale byl to dost podivný, dost neobvyklý dopis. Zaprvé, byl adresován „Obamově vládě“. Jako, co to znamená? Všem členům té vlády? Znamená to, že byl adresován některým lidem v Radě pro národní bezpečnost? Některým lidem na ministerstvu zahraničí? Nebo oni mají na mysli pana prezidenta? Pokud byl ten dopis adresován panu prezidentu, oni jeho signatáři nevědí, jak se jmenuje? A nemohli mu to adresovat? Zadruhé: Když píšete příteli a chcete od přítele, aby pro vás něco udělal, anebo když jste nějakým způsobem zklamáni upřímným přátelstvím vašeho přítele pro vás, jinými slovy, jde o vztah, který se týká dvou přátel, vy jako takový dopis zveřejníte v řadě novin? Dopis, napsaný na mlhavou všeobecnou adresu? Jako kdyby to byl dopis poslaný sice mně, ale jen na mou poštovní adresu, (bez mého jména)? A já se o tom nejprve dočtu v novinách? Není to tak trochu divné?
(http://www.blisty.cz/art/49886.html)

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama
Mobilné telefóny a príslušenstvo
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama