Reklama
Reklama
www.svetla.sk

Archív článkov

Vypravil jsem s báglem a s Nikonem na Pražský hrad – do sídla českých králů a prezidentů – den před ukončením povinného veřejného rouškování, ústenkování, náhubkování. Pod nebeskou klenbou. Vešel jsem do míst, kterými pochodovaly dějiny mé vlasti. Po kolikáte to bylo – už ani nevím.

Skoro tu nebylo ani živé nohy, dvě hospody od Loretánského...

Výrok doby přisuzovaný tomu, komu záleží na jediné pravdě vítězů režimu, který se dříve nebo dnes dobral k moci.

V roce 1938, kdy byla zakázána činnost Komunistické strany Československa, předala československá policie kompletní seznamy jejich členů německému gestapu a německé tajné službě abwehru. Ještě předtím totéž ČSR učinila se seznamy...

Obrázků byl
                Velký Maestro
 /nosil jméno Karel Hájek, 1900, Lásenice  – 1978, Praha/
 Dal mi fotku
                 na památku
 Na záda té podobence napsal slovo
               do růžence:
 „Rudoarmějec –
                 jakých málo bylo“

 

Foto: Karel Hájek


 

Povolenou procházkou jsem se v májovém dopoledni 2. května 2020 vypravil do okolního pražského lesoparku; ten park skoro zcela v posledních letech zahynul hřmotnou masivní developerskou výstavbou. Rezidenční budovy v pražských ulicích Novomeského a Jurkovičově jsou z poloviny obydleny, zejí na rozdíl od „králíkáren“ prázdnotou, jejími místnostmi se prohání již skoro dva...

Kvetoucí třešeň, kvetoucí šeřík,
roušky, náhubky, COVID-19,
Koněv i Kolář, senát  i nesenát,
Ludvík Svoboda a Karel Klapálek,
stavění pomníků a jejich bourání,
hodní i darebáci, a taky lotři,
skromní i po moci lační.
Rusko nebo Čína?
Nepožádá Putin o exhumaci
padlých rudoarmějců a uložených na hřbitovech Československa,
jako to Stalin udělal s...

Měli třídní boj pod kůží! Zalezl jim do duše a do těla. Pevně se přisál, natrvalo. Bylo to dávno, v září 1989. Zpod podloubí naproti Orloji na Staroměstském náměstí jsem se chtěl rozeběhnout do redakce Světa v obrazech v Pařížské ulici. Na rynku, kde se popravovali čeští páni, se demonstrovalo. Před očima mi zamávali známí milicionáři z ústředních úřadů. Mávali svými...

Vyléčili jsme písní a smíchem Plačtivou princeznu, vyléčíme a zdoláme i koronavirus COVID-19. Jsme přece národ geniálních tvůrců – Jaroslava Haška a Franze Kafky. Jakuba Arbese, Ignáce Hermanna. Bratří Čapků! Josefa Lady a Františka Bidla, Ondřeje Sekory a Otakara Mrkvičky. A před nimi Karla Havlíčka Borovského a Egona Ervína Kische.

První na...

Jenom málo k nám přicházejí informace o tom, jak si svět pomáhá, jakou pomoc jeden stát nabízí druhému. Důvod tohoto stavu nedokážu selským rozumem pochopit, i když jeden politik za druhým po selském rozumu volá, zdá se, že některý neví, co říká.

Od jisté doby nemají někteří činitelé selský, ale již zcela jiný – farmářský rozum, naplněný často...

S povděkem sleduji televizní zprávy a informace představitelů Státních hmotných rezerv Slovenské republiky, do jednoho chráněných ochrannými rouškami a respirátory, o tom, že z Číny dorazí na Slovensko miliony kusů tohoto preventivního zdravotního materiálu. Toto množství pokryje potřeby celé slovenské populace. Informace je doprovázená ujištěním, že Čína tak vrací...

Zemi jménem Afghánistán jsem navštívil jako novinář dvakrát ve svém životě. Zážitek na věčnost. Pobýval jsem v zemi, s níž jsme měli jako Československá republika od jejího založení jenom dobré a přátelské vztahy. Dováželi jsme k našemu podnikání důležité suroviny pro textilní průmysl, stavebnictví i pro těžké strojírenství. Obchodovali jsme s důležitými potravinářskými...

Stále častěji se dozvídám, že odesilatele elektronické zprávy, která se bouří proti nápadu pražských radních přejmenovat prostory v okolí pražského velvyslanectví Ruské federace – nesoucí po staletí název Pod kaštany – na Náměstí Borise Němcova, si platí Rusové sami.

Na přejmenování pražského Náměstí Borise Němcova podle strůjců přijedou do...

Skoro do dna vyschla studánka české – a, žel, i slovenské poezie. Bral jsem si z ní energii a sílu. Moudrost i lásku k životu svému. Posledním slovenským básníkem, kterého jsem vroucně objal na břehu Dunaje, byl básník a překladatel Viliam Turčány. Po skoro třicetileté odmlce – pri zbrusu nové návštěvě Slovenska, Bratislavy – jsem se vydal s Rudou Belanem do jejich ulic...

