Archív článkov

Tak! A opäť nastal v slovenských luhoch i hájoch láskavo-neláskavý čas, keď sa päť miliónov Slovákov mení na svetových znalcov hokeja i kvalifikovaných (hoci samozvaných) reprezentačných trénerov. Je to tak každoročne od roku 1996, keď sa náš národný hokejový tím prebojoval medzi svetovú elitu. Príjemnejšie „kafranie“ do nominácie a rozhodnutí lavičky sa dialo vždy, ak...

Před letošním přímým přenosem z terezínské tryzny se český televizní divák dozvídá, nejen kolik tisíc bylo českých a evropských obětí – a to ještě 2. května 1945, ale i kolik Němců bylo z Československa odsunuto, včetně ztrát na životech. Ani muk o tom, že se tak stalo na základě kategorického rozhodnutí velmocí, protifašistické koalice, která přijala k řešení tento – na...

„Slovensko nám hnedne!
Dopadneme biedne!“
– kričia tí, ktorí nám denne
(a nie iba cez správy)
hnojom svinia krajec chleba
a pľujú nám do kávy, 
tvrdiac, že včera aj dnes,
na Slovensku zdochol pes! 

V nóbl spoločnosti, synu, 
chceš byť  in a cool a tak?
Na Slovensko kydaj špinu!
Pridaj aspoň malý fľak!
Keď sú kúsky brudu malé
...

Ak sa na jednom mieste stretnú starí dobrí priatelia, známi iba z videnia, ale i mnohí neznámi, pričom pohľad do kalendára vraví, že je 1. máj, je to z jediného dôvodu: Všetkých spája presvedčenie, že práva pracujúcich treba brániť a neprestávať za ne bojovať.

Chvíľu sa už zdalo, že všetko ide dobrým smerom. Až kým, pod zámienkou boja za...

Málokdo si povšimnul nedávných slov Vladimíra Putina, že Turecko je dávný přítel Ruska, ale nikoliv z jeho pohledu je přítelem Ruska současná turecká politická reprezentace.

Nevím, proč to druhé nemůže platit nyní i pro nás. Maně si vzpomínám ze své práce v redakci, když na území Turecka došlo před lety k zatčení a věznění dvou mých kolegů –...

Do konečného rozhodnutí potentátů (i s hlavou státu) dohromady, mám nezcizitelné právo kibicovat. A v demokracii a svobodě, kterou podle Miroslavy Němcové už u nás máme, mám tu možnost i povinnost jistě i posléze.

Kvůli pojmům vznikají i války.

Ač by se to kdysi slušelo, nikdy jsem pražské Vinohradské třídě neříkal...

Jak to je jenom možné, že jsme si rozdělili Československo na dva státy a vlezli jsme do superstátu s dříve nepředstavitelným počtem úředníků, s mechanismem hodně podobným někdejší monarchistické nebo stranické nomenklatuře a nedemokratickému dirigismu?

Jak to jenom možné, že jsme vyklidili odedávné tradiční trhy, které dávaly...

Pamatuji dobu, kdy jsme se vzpouzeli. Víra v nepoznané a nadpřirozené nás od dětství odvracela od bigotní sevřenosti; krutě do našeho tradičního věření zasáhla válka. I zbraním se v ní žehnalo.
Ani těm, co zbraním žehnali, se její krutost a útrapy nevyhnuly.
Ani za války, ani po jejím konci.
Ač jsme toužili po osvobození, od potřeby patřit ke stádu, nepodařilo se.
Víru v Boha...
Není dobré, ani zdraví prospěšné zabředout do hloubky politiky. Oddával jsem se proto po delší době krásnému vínu z jižní Moravy. Rulandskému znovínskému modrému 2012 – „Jubilejnímu vínu augustiniánského opata“, z výběru hroznů ze Staré vinice v Havraníkách.

Je to svým způsobem služební nápoj chrámového obřadu.

Před nedávnem jsem oslavil šedesátiny jednoho jubilanta blízko...

Ak by ma včera bol videl nejaký tuhý (a najnovšie najmä český)  „demokrat“, zrejme by si pomyslel, že sa po smrti dostanem do horúcich pekiel. Čo takého som vykonal? Podľahol som „Putinovej propagande“. Ako? Zúčastnil som sa na otvorení Fondu Ruský svet, ktorý v Bratislave na Ivánskej ceste ponúka skvelé priestory pre akcie Ruského centra vedy a kultúry. Na otvorení boli...

Loni v létě jsem při slavnosti udělování medailí zasloužilým učitelům České republiky v pražském Valdštejnském paláci požádal o pár minut pro děkovný proslov. V něm jsem zrekapituloval úlohu učitele následujícími větami:

„… Děkujeme, pane ministře, že jste toto shromáždění umožnil a dáváte nám prožít pocit vyjímečnosti... Na rozdíl od všedního...

