Archív článkov

Zpívali jsme z plných plic, když nám nad hlavami vlály prapory, zpívali jsme, že jsme Slované, a černé čižmy nosit budeme! I kdybychom neměli na chleba ani na sůl. Pěli jsme, když nad námi pořád ještě visel Damoklův meč nesnášenlivosti, nenávisti a zášti jednoho kmene a také národa proti druhému.

Vždycky, a nikdy tomu nebylo jinak! Jednou hůře...

Móda je proměnlivá a nepřizpůsobivá; patřím ke konfekční generaci. Náleželi jsme v oblékání k  jakémusi šedému moru, jemuž se nikdo z minulé populace nemohl vyhnout. Jako dospívající kluci jsme byli dospělými častování hanlivým pojmem „potápky“, na sebe jsme si navlékali úzké obepnuté nohavice s vysokými manžetami. Nechyběli ani kvalitní manšestráky či pevné štruncové...

Teprve v těchto třiceti letech jsem si mnohem plněji než dříve uvědomil, co všechno se podařilo a nezdařilo. Dáš-li psovi kost, je tvůj. Ani v toku desetiletí však neztrácím naději a víru, že zdaleka nic na světě není navždycky. Nepodařilo se, nikoliv naplnit, ale věrolomně zcizit myšlenku Mahátma Gándhího pod obrázkem v pracovně ministerské předsedkyně Indie Indíry...

Sochař Radomír Dvořák se proslavil monumentálními díly v lipnických zatopených žulových dolech – zejména Památníkem národního odposlechu i s Betschneiderovým Uchem vlasti, výrazné jsou Zlaté voči, Haškova olbřímí socha Hlava XXII.

Nyní na počest nadcházejícím „slavným výročím“ pracuje od slunka východu do slunka západu v lipnickém ateliéru...

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984