Dilema být na poštovní známce je často otázkou chuti po moci.

Pro její tvůrce je to naopak velká příležitost uplatnit autorskou kresbu, rytinu a dokonalý tisk. Propojení mezi československými bankovkami, platidly, ceninami a poštovními známkami je nezpochybnitelné a má od roku 1918 svou velkou tradici. Ani po roce 1989 úroveň tohoto oboru v ...

„To (zda oficiální) prohlášení mě taky zarazilo a pocítil jsem stud. Jako kdyby nepodali potřebnému hůl. Nebo chléb a sůl.“
                                                                                                                             František Uher, český spisovatel
 

Poprvé ve svém životě se setkávám s něčím, co jsem zatím ještě nikdy nepoznal!...

Psal se rok 1988
 

Na svatého Cyrila a Metoděje, v den svátku dvou velkých slovanských věrozvěstů, slaví Bulhaři svátek literatury. Světem lomcuje Gorbačovova pěrestrojka. V někdejším Paláci kultury v Praze mne při bulharské oslavě odvádějí dva vysocí českoslovenští papaláši pod těžký závěs a kladou otázku:

„Kdo za tebou stojí, když si...

Rád si povídal o smrti.

Znal dopodrobna své útroby. Zejména prudce pohlížel do svých střev, do slinivky břišní, do žaludku a do ledvin. Bavil se o vyměšování a o příčinách vedoucích ke smrti.

Kromě Jiřího Wolkera s jeho epitafem /„Básník, jenž miloval svět, ... zemřel mlád dvacet čtyři let“/, napsal svůj epitaf...

Nedělní poledne 19. ledna 2020; místo svátečního oběda přináší číšník do rodin – prostřednictvím české veřejně právní televize – nepříliš oblíbený pořad Události Václava Moravce.

K televiznímu stolu si vedle sebe usedají – Moravec, Konečná, Petříček, Vondra.

Usedají pospolu – ač k sobě jenom málo patří. Usedají...

Listuji balíkem almanachů současného velkého polského karikaturisty, vystudovaného architekta Andrzeje Mleczka.

Obracím jednotlivé měsíce jeho závěsných kalendářů a jsem udiven jejich prozíravostí. Nejvíce mne teď zaujal obraz věřící ženy, spíše dámy, která se přišla zpovědníkovi vyzpovídat ze svých hříchů – a za jedno z nejtěžších provinění...

Z naší paměti na věky nezmizí karikatury rozběsněného Adolfa Hitlera v obrazech Františka Bidla; boxerské pytle s hlavou Vůdce při boxerském tréninku Winstona Churchilla a Josefa Vissarionoviče Stalina v podání britských, sovětských či amerických umělců, „krvavého kata“ maršála Josipa Broze Tita v podání Leo Haase.

Na Václava ani...

„My Tří králové, my jdeme k vám, štěstí zdraví neseme vám, štěstí zdraví neseme k vám zdaleka...“

Koledu jsem se naučil v hodině náboženství od pana katechety Dobrovolného a od paní učitelky Neužilové.

S posvěcenou křídou jsme chodili za koledou i s tím černým vzadu.

Pravda – milodary se...

Na samém prahu šedesátého roku XX. století, kdy byla v jednotném státě dvou bratrských národů – Čechů a Slováků přijata socialistická ústava a kdy nikdo nemohl ani na vteřinu pochybovat o trvalém a věčném přátelství se Sovětským svazem, jsem si vyslechl dlouhý projev političky.

Dozvěděl jsem se, že soudruh Antonín Novotný, prezident republiky...

Marně jsem se domníval, že alespoň v čase vánočním a s blížícím se příchodem nového roku 2020 ztichne v České republice – byť jenom na okamžik – ale nejenom u nás – vyhrocené politické šílenství. 

Kdo stojí v pozadí tohoto přemrštěného krmiva, které je nám od rána do večera na mísách už drahnou dobu podstrojováno?

...

V Jindřichově Hradci kolemjdoucí našli uprostřed města s největším mechanickým betlémem u nás usmrcenou kozu ze živého adventního Betléma; Policie ČR vyhlásila pátrání.

Případ zatím neodložila.

Části těla z kůzlete bandité za noci unesli. A zřejmě i následně upekli a snědli.

Stopa...

České sochařství vyrostlo do národní podoby z dávných, prehistorických kořenů. Utvářelo se na dlouhé cestě ke své  dokonalosti. Lidská figura, a to zvláště figura ženská, byla od dob pravěkých Venuší spojena se vznikem volného trojrozměrného sochařství. To čerpalo ze slávy, útrap a tragedie slovanského osidlování. Z nástupu a rozmachu křesťanství. Formovalo se k ...

Zpívali jsme z plných plic, když nám nad hlavami vlály prapory, zpívali jsme, že jsme Slované, a černé čižmy nosit budeme! I kdybychom neměli na chleba ani na sůl. Pěli jsme, když nad námi pořád ještě visel Damoklův meč nesnášenlivosti, nenávisti a zášti jednoho kmene a také národa proti druhému.

Vždycky, a nikdy tomu nebylo jinak! Jednou hůře...

Stránky