Archív článkov

Po celém světě je spolupráce se státní mocí vysoce oceňována; v USA jsou agenti FBI a CIA považováni za opravdové vlastence. Nejinak je tomu v sousedním Německu, není nad to, když někdo pomáhá BND. Ani v Polsku už tomu dneska není jinak, u nás se o dotyčných agentech BIS zatím jenom šeptá.

Uši Vlasti milené jsou v každém režimu nezbytné. Moc...

Není to tak dávno, kdy se u nás bouraly sochy Tomáše Garrigua Masaryka, Jana Nepomuckého, kdy se odstřelila socha Josefa Vissarionoviče Stalina. Kdy se s oprátkami na krku odvážely sochy Klementa Gottwalda, Julia Fučíka, Jožky Jabůrkové, Jana Švermy. Není to tak dávno, kdy národní a zasloužilí umělci házeli své diplomy u Mánesa do stříbropěnné Vltavy. Není to tak dávno, kdy se na znojemském...

Dávno to bylo, záviděl jsem Italům! Mohli v Bologni demonstrovat, kdy a když se jim zachtělo; nesměli se však nikdy bouřit proti USA a urážet italského prezidenta.

Mohli pískat i bubnovat!

Luigi Longo a Enrico Berlinguer vedli na demonstracích dialog s demonstranty.

„Za co stojí naše italská vláda“ – optal se Luigi Longo, generální tajemník Italské komunistické strany...

Teprve několik dnů uplynulo od ostudného dvacátého výročí napadení Bělehradu leteckými eskadrami NATO v roce 1999.

Váže mne k tomu několik vzpomínek.

V šedesátých letech XX. století jsem se zúčastnil mezinárodního semináře v azerbajdžánském Baku, konaným pod názvem: „Sovětský svaz buduje komunismus.“ Byli jsme mladí...

Na V. sjezdu Československého svazu mládeže ve Sportovní hale v Praze 7 – Holešovicích v červnu 1967 jsem se potkal na toaletě s prezidentem Antonínem Novotným, v té místnosti se jeden s druhým nezdraví.

Hlava státu zaklela, proč tam nejsou ručníky, byť jenom papírové. Dal jsem mu za pravdu.

Na Fondu národního...

Už při našich posledních přímých prezidentských volbách mi něco hned od počátku vrtalo hlavou; opět a znovu může být prezidentem státu téměř každý. Kdo má předpokládaný věk, peníze a sesbírané podpisy. Přede mnou defilovaly osobnosti ve své většině neznámé, nevýrazné, ničím pozoruhodné; zkrátka někdy i skoro bezvýznamné.

Čertovo kopýtko bylo v...

Nejsme jako ONI, jsme ještě mnohem HORŠÍ!

Mahátmá Gándhí:  „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí!“

Rudolf Pařenica, novinář deníku Mladé fronty, nikoliv /MF DNES/:
Kvalitní časopis musí být: – čtivý – poutavý – zajímavý – angažovaný!“

Také musí být vždy slušný...

Měl jsem v životě velké štěstí, že jsem se jako novinář mohl dvakrát vypravit do daleké země, do Afghánistánu. Pokaždé jsem se tam dostával přes Indii. Jednou to bylo v mezinárodní novinářské skupině – Indonésani, Američané, Ceylonci, Britové ... Podruhé jsem tam mohl pobývat, v kraji skal a podivných podmanivých pohledů tváří desítek osmahlých mužů a žen a jejich zakrytých obličejů, skoro...

Když čas oponou trhnul, když se lidé ocitli po různých politických vánicích a po jiných agentomániích v situacích, z houfu se rozutekli. Rychlostí, jako když do vrabců střelí, si začali bránit své soukromí. Co jiného měli dělat, namítají mnozí. Cožpak je vůbec někomu zapotřebí, nechat si donekonečna nadávat do zlodějů, do zločinců, do vyžírků, do estebáků, do komoušů a...

Máme svobodu, můžeme se radovat! Tato svoboda nám nespadla sama od sebe do klína. Není to svoboda mladá – v červený květ rozkvetlá. Je to jiná svoboda, od základu je to jiná svoboda. Zdaleka není pro všechny. Je založena na nejhlubší nenávisti, na odporu k jinak smýšlejícím hlavám, než jaké si vysnil Mesiáš. Jak před několika dny zdůraznil poslanec z podstaty Marek Benda...

Někdo někdy pomaloval smíchovský tank růžovou barvou – a do práce pak na úplném zničení tanku se dali i poslanci někdejšího Federálního shromáždění ČSFR. Případ byl odložen.