Vepsali mi do kolébky, chceš-li to daleko dotáhnout, dbej, aby alespoň jeden z blízkých kamarádů byl Žid. Kolikrát jsem si vzpomněl na tento posvátný odkaz své maminky Vlasty, rozumné, pokřtěné moderní křesťanky. Sociálně spravedlivé.

Za  dětských let mé židovské kamarády ve většině Němci zbavili života. Přežili jenom nemnozí díky změněné...

Stačilo téměř pouhých 27  let od chvíle, která uplynula od 17. listopadu 1989  – dneska už si stále více myslím a pod nohama se mi objevují i průkazné indicie, že tenkrát šlo o dokonale dlouhodobě připravený estebácký převrat - s mnohostrannou cizí, tedy zahraniční - pomocí. I zvolení Václava Havla převážně komunistickým parlamentem za prezidenta, na doporučení Michaila...

Pamatuji, jak „občané druhého řádu“ odhazovali po 17. listopadu 1989 do Vltavy v blízkosti staroslavného pražského Mánesu dekorace, které jim odevzdal minulý „zločinný režim“ – dekoroval je za jejich umělecké konání. Desítky národních a zasloužilých umělců se někdejší pocty, o kterou předtím dajli jim, nedajli medajli sami tolik usilovali, se nakonec dobrovolně nebo pod...

Brusel sa na niekoľko rokov stal mojím domovom. Na vstup do Európskeho parlamentu, môjho pracoviska, bolo spočiatku možné využiť ktorýkoľvek z jeho mnohých vchodov. Neskôr uzavreli jeden hlavný, vstup cez iné sa obmedzil. Zvykol som si.

Neznepokojovali ma ani nad občasné správy o riziku teroristických útokov na európske inštitúcie. Len jednému...

Listoval jsem stránkami dávného literárního odkazu Julia Zeyera; překvapila mne jeho odhodlaná náklonost k carskému Rusku. Nebyl jediným. Svým hlubokým pohledem si mohl kdykoliv - i s Karlem Havlíčkem Borovským zároveň vůči „velkému slovanskému dubisku“ být rovněž hodně kritický. O Masarykovi ani nemluvě. Co se odehrává nyní, je odjinud. Většinou vyčerpáno z hodně kalné a nejspodnější české...
Neviditelná ruka trhu, úcta k mamonu, k bohatství a vzmáhající se chudoba, nadvláda peněz a dluhů s námi cloumají jako nikdy předtím. Občas, a nejsem jistě sám a jediný, shlédnu televizní pořad České televize s Michaelou Jílkovou a nenechám se, seč mi síly stačí, unášet zasvěcenými přítomnými. Ale spíše pečlivě sleduji text v dolní části obrazovky. Srovnávám, jak se od sebe dva odlišné pohledy...

Nepamatuji v uchované paměti, že bychom kdy očekávali podobné vzedmutí nenávisti vůči osobnosti, jaké v Československu vzplanulo proti všem zápasům o pravost rukopisů a při včlenění do případu Hilsneriáda, kterých se ujal Tomáš Garrigue  Masaryk.
     Byl proklet ještě dříve, než usedl na stolec. Hněv však dokázal vracet, profláknutému papalášovi už nikdy nepodal...

Čo má spoločné televízna súťaž OTO a naše parlamentné voľby? Nuž o výsledkoch obidvoch rozhodovali diváci resp. občania. Možno by stačilo povedať občania, lebo aj tí sú len divákmi a nie hýbateľmi politického diania. Či sa vedia správne rozhodnúť, ponechám na čitateľov týchto riadkov.

Kresba: Ľubomír Kotrha

Už rímski cisári vedeli...

Často se vracím k novinářským rozhovorům Karla Čapka (Hovory s TGM), Egona Ervína Kische (i k fiktivním), věřím jim a hledám v nich poučení. Nikdo je, dříve vydané, už nečte, povalují se na regálech odložených knih v knihovnách – ve štalářích „Čtenáři čtenářům“. Nevěřím knižním dlouhým módním rozhovorům, třebas „dálkovým“ Karla Hvížďaly s Havlem, Schwarzenbergem, s Halíkem. V rozhovorech plných...

Jako žák školou povinný jsem se povinně zúčastnil za Protektorátu Böhmen und Mähren s milou paní učitelkou Neužilovou výstavy, pořádanej Ligou proti bolševismu, Národním souručenstvím a Kuratoriem pro výchovu mládeže. Byla instalována v jihlavském městském muzeu pod patronátem bývalého legionáře na Rusi, plk. Gšt., později protektorátního ministra osvěty Emanuela Moravce...

Asi som predsa len „utopický či naivný socialista“.  Dnes som si v novinovom stánku kúpil naraz štyri denníky. Pravdu, SME, Nový čas a Plus jeden deň. Nikdy som to ešte nespravil, ale bol som zvedavý, či aspoň niektorá z 23 strán, ktoré kandidovali do NR SR, zablahoželá aspoň na ¼ strane našim ženám k ich sviatku. Ani nechcem písať, ako to dopadlo, lebo každý, kto číta...

Stránky

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984