Jak to je jenom možné, že jsme si rozdělili Československo na dva státy a vlezli jsme do superstátu s dříve nepředstavitelným počtem úředníků, s mechanismem hodně podobným někdejší monarchistické nebo stranické nomenklatuře a nedemokratickému dirigismu?

Jak to jenom možné, že jsme vyklidili odedávné tradiční trhy, které dávaly...

Rmoutí mne, že v některých ohledech nejsme a již se neprojevujeme téměř jako národ. Spíše se vyjevujeme před okolním světem jako nepochopitelná rozhádaná a nenávistná cháska, skoro chátra. Běsníme s vyceněnými, mstivými zuby malého vzteklého skřítka proti velkému slovanskému medvědovi. Hodně podobně, jako se u nás dělo v okamžiku, do značné míry vnucené poválečné „...

Vepsali mi do kolébky, chceš-li to daleko dotáhnout, dbej, aby alespoň jeden z blízkých kamarádů byl Žid. Kolikrát jsem si vzpomněl na tento posvátný odkaz své maminky Vlasty, rozumné, pokřtěné moderní křesťanky. Sociálně spravedlivé.

Za  dětských let mé židovské kamarády ve většině Němci zbavili života. Přežili jenom nemnozí díky změněné...

Pamatuji, jak „občané druhého řádu“ odhazovali po 17. listopadu 1989 do Vltavy v blízkosti staroslavného pražského Mánesu dekorace, které jim odevzdal minulý „zločinný režim“ – dekoroval je za jejich umělecké konání. Desítky národních a zasloužilých umělců se někdejší pocty, o kterou předtím dajli jim, nedajli medajli sami tolik usilovali, se nakonec dobrovolně nebo pod...

V brněnském nakladatelství JOTA  si pospíšili, připravili na knižní pulty zcela netuctovou knihu z pera Lucie Drbohlavové „Hedvábnou stezkou – Mozaikou barev, vůní a osudů“. Mám na pozvání autorky od první do poslední stránky navštívit jako posedlý, umanutý čtenář na kouzelném koberci Střední Asii. V několika případech jde o bývalé republiky SSSR – Azerbajdžán,...

Jako žák školou povinný jsem se povinně zúčastnil za Protektorátu Böhmen und Mähren s milou paní učitelkou Neužilovou výstavy, pořádanej Ligou proti bolševismu, Národním souručenstvím a Kuratoriem pro výchovu mládeže. Byla instalována v jihlavském městském muzeu pod patronátem bývalého legionáře na Rusi, plk. Gšt., později protektorátního ministra osvěty Emanuela Moravce...

Novou Evropu, tu která vyšla z ohně světové války, Kůže (Malaparte – Kaput a Kůže; poznámka Z. H.) vystihla ve vší autenticitě; to jest, vystihla ji pohledem, který nebyl korigován pozdějším uvažováním, ale odhalil ji v oslňujícím okamžiku jejího zrodu. Napadá mne Nietzschova myšlenka: podstata se odhalí v okamžiku jeho geneze.

Milan Kundera na IV. sjezdu...

Na mém pracovním stole se vrší literatura, poskytující hlubší poznání Slovenska, česko-slovenských vztahů, období, která mně hodně zajímají, a odpověď na otázky, na něž hledám odpověď. K takovým konceptuálním titulům nové éry řadím tituly Michala Stehlíka: „Slovensko Země probuzená, 1918 – 1938“, Academia, Praha 2015, Jozefa Hajka: „Nezrelá republika Slovensko v rokoch...