Někdo někdy strhl prezidentskou vlajku z Pražského hradu a zavěsil nad hradem králů červené trenýrky. Pak to trvalo tak dlouho jako v Nikdášově, aby se při šetření...

Každoročně opakovaná blbost se stává všude na světě projevem vrcholným projevem debilizace
společnosti. Spojování ubohé taškařice s nositelem pravdy a lásky Václavem Havlem a s Dalajlámou
je urážkou na cti. Těm i oněm, také vůči všem.

Fotografie mluví nahlas.













Roky života, poté, když nás všechny nechal tatínek po svém návratu z nacistického německého vězení vyškrtnout z katolické církve, mám pořád skvělé vztahy s věřícími i s mnoha duchovními. Nebylo příjemné, když po mých každoročních přednesech básní u vánočního překrásného betlému v jihlavském kostele U minoritů den co den četli kněží z kazatelny naše rozhodnutí a...

Kolik politiků si v poslední době naříká, jak jsou vysílení svou náročnou prací pro národ, pro službu své milené vlasti. Stěžují si, jak jsou napadáni ze všech stran, jak jsou obviňováni z „komoušství“, jak jsou osočováni i z jiných neuvěřitelných důvodů a činů.

Někdejší předseda vlády abdikoval na poslanecké křeslo a prohlásil, že se musí dát konečně...

Politička Miroslava Němcová nepřekypuje rozvážností, kterou by se měl v nynějších, slušně honorovaných poměrech český politik vyznačovat.

Pochází z mého kraje a vůbec si ji nevážím.

Jednou jsem doprovázel Čestmíra Císaře při návštěvě předsedy poslanecké sněmovny v budově Parlamentu ve Sněmovní ulici a při náhodném...

S velkou pozorností jsem sledoval přímé televizní přenosy z volby prezidenta České republiky, vše předtím a po ní.

Hanba se mnou lomcuje. Nejsem sám.

Jediný – nyní již zesnulý novinář Karel Slezák – se s hyenami z vlastních řad vyrovnal po svém, snad ne zcela vhodně, ale opravdu po svém. Jednomu z těch sebevědomých...


 

Po ránu jsem neměl nejlepší náladu, někteří lidé ztratili v této době už dávno glanc. Pak jsem si poslechl ČR2, povídání (Slovenky, Němky, Češky?) Zity Senkové s německým novinářem, působícím v Praze. Zjistil jsem, že patříme k nejdůležitějším partnerům SRN, pochopil jsem, že jsme další spolkovou zemí, jenže i žít by se nám zachtělo, jako se žije Němcům....

V jednom z čísel humoristického týdeníku Dikobraz ze šedesátých let XX. století se objevila velká pravda. (Jeden urousaný historik po roce 1989 odsoudil tento týdeník k věčnému spánku, až nám po něm dodnes tuhnou tváře.) V něm byly tehdy na titulní straně nakreslené zástupy lidu, a zelo zde oslovení: „Soudruzi, ministři!“



Připomíná...

Kdo ponížil fyzickou práci spjatou s funkcí hlavy na nulu, je nabíledni. V devadesátých letech minulého století, krátce po majetkovém zločinu, jenž se dosud nezastavil, většinou víme vcelku dokonale. Méně již víme, kdo zavinil a způsobil, že jsme vymazali z existence všedního dne například zednické řemeslo, vymetli jsme z odborných učilišť tisíce budoucích dělníků, v ...

Na první pohled by se mohlo zdát, jak vřele Poláci milují USA a jak srdečně dojatí milují Donalda Trumpa. S USA Poláci bojovali bok po boku za nezávislost.

Ve Spojených státech žije početná polská menšina, větší než je česká a slovenská, ale v posledních letech pracuje více Poláků ve Velké Británii, Německu a ve Skandinávii.

...

Vyprahlo na duchu. Poezie se téměř nečte, povinně oslovuje zejména mládež školou povinnou a vymezenou sociologickou skupinu čtenářů. Většinou však zájem o poezii odešel neznámo kam, za lesy. Jako odcházejí zemřít staří sloni do buše. Aby nepřekáželi, aby nezacláněli.

Do slovníku se derou anglikanismy – ve srovnání s rusismy předešlého režimu...

Před dvaceti sedmi lety, 17. listopadu 1989 jsem šel s ostatními, zdaleka ne jenom se studenty, z Albertova přes Vyšehrad na Národní třídu; očitým svědkem mé přítomnosti byl tehdy kolega novinář Petr Hájek, později nablízku Václavu Klausovi. A snad jsme tam šli spolu s několika dalšími i s hercem Josefem Kemrem, oblečeném v džínovém tralaláčku a v džínovém obleku....

Stránky

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984