Archív článkov

Stalo se 2.listopadu 1952. V ten den byla ve Znojmě na kruhovitém Mariánském náměstí vztyčena socha na válcovitém piedestalu, dílo tehdy jednatřicetiletého ak. soch. Konráda Babraje (1921 – 1991). V místě, kde došlo při osvobození města 8.května 1945 k prvnímu setkání představitelů Znojma s Rudou armádou. Pomník byl postaven o sedm let později svépomocí a z dobrovolných...

Doba je zapeklitá, jedni říkají, že je tu konflikt, jiní, že tu je válka. Umírají lidé!

Kdo by s válkou ještě včera počítal?

Málokdo.

Pamatuji si, když zrána v den osvobození od německých nacistů 9. května 1945 vylezly z brlohů v našem česko-německém městě Jihlavě, Iglau na Wienerstrasse...

Jsem pro okamžité zastavení krveprolévání na Ukrajině. Nechci, aby to byl výkřik. Nepřeji si, aby pokračovala válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Bouřím se proti bezuzdnému útisku a proti vykořisťování člověka člověkem Mám rád Zakarpatskou Ukrajinu a velké město Kyjev a Lvov. Stejně jako ukrajinský Černigov.

Plakal jsem nad bídou a nad ponižováním...

Budu hodně osobní. Stává se každému, kdo si v životě vytvořil k tomu druhému hluboký vztah. Můj otec, pacholek Jakub Hrabica, sluha Josefa Hybeše, náčelník Federace proletářských tělovýchovných jednot na Moravském Slovácku, narukoval za trest na vojenskou službu v Československé armádě na Podkarpatskou Rus, do Užhorodu.

Vrátil se domů s láskou...

Moje hanácká maminka Vlasta hýřila moudrostmi. Byly k nezaplacení! Kladla mi opakovaně na srdce moudra nad moudra a přikazovala, že jestli chci v životě uspět, měl by být jeden z mých kamarádů Žid.

Protože Židé jsou často velmi moudří a vzdělaní.

Daleko později, už v časech dospívání, jsem obrátil svou pozornost k ...

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984